Rozinky, čočka, sardinky... Co vše se na Vánoce shánělo
Ilustrační foto: Pixabay

Rozinky, čočka, sardinky... Co vše se na Vánoce shánělo

14. 12. 2022

Fronty, známosti, úplatky, podpultové zboží. To jsou výrazy, které v souvislosti s Vánocemi zmizely v propadlišti dějin. Ale většina lidí vyššího věku si pamatuje, že snaha připravit rodině bohatou vánoční nadílku a dobré jídlo byla tak trochu adrenalinový sport.

Osmdesátiletá Eva se nedávno vnučce pokoušela vysvětlit co znamenal pojem podpultové zboží.

„Prostě jsme si tak s dcerou a vnučkou povídaly, po čem jsme kdysi toužily a já zavzpomínala, jak jsem sháněla vánoční dárky a dobroty. Jak mi je nechávala takzvaně pod pultem kamarádka prodavačka v obchodním domě Prior v Ostravě. Vnučka nechápala. A pořád se ptala: proč ti je dávala pod pultem, proč to nikdo nesměl vidět? A mně došlo, že mladí už vůbec nechápou, že něco nebylo,“ říká. Sice není nadšená současnou podobou Vánoc, které se v mnoha rodinách změnily na hon za co největším množstvím dárků, zároveň říká: „Vždy se rozčílím, když se někdo mého věku tváří, že zapomněl na to potupné shánění čočky, rozinek, mandarinek, kvalitního masa. Co já se nastála hodin ve frontách.“

„Když se řekne Vánoce, vybavím si kubánské pomeranče. Jiné nebyly k dostání. Takže jsme byli vděční za kubánské. Tehdy měly socialistické země s Kubou družbu, takže nikdo nemohl remcat, že není exotické ovoce – soudruzi z Kuby dodávali pomeranče. Nešly loupat, měly tvrdou kůru, takže než jsem je opižlala nožíkem, všechna šťáva z nich vytekla. Jiné pomeranče několik let nebyly k sehnání,“ vzpomíná šestasedmdesátiletá Radka.

Nic se nezměnilo v tom, že v každé době lidé toužili mít na Vánoce něco lepšího, neobvyklého, kvalitnějšího než v běžných dnech, ať už se jednalo o jídlo, pití či jakékoli jiné zboží. Toužili po tom tak hodně, že byli ochotní stát fronty, nadávat, ponižovat se, dávat úplatky, hádat se, stresovat se. Komunisté v čele země měli zájem na tom, aby Vánoce nabraly konzumní podobu, protože jejich cílem bylo potlačit jejich původní význam – náboženský svátek. A tak se snažili právě na dobu Vánoc co možno nejvíc zboží zajistit. Přinášelo to poněkud bizarní situace.

„Na plakátech z padesátých let vidíme sovětského dědu Mráze, který veze banány, mandarinky, sardinky a další tehdy nedostatkové potraviny. Na obyvatelstvo to muselo působit až provokativně,“ říká historik Petr Koura. Později se ovšem soudruhům začalo dařit přece jen nějaké lepší potraviny na pulty dostat. Historik Martin Franc v této souvislosti zmínil pozoruhodný jev spočívající v tom, že tropické ovoce a suché plody jako například rozinky či oříšky se ve skladech musely uchovávat na období Vánoc. „Jižní ovoce se v 50. letech dováželo prakticky jen před vánočními svátky a když se dodavatelé omlouvali, že zboží mohou poslat až v lednu, stát objednávky rušil s tím, že po Novém roce už tropické ovoce nikdo nepotřebuje,“ uvedl.

Jinými slovy – banán či mandarinka byly spojené jen s Vánocemi a to jen pro některé.  Pro ty, kteří měli štěstí, že byli na správném místě právě ve chvíli, kdy je v nějakém obchodě dali na pult. Častěji však pro ty, kteří měli v obchodě známého, který je na ten pult nedal, ale schoval je právě pro ně.

