Rozinky, čočka, sardinky... Co vše se na Vánoce shánělo
Ilustrační foto: Pixabay

Rozinky, čočka, sardinky... Co vše se na Vánoce shánělo

14. 12. 2022

Fronty, známosti, úplatky, podpultové zboží. To jsou výrazy, které v souvislosti s Vánocemi zmizely v propadlišti dějin. Ale většina lidí vyššího věku si pamatuje, že snaha připravit rodině bohatou vánoční nadílku a dobré jídlo byla tak trochu adrenalinový sport.

Osmdesátiletá Eva se nedávno vnučce pokoušela vysvětlit co znamenal pojem podpultové zboží.

„Prostě jsme si tak s dcerou a vnučkou povídaly, po čem jsme kdysi toužily a já zavzpomínala, jak jsem sháněla vánoční dárky a dobroty. Jak mi je nechávala takzvaně pod pultem kamarádka prodavačka v obchodním domě Prior v Ostravě. Vnučka nechápala. A pořád se ptala: proč ti je dávala pod pultem, proč to nikdo nesměl vidět? A mně došlo, že mladí už vůbec nechápou, že něco nebylo,“ říká. Sice není nadšená současnou podobou Vánoc, které se v mnoha rodinách změnily na hon za co největším množstvím dárků, zároveň říká: „Vždy se rozčílím, když se někdo mého věku tváří, že zapomněl na to potupné shánění čočky, rozinek, mandarinek, kvalitního masa. Co já se nastála hodin ve frontách.“

„Když se řekne Vánoce, vybavím si kubánské pomeranče. Jiné nebyly k dostání. Takže jsme byli vděční za kubánské. Tehdy měly socialistické země s Kubou družbu, takže nikdo nemohl remcat, že není exotické ovoce – soudruzi z Kuby dodávali pomeranče. Nešly loupat, měly tvrdou kůru, takže než jsem je opižlala nožíkem, všechna šťáva z nich vytekla. Jiné pomeranče několik let nebyly k sehnání,“ vzpomíná šestasedmdesátiletá Radka.

Nic se nezměnilo v tom, že v každé době lidé toužili mít na Vánoce něco lepšího, neobvyklého, kvalitnějšího než v běžných dnech, ať už se jednalo o jídlo, pití či jakékoli jiné zboží. Toužili po tom tak hodně, že byli ochotní stát fronty, nadávat, ponižovat se, dávat úplatky, hádat se, stresovat se. Komunisté v čele země měli zájem na tom, aby Vánoce nabraly konzumní podobu, protože jejich cílem bylo potlačit jejich původní význam – náboženský svátek. A tak se snažili právě na dobu Vánoc co možno nejvíc zboží zajistit. Přinášelo to poněkud bizarní situace.

„Na plakátech z padesátých let vidíme sovětského dědu Mráze, který veze banány, mandarinky, sardinky a další tehdy nedostatkové potraviny. Na obyvatelstvo to muselo působit až provokativně,“ říká historik Petr Koura. Později se ovšem soudruhům začalo dařit přece jen nějaké lepší potraviny na pulty dostat. Historik Martin Franc v této souvislosti zmínil pozoruhodný jev spočívající v tom, že tropické ovoce a suché plody jako například rozinky či oříšky se ve skladech musely uchovávat na období Vánoc. „Jižní ovoce se v 50. letech dováželo prakticky jen před vánočními svátky a když se dodavatelé omlouvali, že zboží mohou poslat až v lednu, stát objednávky rušil s tím, že po Novém roce už tropické ovoce nikdo nepotřebuje,“ uvedl.

Jinými slovy – banán či mandarinka byly spojené jen s Vánocemi a to jen pro některé.  Pro ty, kteří měli štěstí, že byli na správném místě právě ve chvíli, kdy je v nějakém obchodě dali na pult. Častěji však pro ty, kteří měli v obchodě známého, který je na ten pult nedal, ale schoval je právě pro ně.

„Tehdejší političtí představitelé si však uvědomovali, že zásobování vánočního trhu přispívá ke společenské stabilitě a záleželo jim na tom, aby v těch dnech byl přece jen větší výběr potravin než jindy,“ vysvětlil Martin Franc, který se věnuje historii ve spojení s takzvanou každodenností a jídlem.

Když se řekne Vánoce za socialismu, většina starších žen začne vzpomínat na legrační shánění věcí, které jsou nyní běžně dostupné.

„Já si pamatuju, že jsem jednou v prosinci kupovala za bony čočku v Tuzexu. Ale nechápu, proč jsem tak nutně potřebovala mít čočku. Vlastně ji moc nemám ráda. Ale čočka prostě nebyla svého času k dostání, tak jsem zřejmě chtěla na Vánoce udělal čočkovou polívku, abychom měli něco co jiní ne,“ říká se smíchem jednaosmdesátiletá Hana.

„Moje máma měla takovou tu plátěnou kostkovanou tašku na kolečkách. Pamatuji se, jak s ní vždy před Vánoci rejdila mezi dvěma samoobsluhami, které byly na našem sídlišti. Táta říkal té tašce RVHP, což prý znamenalo zkratku: ráno vyjedu, hovno přivezu,“ vzpomíná devětapadesátiletý Tomáš.

Ostatně, humorné jsou i vzpomínky těch, kteří si vybavují ty velké změny, které v zásobování nastaly po revoluci v roce 1989. Najednou jako by si všichni chtěli vše vynahradit, a tak začal hlad po všem takzvaně z dovozu. Lidé stále ještě  podléhali představě, že vše, co pochází z ciziny – tedy to co bylo dříve nedostupné – je zákonitě lepší. Dovozové zboží jim připadalo lepší  třeba jen proto, že mělo lákavější obaly. Co bylo české, bylo považováno za mizerné. A tak jeden prodejce kaprů si tehdy udělal z kupujících legraci a napsal si na reklamu, že nabízí české kapry z dovozu.

Každopádně debata na téma Vánoce za socialismu v lidech vzbuzuje humorné vzpomínky, které mnoho mladších lidí, jež tu dobu nezažili, nechápe. Je to docela vděčné téma na debatu ve společnosti. Jen jí není vhodné rozvíjet o Štědrém večeru či ve svátečních dnech, protože hrozí, že se při ní zúčastnění pohádají. Přece je je ještě dost lidí, kteří tvrdí, že všeho bylo dost a že bylo lépe.

 

nákupy Vánoce vzpomínky
Hodnocení:
(4.9 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libuše Křapová
Mně se tedy po dřívější době také nestýská. Asi proto, že jsem nebyla dělník. Fronty si pamatuji až moc dobře, i nedostatek některého základního zboží.
Jitka Hrůšová
Souhlasím s panem Hnykem. Propouštění z práce, šikana na pracovišti a diskriminace starších lidí je nesnesitelná. Tato nová doba, tzv. svoboda, mi totálně zničila zdraví. Raději bych stála frontu na banány než na zubaře. Zřejmě jsem nikdy neměla schopnosti a ostré lokty si vydobýt to, co nový politický režim vyžaduje. Dělnický původ mi nepomohl tehdy ani nyní. V každé době se zřejmě má někdo lépe a jiný hůře, někdo je dravější, jiný bojácnější. Z vlastní zkušenosti mohu dokázat, že můj život přesně odrážel a stále odráží moje společenské postavení v mateřské školce.
Libuše Heulerová
Super článek...můžu se pod něj podepsat!!!
Ladislav Hnyk
Paní Škopánová a věříte, že stýská.38 let jsem žil v socialismu a 32 let žiju v kapitalismu.Jako dělník na tři směny v socialismu jsem se měl lépe než jako dělník na tři směny v tomto režimu.Přes ROH se vždycky požadavky dělníků splnily.Dnes???Jediná odpověď na požadavky dělníků...když se vám to nelíbí, můžete jít, máte svobodu a já vás tady nedržím. Za 40 let vlády komunistů se nestalo aby dělníci za svoji práci nedostali výplatu.V tomto režimu jsem se už 2x soudil o výplatu (teda nejen já ale další dělníci co se mnou ve firmách pracovali).K čemu mně je hromada věcí v krámech když nebylo za co si je koupit (nebyly peníze za výplaty). Za komunistů se nestalo aby dělníci dostali jako dárek k Vánocům výpověď (taktéž od různých firem kde jsem pracoval já a jiní dělníci). Když jsem byl v r.2012-14 nezaměstnaný tak na kole jsem za ty dva roky najezdil 4500 km při hledání práce.Tolik času a tolik km jsme neprostál ve frontách a neprojezdil za komunistů při shánění nedostatkového zboží.Ve všech firmách jsem se dál než k první otázce nedostal:"Váš rok narození?" a pak už jen odpověď....pro naši firmu jste neperspektivní, my hledáme mladší lidi.Takhle diskriminovat lidi kvůli věku si ani komunisti nedovolili. Mohl bych napsat desítky příkladů z dob komunistů a dnes, ale bylo by to na delší článek ať už by to bylo na cenu bydlení, ceny zboží, elektřiny, vody atd atd.Za komunisů jsme neznali slovo exekuce, exekutor, nikdy nikomu neodpojili elektřinu protože neplatil (každý na ni měl peníze, nebyli žebráci, nebyli bezdomovci atd atd. A propó...vysvětlete mně jaký je rozdíl stát ve frontě na zubaře (když vás nikde nechtějí přijmout), ve frontě na dětského lékaře (protože nejsou) a ve frontách na banány a pomeranče.Co je přednější?
Hana Řezáčová
Po válce a v padesátých letech to asi bylo těžké, ale pak si nevzpomínám, že by nebyla čočka - tu jsme mívali ve školní jídelně a taky doma běžně, také běžně doma sardinky k večeři, vzpomínám i na hezky loupací pomeranče ... Když jsem pak měla děti, v žádné frontě na potraviny jsem nikdy nestála (kam bych asi dala děti?) - když něco nebylo, tak jsem počkala do příště a ono to bylo - např. banány jsem dětem kupovala často ... Pořád se všude možně objevují články, jak nebylo to či ono, jak se blbě bydlelo (sedačka a stěna - proboha!), jaké bylo nemožné oblečení, jaké to bylo děsné v porodnicích apod. ... Už je to srandovní, hlavně když to píše někdo, kdo má tak třicet ... Málokomu se stýská (jak si myslí paní Škopánová níže), ale dá rozum, že úplně špatné všechno být nemohlo a v hodně směrech žijeme z podstaty ...
Olga Škopánová
A ono se ještě někomu po těch časech stýská, nepochopitelné.
Oldřich Čepelka
Jo, máte pravdu. zrovna o těch sardinkách píšu v článku, který teď redakce zveřejňuje - snad zítra. Jako dítě jsem dostal záchvat vzteku, že rodiče nechtěli otevřít dárek od ježíška, který byl právě ta krabička sardinek. Ta nebyla pochopitelně pro mě, ale jaksi pro celou rodinu, neboť to byla ohromná vzácnost v r.1953 jenže já chtěl všechny dárky rozbalovat hned, to se rozumí. Jak to dopadlo, přečtete si, až můj článek vyjde.
Věra Maredová
Škoda, že se nedožiju "humorných" vzpomínek na dobu současnou a nechápavých otázek nejmladší generace pokud nějaká bude..... Bylo mi vždy zle z propagandy tehdejší a z té současné je mi zle a úzko.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA