Z mého dětství čerpám dodnes sílu a inspiraci

Děkuji za milé vzpomínání. I já mám na dětství a mládí na vesnici ty nejlepší vzpomínky - hlavně na to milé soužití se všemi - kdy každý věděl o každém a byl mu vždy blízko radou nebo pomocí v bolesti, nemoci i neštěstí. A naopak velikou radost nebo štěstí jsme zase mohli sdílet všichni společně. ♥

Děkuji za sdílení Vašeho příběhu. Každý život je jedinečný. I já jsem měla štěstí, že jsem vyrůstala v láskyplném prostředí. Přeji Vám vše dobré.

Krásné vzpomínání. Já na tom byla podobně. Můj první vztah se rozpadl. Měla jsem velké štěstí v neštěstí. Krátce po rozvodu jsem se vdala znovu. Když se ohlédnu zpět, nelituji. Nyní prožívám hezký život, o kterém jsem dřív jen snila. Máme starší domek, který jsme opravili, jsme už oba v důchodu a užíváme si klid a pohodu, která je tak důležitá pro spokojený život. Můj druhý manžel je myslivec, a tak spolu prožíváme všechny jeho příběhy. Týkají se samozřejmě jen přírody. Pomáhám mu při vaření na posledních lečích. Na hony nechodím, protože je to fyzicky náročné.Měla jsem i smutné roky, ale musely přebolet. V prvním vztahu mi zahynula dcerka a ve druhém syn Roman. Zůstali jsme sami, ale i přesto musíme žít.

Vzpomínky na šťastné dětství, rodinu, kamarády, školu, učitele, dokáží hodně posilovat. Pak musí člověk využívat sílu, kterou má v sobě díky tomu všemu, co prožil.

Mohlo být delší,to vzpomínání....Ráda si čtu o životě jiných lidí,vždy si s nimi připomenu něco,co jsem také prožila.

Potřebujeme druhé v těžkých i šťastných chvílích. Bydlím v malém městě, má to výhody i nevýhody, ale jsem vděčná za všechny přátele, které mám.