Příběhy starých fotografií: svazácký

Eleno, hezký příběh s krásným zážítkem v 17 letech. A to předávání kytice a dárku přezidentovi, to se jentak nikomu nepovede. Správně Tě vybrali a sluší Ti to na fotce. I když se Ti tehdy nesplnilo vytoužené povolání, nyní si to vychutnáváš na 100 %.

Nádherné vzpomínky. Návštěva Prahy s maminkou,to mi bylo jen o málo méně než tobě,v lednu ,hned po upálení J.Palacha je nezapomenutelná. Tvoje fotečky jsou moc hezké i bez škol a studií.

Eleno, věřím, že to musel být pro sedmnáctiletou slečnu obrovský zážitek. Je smutné, jak politika ovlivňovala osudy a talenty mnoha lidí. Na druhou stranu je vidět, když člověk o něco poctivě usiluje, tak nakonec svůj sen může realizovat. Stala se z Tebe navzdory všemu mimořádná fotografka. :-)

Eleno, Tvůj článek mi vyvolal vzpomínky na léta šedesátá, kdy jsem tak jako Ty byla dosti činná v ČSM. Na fotce s panem prezidentem máš opravdu krásný úsměv, čupr děvče.

Elenko, pro mladého člověka velký zážitek, vždyť prezident visel všude. Dubček mi byl sympatický. Myslím, že mám fotku Jana Palacha ještě někde schovanou, byl to všechno šok.

Zajímavý článek...Svoboda, Dubček, Smrkovský, Černík představovali v té době symbol naděje, bohužel jak píšeš, příliš brzy přišlo vystřízlivění...ani my o něco mladší jsme pak nemohli studovat to, co bychom rádi...já např. dějiny umění..."doporučení" jsem mohla dostat jen na nějakou techniku...já si nakonec vybrala VŠCHT a byť humanitně zaměřená, jsem fakt tu chemii vystudovala bolševikovi navzdory :-))

Eleno, musel to být ohromný zážitek pro sedmnáctiletou dívku. Soudruh prezident na fotografii příliš nadšeně nevypadá, asi tušil nebo už věděl co se bude dít.

Elenko, moc hezký příběh. Na fotce vám to oběma sluší. :-) Já jsem byla přijata na VŠ bez členství v SSM. Do něj jsem vstoupila, spolu se dvěma dalšími spolužačkami, až na fakultě, a to na úpěnlivou prosbu naší skupinové učitelky, aby neměla nepříjemnosti. V práci na fakultě jsem pak měla nějakou funkci v SČSP, abych nemusela vstoupit do KSČ. Vnuk L. Svobody byl můj kolega.

Také v životě dělám něco úplně jiného, než to, o čem jsem jako dospívající dívka snila. Nechtěla jsem být přímo fotografkou, toužila jsem se realizovat v oblasti designu. A nakonec jsem skončila jako programátorka. Asi to tak mělo být.

Eleno, svoje sedmnáctiny jsi oslavila vskutku nevšedním zážitkem. Škoda, že jsi se nemohla vyučit fotografkou. Přesto jí jsi - a bezvadnou. :-)