Kočičí rodina
Všechny fotografie Věra Ježková

Kočičí rodina

5. 3. 2023

„Co kdybychom dali tátovi k narozeninám kočku?“ zeptala se mě asi před deseti lety dcera mého přítele Kateřina. Myslela sebe a svého anglického manžela. „Kočku?“ opáčila jsem s údivem. „Ne“. Měla jsem radši psy. Říkala jsem, že s kočkou si člověk nepokecá, zatímco se psem ano.

domácí mazlíčci kočka Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 42 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Měchurová
Čtení o kočičkách mě vždy potěší. Ty potvůrky miluju.
Soňa Prachfeldová
Milé povídání o lásce lidské a kočičí. Klobouk dolů, tolik koček. My našli ubohé vyhozené kotě, dnes už 12leteho Mikeše. Je nedůvěřivý k cizím a nás žárlivě střeží. Syn přivezl ze šachty ubohou vycerpanou kočičku, když se zotavila, vrhla 4 koťata. 3 jsme dali do dobrých rukou a Maxe jsme si nechali. a Mícku jsme nechali vykastrovat. Byla úžasná, komunikativní. Bohužel přejelo ji auto. Snacha odněkud přivezla kotě, jistě že Micinka. Je také moc milá, projde chudák kastrací. Naši oba kocouři jsou velcí lenoši. Přeji zdraví všem, co mají kočky. Je to zodpovědnost a starost, ale také radost a něžné soužití.
Jitka Hašková
Věrko, milý článek o kočičkách a překrásné fotky. Díky za pohlazení po duši.
Martina Růžičková
Věro, příběhy o kočičí rodině znám z tvého vyprávění a s Bišinkou jsem se dokonce potkala osobně. Mám radost, že jsi o nich napsala a přidala plno milých fotek. Pohladí po duši.
Alena Švancarová
Děkuji Věrko.
Jana Jurečková
U nás začal celý příběh před 4 lety na burze v Kroměříži. Tam jsme si vyhlídli černou kočičku s mourečkem. Kočička se po 3 letech záhadně ztratila, ale Mikeš nám zůstal a je to kamarád a ten nejlepší společník. Vrní přes dvoje dveře. Pokud se s ním něco stane, pořídím si koťátka znovu. Na Bezejmenné ulici v naší vsi, jsem uviděla černou kočku, bláhově jsem si myslela, že je to ta moje. Paní v domě řekla, že není ničí, tak jsem si ji vzala, ale po 4 dnech jsem zjistila, že jsem se spletla. Navíc mě sekla packou do obličeje. Otevřela jsem jí okno v ložnici, pomalu odkráčela pryč, už se nevrátila. Stejně jsem měla pocit, že někomu chybí. Na té ulici je 6 domů, kde ji krmí, znovu jsem ji tam potkala. Pohladila, pochovala a šla domů. Jsem domluvena s paní, že pokud ji odvezou do útulku, tak jim přispěju. Je mi té kočky líto... Díky za krásný článek plný kočiček.
Libuše Křapová
Věrko, jsi vlastně parádní a citlivá kočičí babička :-)
Dana Puchalská
Věrko,moc hezké vyprávění o krásných kočkách. Když jsem byla malá, měla jsem kocoura jmenoval se Mind'ák.
Jan Zelenka
Věrko, opět krásný, pohodový článek. Znám to z tvého vyprávění. V Nelahozevsi jsme také měli kočky a byla s nimi legrace. Fotky jsou moc hezké. To soužití s tolika kočkami je moc zajímavé.
Jana Kollinová
Hezké kočičí povídání. Měla jsem jen jednoho kocoura, v dětství, ale vzpomínek mám na několik článků. Tak někdy příště, aby zde nebylo překočičkováno.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 17. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat vážné hudbě. Jak dobře ji znáte? To uvidíme...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Co vás nejvíce "nabíjí"?

Výlet do jarní přírody

21%

Setkání s přáteli

20%

Kontakt s rodinou

21%

Knihy

19%

Vitamíny

20%