„Tehdejší političtí představitelé si však uvědomovali, že zásobování vánočního trhu přispívá ke společenské stabilitě a záleželo jim na tom, aby v těch dnech byl přece jen větší výběr potravin než jindy,“ vysvětlil Martin Franc, který se věnuje historii ve spojení s takzvanou každodenností a jídlem.

Když se řekne Vánoce za socialismu, většina starších žen začne vzpomínat na legrační shánění věcí, které jsou nyní běžně dostupné.

„Já si pamatuju, že jsem jednou v prosinci kupovala za bony čočku v Tuzexu. Ale nechápu, proč jsem tak nutně potřebovala mít čočku. Vlastně ji moc nemám ráda. Ale čočka prostě nebyla svého času k dostání, tak jsem zřejmě chtěla na Vánoce udělal čočkovou polívku, abychom měli něco co jiní ne,“ říká se smíchem jednaosmdesátiletá Hana.

„Moje máma měla takovou tu plátěnou kostkovanou tašku na kolečkách. Pamatuji se, jak s ní vždy před Vánoci rejdila mezi dvěma samoobsluhami, které byly na našem sídlišti. Táta říkal té tašce RVHP, což prý znamenalo zkratku: ráno vyjedu, hovno přivezu,“ vzpomíná devětapadesátiletý Tomáš.

Ostatně, humorné jsou i vzpomínky těch, kteří si vybavují ty velké změny, které v zásobování nastaly po revoluci v roce 1989. Najednou jako by si všichni chtěli vše vynahradit, a tak začal hlad po všem takzvaně z dovozu. Lidé stále ještě  podléhali představě, že vše, co pochází z ciziny – tedy to co bylo dříve nedostupné – je zákonitě lepší. Dovozové zboží jim připadalo lepší  třeba jen proto, že mělo lákavější obaly. Co bylo české, bylo považováno za mizerné. A tak jeden prodejce kaprů si tehdy udělal z kupujících legraci a napsal si na reklamu, že nabízí české kapry z dovozu.

Každopádně debata na téma Vánoce za socialismu v lidech vzbuzuje humorné vzpomínky, které mnoho mladších lidí, jež tu dobu nezažili, nechápe. Je to docela vděčné téma na debatu ve společnosti. Jen jí není vhodné rozvíjet o Štědrém večeru či ve svátečních dnech, protože hrozí, že se při ní zúčastnění pohádají. Přece je je ještě dost lidí, kteří tvrdí, že všeho bylo dost a že bylo lépe.

 

