Příběhy starých fotografií: Nevěřte pověrám

Álo, opět super článek, vy dva se doma nenudíte a Ty nás vždy hezky pobavíš. A na té fotce vám to fakt sluší.

Moc děkuji všem za podporu. Na fotce jsem opravdu já 26.5.1983 :-))

Naprosto perfektní! Téma, zpracování, pointy. Dlouho jsem nic tak dobrého nečetl. Skvělá práce. A vy jste na fotce? Krásná!

Moc jsem se pobavila. Bez humoru a nadhledu to v manželství neklape.

Moc pěkné, milé, vtipné a s nadhledem, sluší vám to!!

My taky letos "oslavíme" bez oslav 40 let manželství.Jen to bude v srpnu.Předtím jsme spolu chodili 2 roky,brali jsme se hlavně kvůli bytu,ten byl jen pro ženatého. Oslovení jsme neměnili a neměníme, říkáme si jmény. Vždycky mne velmi štvalo,když si někteří říkají drahá,zlato,miláčku - cítím z toho tu faleš. A z oslovení mamko - taťko zase kondelíkovštinu. Ano,souhlasím,že láska,přátelství a nadhled, musí být v manželství přítomné,jinak to za moc nestojí.

No to je zajímavé. Mě muž nabádá,abych parkoval s koly stočenými k chodníku,pro případ rozjetí zaparkovaného vozidla. Neměli by si to ti naši chlapi vyříkat,jak to vlastně je?

Aleno, začátek tvého vyprávění mi něco připomněl. A to moje manželství. My jsme spolu pracovali na seriálu Ve znamení Merkura. Seznámili jsme se v březnu, chodit jsme spolu začali v červenci, v srpnu jsem otěhotněla a v listopadu jsme se vzali. Táhneme to spolu už 45 let, oba jsme se narodili v roce 1953, já v lednu Petr v únoru. Občas spolu válčíme, mazlení zmizelo, jsme prostě kamarádi. Lichotky ho nikdo nenaučil. Ale mohlo být hůř. Hajzlíky jsem přímo přitahovala. Tak ať vám ta láska vydrží ještě dlouho.

Moc hezký článek, kde láska hraje hlavní roli. Já s manželem jsme se poznali v létě r.1983 na jedné zábavě v Žopích u Holešova a od této zábavy jsme spolu pouze kamarádili do listopadu tohoto roku. Jiskra v tomto podzimním měsíci přeskočila a v březnu 1984 jsme si po 4 měsíčním "chození spolu" řekli své Ano a žijeme spokojeně až do dnešního dne.

Milá, krásná vzpomínka láskou naplněná. Děkuji.