Místo mého srdce: Český Šternberk

Moc hezký článek. Vůbec se nedivím, že to místo máte ráda . Byly jsme tam před pár lety poprvé v létě s kamarádkama, jely jsme starou lokálkou, už jen ta cesta byla zážitek, cestou přistoupili čundráci s kytarou, ve vlaku se čepovalo pivo, cesta krásným údolím byla sama zážitkem. A pak prohlídka hradu a pod ním Sázava plná lodí. Moc se nám v ČŠ líbilo.

Ještě jednou díky. :-)

Milá Martino, díky moc za tento velmi zajímavý článek a překrásné fotečky*

I já ráda vzpomínám na Český Šternberk. Dělali jsme nějakou tůru, už nevím odkud. Šli jsme okolo nádraží. Potom jsme vyběhli nahoru na hrad. Výhled z hradu je úchvatný, na okolí, na vodáky na řece. Bohužel hned druhý den jsme se dozvěděli, že se tam dva pod hradem utopili. Martino, vůbec se nedivím, že na to místo máte krásné vzpomínky.

Martino, moc hezký příběh z Tvého dětství i s tím nešťastným rokem 1968. Takovéhle krásné vzpomínky mám na každoroční prázdniny u babičky a dědy, kde jsem prožila i 21. srpna jako dítě. Český Šternberk neznám, ráda jsem poznala tento kousek naší republiky díky Tvému vyprávění.

Moc vám všem děkuji, že jste si moje vzpomínání přečetli a ještě mi tu tak hezky napsali. :-)

Marti, hezké vzpomínání...taky jsem tam nikdy nebyla.....snad to někdy napravím.

To je milé a krásné vzpomínání na místo, které nikdy nezmizí ze vzpomínek.

Tohle vyprávění je moc pěkné a hrozně se mi líbí ta druhá fotka, kde stojíš patrně před babičkou, její podoba s mojí milovanou tetou je neuvěřitelná....na srpen 68 mám podobné vzpomínky. Bylo mi devět a byla jsem tehdy s prarodiči na chalupě a všichni jsme to těžce nesli...

Martino, to je krásné vyprávění. A já mám Český Šternberk už léta v plánu navštívit a zatím se mi to nepodařilo.