Čas je to nejcennější, co můžeš druhému dát

Úmysl je to dobrý, ale na vybudování pěkných vztahů v rodině jeden člověk nestačí, musí se o to přičinit všichni a jsou naladěni stejně? Může se stát, že protějšky dospělých dětí mají úplně jinou představu o životě. Někdy udržují vztahy jen se svou stranou rodiny, jindy jsou na předním místě kamarádi nebo jiné činnosti, než např. věnovat čas babičkám a dědům.

Jitko, tuto říkanku jsem každoročně učila děti v MŠ e Dní matek...

Paní Alenko, navázala jste s tchýní hezký vztah, navzdory méně častým setkáním v době, kdy byla zdravá a plná energie, což dokazujete pomocí v době její nemoci. Když se znovu poohlédnete zpět do minulosti z jiného úhlu, a v moudrých komentářích k článku je jich několik. Paní Halátová nabízí jednu z alternativ citací z Kazatele: " Vše má svou chvíli, každá věc pod nebem má svůj čas - ..." Závěrečná věta článku je moudrá, nechť se budoucí realita neodkloní od Vašeho přání.

..... a jak to mají druzí, do toho mi nic není.

Bibli, ani Kazatele jsem nikdy nečetla a článek z mého úhlu pohledu vůbec není moudrý. Každou volnou chvilku, kterou mám věnuji sobě, protože "chvíle", které věnuji nemocnému manželovi, nejsou chvílemi volna, s vnoučaty na výlety nejezdím, od toho mají mají rodiče. Sama nejlépe vím, kolik jsem toho pro svoji mámu mohla udělat, když jsem měla svého až nad hlavu, ale pamatuji jak říkala, když jí bylo tolik, co je dnes mně, "Už jsem se v životě nadřela dost." a od rána do večera seděla u televize. Tak tudy moje cesta určitě nevede. Odměnou pro mě je, když mladí přijedou na návštěvu, vidím, že žijí spokojeně a oni vidí, že si umím poradit bez jejich pomoci. Pro mě je důležitá přítomnost, co bude zítra neřeším.

To nejcennější co člověk má je zdraví a rodina. Máme pět vnoučat a užíváme si s nimi každou volnou chvilku. Co my už jsme s nimi absolvovali výletů, kolik času o prázdninách u nás strávili? To už nám nikdo nevezme. Když zavolá 17 letá vnučka - "Babi, můžu přijet s kamarádkou na jarní prázdniny? " Je to pro nás krásná odměna.

V každé rodině je to jiné, ale že se vztahy "dědí", to jsem ochotná tvrdit i z našeho příkladu.

Moudrý článek. Paní Halátová, tuto citaci z Kazatele moc dobře znám. A použil jsem ji už v jednom svém textu. Kazatel je moudrá kniha a řada jeho myšlenek je i dnes aktuální.

Také jsem si překlad básně přečetla a žel Bohu musím napsat, že to nejcennější, dalo by se říci, pro život to nejdůležitější, se jako Popelka krčí až v poslední sloce.

"Maminko, nevím co Ti přát, jsem strašně nerozhodný/á a tak Ti přeji tisíckrát, abych byl/a aspoň jednou hodný/á."