Všechny fotografie Věra Ježková

Kočičí rodina

5. 3. 2023

„Co kdybychom dali tátovi k narozeninám kočku?“ zeptala se mě asi před deseti lety dcera mého přítele Kateřina. Myslela sebe a svého anglického manžela. „Kočku?“ opáčila jsem s údivem. „Ne“. Měla jsem radši psy. Říkala jsem, že s kočkou si člověk nepokecá, zatímco se psem ano.

domácí mazlíčci kočka Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.1 b. / 42 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Velková 5.3.2023 19:34

Skvělé...taky jsme měli několik nalezených kočiček, každá byla originál a každá nám velela :-) teď máme psy a ti nám velí taky :-))

Anna Potůčková 5.3.2023 18:56

Moc hezký článek o kočičkách. A také moc hezké kočičí fotografie. Je mně vždy líto, když na sociálních sítích vidím nějaké opuštěné a bezprizorní nejen kočky.

Taťana Veselá 5.3.2023 18:17

Klobouk dolů, starost o tolik kočičáků :-) Kočičku jsem měla v dětství, pak už ne...

Eva Mužíková 5.3.2023 17:46

Věrko již jsem se před časem chtěla zeptat kam jezdíš za kočičáky které fotíš. Už to vím, smekám před každým komu není osud tulaček lhostejný. Na kastraci tuším přispívá městský úřad, aby se neplánovaně nemnožily.

Marcela Pivcová 5.3.2023 17:34

Takovéto články o zachráněných zvířátkách (jedno, jestli o kočkách, psech nebo jiných zvířatech) a o jejich zachráncích si vždy ráda přečtu. Velmi si vážím lidí, kteří jsou ochotni věnovat se péči i o nemocná a různě problémová zvířata. Také bych se, jako paní MV, přimlouvala za kastraci koček, které nejsou určeny pro chov. V porovnání s dřívějšími léty je tento zákrok u kocourků i kočiček o mnoho jednodušší, kočky se rychle vzpamatují a normálně prospívají. (Babeta s Waldou to mohou jen potvrdit). Naše předchozí kočičí trojice se dožila 17,5 - 19,5 a 20 roků.

Miloslava Richterová 5.3.2023 17:25

Pěkný článek kočičí a fotky také, díky, mějte se pěkně všichni ve spolek a užívejte jarní pohodu :-) a nosí i myšky!

Věra Ježková 5.3.2023 16:39

Moc vám děkuji za krásná slova; dojala mě. A mám samozřejmě radost, že vás kočičky potěšily. :-)

Zuzana Pivcová 5.3.2023 16:31

Věrko, tohle je asi to, co tu o kočkách ještě scházelo. Každý příspěvek je moc fajn, Tvůj mimořádně. Náš vztah ke kočkám je tu už zřejmě znám. Babeta a Walda přejí svým soukmenovcům pohodové a dlouhé žití.

Marie Seitlová 5.3.2023 16:27

Pěkný článek, jezdím také k synovi se starat o jejich miláčky. Oba kocouři jsou zachráněni, jednoho chtěli majitelé utratit a druhého, malé koťátko našli schoulené a zraněné. Odvezli ho na veterinu a měl roztříštěnou kost na nožce. Zaplatili operaci, převazovali, starali se a dnes je Oskárek miláček celé rodina. Vše dobře srostlo a skáče po stromech, střechách jako by se nikdy nic nestalo.

Magdalena Váchová 5.3.2023 14:25

Nádherný článek,úžasní lidé jste❤️já mám podobný příběh,když jsme se přestěhovali na vesnici,tak se k nám také nastěhovalo pár kočiček,doma mám dvě zachráněné,holku a kluka a venku je dalších pět šelmiček.Nechala jsem je vykastrovat přes Kaspro-obce kastrují(to je akce skvělých a neúnavných lidí,kteří se starají o toulavé kočičky,uzdravují a kastrují)protože se úspěšně a poctivě množili a nechtěla jsem ,aby nějak trpěli,chlupáči moji,prostě si to bez zvířátek neumím představit.Ještě jednou díky za krásný článek.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek