Silvestr. Jeho svátek všichni slaví, ale většinou o něm nic nevědí
Sv. Silvester s císařem Konstantinem v Římě. Zdroj: Wikipedia

Silvestr. Jeho svátek všichni slaví, ale většinou o něm nic nevědí

31. 12. 2022

Jméno Silvestr dítěti dává málokdo. Jako by neexistovalo, přesto je jeho svátek spojen s bujarými oslavami. Ten den ovšem vnímáme jako končící rok, nespojujeme ho s konkrétním jménem. O životě muže, jemuž je poslední den roku zasvěcen, se moc neví.

Silvestr byl roku 314 zvolen římským biskupem a dal postavit katakomby, v nichž byli pohřbíváni mučedníci z doby raného křesťanství. Vládl v době, kdy pronásledování křesťanů končilo a začínala nová epocha, v níž křesťanství začalo převládat. Stal se symbolem jakéhosi předělu, konce starého světa, začátku nového. A právě proto jeho svátek připadá na poslední den roku, symbolicky na chvíli, kdy něco končí a něco nového začíná.

Jenže to nyní málokdo ví. Když se řekne Silvestr, mnozí lidé si vůbec nepředstaví jméno, ale den, kdy je třeba se bavit, slavit, jíst a pít. Ne vždy tomu tak však bylo. Původně byly oslavy příchodu nového roku považovány za pohanské a církev je moc nepodporovala. Spojovala je s bujarými oslavami, jaké probíhaly ve starověkém Římě a ty nebyly kněžím po chuti – s posílenou pozicí křesťanství v Evropě se naopak stalo módním propagovat prostotu, chudobu, střídmost, nikoli opíjení a hodování. A také většina prostých lidí na žádné velké přejídání se a oslavy prostě neměla prostředky.

„Teprve hospodářský rozvoj v devatenáctém století a s ním spojená víra v příchod nového zlatého věku na konci století páry a občanská společnost s jejím civilním kalendářem proměnily silvestrovskou noc v jednu z nejbujnějších oslav roku,“ uvádí historička Valburga Vavřinová, autorka knihy Malá encyklopedie Vánoc.

V českých dějinách najdeme doklady toho, že silvestrovská noc dlouhou dobu nebyla tak přeceňovaná a oslavovaná jako je tomu nyní. Zpravidla si o ní lidé zašli do kostela, popřáli si navzájem vše dobré do dalšího roku a bylo to. Jídlo nebylo ničím výjimečné, žádné velké hostiny se nekonaly. Autorka knihy Malá encyklopedie Vánoc uvádí, že zvyk jíst o půlnoci horký ovar, křen s jablky a kroupy také pochází až z devatenáctého století, dříve rozšířený nebyl. Naopak dříve byl běžný nyní už naprosto vymizelý rituál spočívající v tom, že po domech chodily na Silvestra ženy oblečené v černém a se smetáčkem ometly kamna s přáním, aby celý další rok dobře hořela a aby na plotně stále bylo dost teplého jídla. Za to dostávaly od hospodyně drobný dárek, v podstatě šlo o něco podobného jako je koledování. A také se dodržoval zvyk, že o Silvestru se nesmí sušit vyprané prádlo. Lidé věřili, že to přináší do rodiny neštěstí.

Ovšem na přelomu devatenáctého a dvacátého století, v době velkého průmyslového rozkvětu Evropy a celkové víry v lepší budoucnost, se začala vracet taková podoba oslav příchodu nového roku, jaký byl známý z doby starých Římanů. Každý chtěl dobře jíst, pít, bavit se. A tak vznikla silvestrovská jídla, která nyní považujeme za typická: horký ovar, pečené selátko, drobné sladké a slané zákusky, které se postupně proměnily v takzvané jednohubky a obložené chlebíčky.

Jen jediný zvyk z dávných dob mnohé rodiny dodržují dodnes – nedávají si na silvestrovský či novoroční stůl nic, co mělo křídla a peří. Žádná kuřata, husičky, kachničky. Protože, když je na stole něco, co má peří, znamená to nebezpečí, že z rodiny odletí štěstí.

A to je to, co si naopak v poslední den roku nejčastěji vzájemně přejeme.

historie
Hodnocení:
(4.8 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Faldynová
Také nám po obci běhá živý Silvestr, dalšího neznám. Že to byl papež kdysi v minulosti jsem také věděla. A že slavit se může jen když je nadbytek papání je pravda. Teď by to chtělo hned po svátcích zavést slavení Twigy, aby byla další motivace k hubnutí.
Lenka Kočandrlová
Náhodou jsem znala pána,který se jmenoval Silvestr! Ani nám to nepřišlo tak divné....A moje teta se jmenovala Valburga,rodiče i v minulosti se snažili dát dětem extra jméno,co každý nemá !
Jiří Dostal
:-) No, možná by tematicky bylo jednodušší si připomenout, že ohavná církev katolická vetknula do svého kalendáře jméno Silvestr proto, že papež první toho jména jakéhosi konce roku umřel, že to bylo (dnes) mladého chlapíka přízvisko "lesní", protože se v lesích ukrýval atd., stal se světcem s přírodním pozadím svého jména dle Silvanus, pokud se nemýlím, "Penovy lesy" na východě USA nazývají se dnes Pensylvánií. Jako študáci měli jsme před svátkem Ondřeje Den recese -svátek Saturnina, Silvestra jsme probumbávali jako svátek Naděje, kterou najdete třeba v protektorátním českém kalendáři... :-) Pěkný nový rok :-)
Iva Lišková
Souhlasím, křesťanství vzniklo jako náboženství chudých lidí, no a potom....Náboženská víra - jakákoliv - by měla, coby citová potřeba, lidem pomáhat....
jana cenkova
Takže o jménu Silvestr,které se nedává ,nám napsala paní Valburga, s kterýmžto jménem je to ještě horší.
Jitka Caklová
Všechno je úplně jinak a po dvou tisících letech prznění přírodních zákonů katolickou církví, jsou těžko pochopitelné a pro mnohé naprosto nepřijatelné.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?