nákupy Vánoce vzpomínky
Hodnocení:
(4.9 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Měchurová
Vzpomínám, že nakupovat jsem jezdila do Slušovic. Dalo se tam sehnat ledacos. Na naše zdravotnictví nedám dopustit. V Brně mi zachránili život a v Praze dceři dvojčata.
Olga Škopánová
Ráda bych se vyjádřila k tomu zdravotnictví. To dnešní je s tím socialistickým prostě nesrovnatelné. Nové diagnostické postupy (ultrazvuk, magnetická rezonance, CT), nové druhy léků, vlídný přístup lékařů a sester k pacientům, moderně vybavené dvoulůžkové pokoje s televizí a hlavně lékařskou péči dostanou všichni a ne jen komunističtí papaláši.
Danka Rotyková
Možná jsem udělala chybu, že jsem si nepřečetla všechny příspěvky do detailu, ale stejně by to moje mínění nezměnilo. Je nemožné očekávat, že budeme mít téměř stejný názor, protože i tehdy jsme každý žili ten svůj vlastní život, odlišný od ostatních. Např. my jsme jako početnější rodina na středočeské vesnici neměli zahradu, zato jsme měli málo peněz na živobytí. Rodiče s dělnickým původem nebyli ve straně, takže vysoká škola nebyla u nás v plánu. Jablka by nás ve sklepě potěšila, ale museli jsme koupit každé kilo. Tak to bylo se vším, takže si moc dobře pamatuji, jaké to je mít hluboko do kapsy. Dneska i přes tu drahotu se mám stále lépe, než tehdy. A to nejen o Vánocích. A moc neporovnávám, je to minulost a docela tvrdá. Líbí se mi stručné vyjádření paní Svatavy Páleníkové.
Zdena Proboštová
Nějak z těch diskuzních příspěvků nemohu pochopit jedno - nejspíš jsme žili každý někde jinde. Kubánské pomeranče jsme na vánoce doma nikdy neměli, asi nebyly, ale je fakt že jsme pomeranče během roku nemívali. Stačily nám jablka ze zahrady, těch byl plný sklep. Ale když to tak tady čtu, tak jsou lidi skromní a vystačí s tím co mají, a pak ti, kteří chtějí víc, aby vynikli (nejspíš). A připojuji se k názoru pana Hnyka, i když já jsem v teple kanceláře seděla - na Severní Moravě - což není Praha, že :-)
Svatava Páleníková
Jsem ráda, že doba shánění potravin a podpultovek je za námi. Žijeme v blahobytu, ale nevážíme si toho.
Marie Faldynová
Když jsem dostala od známých tašku na kolečkách s tím, že je to RVHP, nepochopila jsem to, dokud jsem si nepřečetla tento článek. Ono záleželo na tom, kdo kde bydlel, ale zásobování bylo takové, že bylo jednodušší si toho co nejvíc vyrobit. Zase jsme bylo šikovní, vynalézaví a skromnější. Zavřené hranice zavřené kostely a zavření političtí vězni mi teda ale nechybí.
Vladimír Mrázek
Článek jsem si přečetl až dnes a považuji ho za silně tendenční, jak je dnes často zvykem. Zato diskuse nesmírně zajímavá a upřímná. Porovnávání dob je velmi ošidné, a to kterýchkoliv. Klasik praví, že se máme lépe než před několika málo sty lety.
Marcela Kapounová
Pane Hnyk, máte tu křišťálovou kouli zamlženou. Špatná trefa.
Ladislav Hnyk
Paní Kapounová, Vy jste možná byla někde v kanceláři a bála jste se o svůj teplý flek, ale takovéto řeči myslíte, že slyšeli horníci, hutníci, traktoristi, dojičky, zkrátka lidi co makali na tři směny? Také jsem měl svůj názor a nebál jsem se ho říkat na chůzích ROH nebo na veřejných schůzích MěNV.Moje heslo bylo...žádný soudruh si za mně k mašině na tři směny nestoupne a také jsem za své názory nikdy nebyl (ani moje rodina) perzekuován.Děti na vysokou školu nechtěly a všechny mají maturitu s výučním listem.A komunisům jsem dokázal oponovat, protože i když byla cenzura, tak jim někde něco uteklo (v televizi).A protivníka udoláte jeho vlastními argumenty, které si protiřečí.
Martin Vrba
Paní Kapounová, Vy jste ustrnula v apelech vlády, je tu jiná doba, dnes posloucháme jiné výzvy a jiná nařízení. Dnes se máme chovat jako občané velké sjednocené Evropy a usilovat o rovnost všech pohlaví a podporovat všechny jinakosti, podporovat migraci všech do Evropy, třídit odpady, necestovat letadly, auty, nejíst maso, dál už nevím, ale určitě by Vám to připomněla světová průkopnice nových neokomunistických pořádků Greta Thunbergová. Dnes a denně se na nás valí různé blbosti ze stroje na ně - z EU. Kde se zabývají například tím, že by Bůh neměl být mužského rodu, ale spravedlivě by to mělo být tedy jen TO, že dětem by se při narození nemělo určovat pohlaví, ale mělo by to zůstat až přímo na nich - pro co se později rozhodnou, atd. Tehdy se člověk mohl dostat k výslechu kvůli volovinám, ale že dnes se můžete dostat k výslechu a k vyšetřování, že jste před 40 lety sáhnul někde ve vysokoškolské menze vysoké blondýnce v 19 letech na koleno, tak zase takový důraz na neporušení osobní integrity, to je taky na palici. :)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.