Zimní snění
FOTO: Miloslava Richterová

Zimní snění

1. 12. 2022

Budím se brzy. V létě mi to nevadí, odcházím na zahrádku potěšit se novým ránem. Teď je však zima, tma a mně se nechce kvůli mému vstávání budit naše spáče. Zavřu tedy oči a čas do nějaké příhodné hodiny trávím sněním.

V hlavě mi proběhne krátký film, kousek mého života, situace se střídají. Přemýšlím, na základě čeho si moje mysl dané úryvky vybírá?

Nedávno jsem četla článek - Co byste rádi dělali ve vašich dnech posledních? Odpovědi byly různé. Tajná, vzácná či nesplněná přání, životní účty, ale i přání žít ještě chvíli obyčejným životem. Možná proto mi dnes přišla na mysl vzpomínka na moji dávnou kolegyni. Vybavila jsem si příjmení, po chvilce jsem si vzpomněla i na jméno. Pak už se přede mnou odvíjel příběh.

Onemocněla vážnou nemocí, statečně se léčila, ale léčba nepomohla. Vím, že její odpověď by zněla – nemoc nevnímat, žít. Proto v práci nikdo přesně nevěděl, co se stalo. Občas chyběla kvůli krátkodobému léčení, ale jinak pracovala dál, bez úlev, pořád stejně. Dnes už vím, jak to bylo. Vím, kdy a proč to ženy nosí. Zahlédla jsem na její ruce stahovací rukáv, ale tenkrát jsme si toho více nevšimli. Řekla jen, že ji nějak bolí loket.

Vidím ji před sebou, v zimě, hustě sněží a ona chodí sem tam před školou. O velkých přestávkách děti pobývaly venku na hřišti, měla dozor. Vyklepala pak kabát, i baret pověsila, a šla do hodiny. Vidím ji, jak nese náruč knih z knihovny, šla ve svém volnu suplovat. Vidím ji, jak se vrací s dětmi z vycházky.

Vidím také, že je něco jinak. Má nový svetřík, jindy nový kostýmek, je více elegantní. Přišla v novém kožíšku, byla v divadle. Měla nový, jemný odstín vlasů a pěkný účes. Vidím ji také na plese, jak tančí se svým mužem, moc jim to sluší, dívají se na sebe a užívají si krásný večer. Má nové šaty, nikdy před tím jsem ji tam neviděla tančit. Vidím změnu.

Známý mi tehdy řekl: Děti říkaly, že usnula při čtení, může vůbec těm dětem něco dát? Nevěděl, že mohla a předala něco i nám, dospělým. To ale až později, když už mezi námi nebyla a přišlo jaro.

 

 

 

 

Můj příběh Podzimní soutěžení 2022 sny
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Anna Potůčková
Velmi silný a dojemný příběh. Málem se i slzy v mém oku ukázala. Ze svého okolí znám také hodně smutný příběh, kdy mladá žena toužila po dítěti a až jej měla tak za půl roku u ní propukla rakovina a své dítě v jeho 9ti měsících navždy opustila. Byla to kamarádka mé mladší dcery. O dítě se stará babička (matka jejího manžela) nebot on má problémy s alkoholem.
Marcela Pivcová
Také jsem si vzpomněla na svou bývalou kolegyni, i ta chtěla navzdory onemocnění žít obyčejným životem. Potkávaly jsme se venku na sídlišti a vžycky se na chvilku spolu zastavily. Sdělila mi, že její dvě spolupacientky z nemocnice už zemřely, ale ona si říkala, že přežije. Mezi terapiemi chodila na dvě hodiny týdně učit chemii ke svým, už bývalým, žákům - bez nároků na odměnu. Pak mi jednou řekla, že " je to na levačku...". Tehdy jsme se setkaly naposled.
Jindřich Berka
Dobrý den, také sním, ale především žiji přítomností. Co takový obyčejný den? Dnes je obyčejný den, není něčím výjimečný, přesto může být krásný. Voní adventními svíčkami a skořicí ze svařáků, co se line z vyzdobených ulic. Už se nebude opakovat, tak si ho intenzivně prožijte jako ten další!! Jsem ve škole a vnímám svět dětí. Kolem oken visí vánoční akvarely dětí a mlha se vkrádá otevřeným oknem do třídy. Malinkatá Romka se trápí u tabule. Nejde jí dělení. Třeba bude v životě jen kolébat děti a matematika jí může být ukradená. Přes okno září nově zrenovované hřiště. Stálo 18 milionů a pásku stříhal pan primátor. Odpoledne je otevřeno pro veřejnost. Je plné dětí, co zde sportují. Pořád je to lepší než čumět do mobilu a počítače. Také maminky si zde na čerstvém vzduchu provětrávají svá miminka. Určitě město udělalo dobrou investici. Nemusí toho tolik cpát do fotbalu. Ten maminky nezajímá.
Věra Lišková
Podobný dojemný příběh znám ze svého okolí. Byla to moje sestra, žila dál svůj život, chodila do práce, i na chemoterapie, smířená, bez toho aby vyžadovala nějaké ohledy na svůj zdravotní stav, dál plnila své povinnosti. Nevím, zda bych dokázala být tak statečná.
Dana Puchalská
Příběh jsem si četla na dvakrát. I já měla jednu moc milou kolegyni, která byla statečná a nic nikomu z nás neřekla.
Miloslava Richterová
Pane Zelenko, to mě moc mrzí. Všem čtenářům děkuji za přečtení.
Jan Zelenka
Krásný a dojemný příběh. Takových lidí moc není. Moje žena umírala sedm let, smířená s osudem. Byl bych toho také schopen?
Naděžda Špásová
Vím o čem píšete, zažila jsem to na vlastní kůži, měla jsem štěstí a více si vážím života. Paní byla opravdu hrdinka, takových lidí je vždycky škoda.
Marie Ženatová
Díky moc za zajímavý, ale velmi dojemný příběh ♥
Jana Šenbergerová
Napadá mě jen, dokud žijeme, ŽIJME! Jedno jak, ale s vědomím, že tak to je. Díky za pěkný, i když zdánlivě smutný příběh.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?