Foto: archiv autora

Ten čas vánoční

3. 1. 2023

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(4.9 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marcela Pivcová 3.1.2023 20:12

Pane Jendo, nemyslete ještě za svíci za sebe, jsem přesvědčena, že na ni ještě je čas. Vždyť mnoho čtenářů Vašich příspěvků na i60 stále čeká nejen na ta vzpomínková slova, ale i na vyjádření dojmů ze současných zážitků a na plány pro další literární tvorbu - a třeba nejen pro i-čko !

Jana Šenbergerová 3.1.2023 19:01

Jendo, tak to já vám přeji, ať vaše životní svíčka hoří ještě dlouho, abyste mohl realizovat všechny své literární i jiné plány.

Jan Zelenka 3.1.2023 17:04

Dámy, děkuji. To se ví, že nic nebalím. Jen je třeba všechny ty životní trable přečkat a věřit v něco lepšího.

Anna Potůčková 3.1.2023 16:47

Dojemné a určitě ta svíčka bude ještě pár let hořet. Přeji všechno to nejlepší a spoustu napsaných knih!

Hana Šimková 3.1.2023 16:34

Pane Zelenko to vánoční rozjímání je většinou smutné, ale je to život. Vy jste takový statný a zachovalý a tak si myslím že ta svíčka ještě počká. Mám strach , že za mne ji nikdo nezapálí, ale už to nebudu vědět, tak to bude jedno. Určitě Vás potká ještě něco hezkého v tom novém roce. Moc Vám to přeji.

Věra Ježková 3.1.2023 16:20

Jendo, dojemné. Tak ať je toho času ještě hodně. ♥

Zdenka Soukupová 3.1.2023 13:27

Člověk nikdy neví, co mu život nachystá. A to je dobře. Honzo, přeju jenom vše dobré. Jak píšeš, ještě je čas...

Zuzana Pivcová 3.1.2023 13:01

Je hezké vzpomínat, ale pak se zase vrátit do dneška. Vždyť život Vám ještě má co nabídnout.

Alena Švancarová 3.1.2023 12:15

Ano,je to dřina - neumírat.Tak alespon ten optimismus....

Miloslava Richterová 3.1.2023 11:49

Děkuji za sdílení, někdy život nabere úplně jiný kurz, než bychom si přáli..

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková