Čas je to nejcennější, co můžeš druhému dát

Oldřich Čepelka: byla to má prvotina, budu se snažit přispívat delšími texty. V Hodkovicích nebydlím, asi je to shoda jmen. Liberec je mé rodné město. Zdravím Vás do Hodkovic, tam je také krásně.

Hezký příběh. Dobré rodinné vztahy jsou k nezaplacení a je to smutné, když si jeden na druhého neudělá čas.

Paní Marková, pojmenovala jste dvě moc důležité věci.Čas, který si nemůžeme uskladnit, pronajmout atd., můžeme ho jen smysluplně nebo nesmyslně využít. A zdraví, bez něhož je všechno ostatní skoro ničím. Článek se mi líbil, škoda že nebyl delší. A jsme asi sousedé, bydlím v Hodkovicích n. M.

Malé děti v dospělých umí číst jako v moudré knize. Na větších dětech od sousedů poznáte, jak se o vás mluví u nich doma :-)

Vztahy v rodině považuji za nejdůležitější. Jak se lidé chovají mezi sebou v nejbližšm kruhu, tak pak se podobně chovají i ve společnosti.

Vzájemné dobré vztahy jsou velmi žádoucí, zejména v dnešní uspěchané době. Také platí rčení , Jak voláš do lesa, tak se z lesa ozývá. Jistěže si člověk uvědomí, až když už nemůže, anebo, že už i druhá strana nikdy nebude moci říct - mám tě rád, ráda, že mohl spoustu věcí udělat jinak. A to platí jak pro mladé, tak i staré. Mezi různými lidmi, jsou různé vztahy.

Je to moudré a pravdivé. Někdy si člověk myslí, že ta možnost bude vždycky. Vzájemná blízkost je dar a je třeba si ho vážit.

Určitě stojí za to vycházet si vstříc, jak to kdo přijme neovlivníme. Jsem ráda, že jedny vnoučata mám docela blízko a syn se snachou jsou vděční za mé návštěvy.

Tady něco nesedí. "Tím trajdáním pro ni bylo zajít na návštěvu nedaleko od svého domu k nám za dětmi, které babičku chtěly také vidět. My jsme za babičkou na návštěvy samozřejmě jezdili, ..."

Moc se mi líbí báseň, přeložená p. Ježkovou.