Ačkoliv přesné datum založení města ležícího na řece Pegnitz není známo (odhaduje se na období mezi lety 1000 a 1040 našeho letopočtu), jasné je, že se díky výhodné poloze brzy stalo významným centrem a také průsečíkem obchodních cest mezi Itálií a severní Evropou. Císařský Norimberský hrad (Kaiserburg) pak byl neoficiálním hlavním městem říše. Vydáním „Velké listiny svobod“ roku 1219 povýšil císař Fridrich II. Norimberk na svobodné říšské město, dal mu právo razit mince a vybírat clo.
Stopy Karla IV. v Norimberku
Řada římskoněmeckých císařů si zvolila Norimberk za svou rezidenci. Významné je období vlády císaře a českého krále Karla IV., který Norimberk často navštěvoval a také zde nechal postavit řadu významných staveb jako například kostel Panny Marie, který měl mimo jiné sloužit k úschově korunovačních klenotů, ovšem nakonec bylo rozhodnuto o jejich převozu na český hrad Karlštejn. Karel IV. na norimbrském říšském sněmu roku 1356 uveřejnil prvních 23 článků své Zlaté buly a roku 1361 mu na zdejším hradě porodila jeho žena Anna Svídnická syna, pozdějšího krále Václava IV. Na počest narození následníka trůnu nechal Karel IV. vyzvánět v Norimberku všechny zvony, odpustil zaplacení říšské daně a vězňům udělil rozsáhlou amnestii. A také věnoval duchovenstvu 4 kilogramy zlata, tedy přesně tolik, kolik vážil novorozenec. Václav IV. byl pak v Norimberku nejen pokřtěn, ale později i oddán s Johanou Bavorskou.
Císař Karel IV. však zanechal v Norimberku i svou krvavou stopu. Byl jí židovský pogrom, který měl z velké části na svědomí právě náš "Otec vlasti". Židovské ghetto se rozprostíralo na obou březích řeky Pegnitz v samém centru města, což dost vadilo norimberským měšťanům. Ti totiž měli s touto lokalitou jiné plány. A tak Židy neprávem obvinili ze záměrného šíření morové epidemiie, která město v té době zasáhla. Židé se pak stali ještě více nenáviděným etnikem než kdykoliv předtím. Karel IV. dne 16. listopadu roku 1349 vydal norimberským měšťanům privilegium, ve kterém výslovně povolil strhnout židovské domy. Některé z nich dokonce ještě před provedením pogromu věnoval novým vlastníkům s dodatkem „brzy po tom, co budou Židé pobiti“. Norimberský pogrom vypukl 5. prosince 1349. Měšťané se se zabavováním židovského majetku nespokojili. Na hranicích za městem zaživa upálili 560 lidí židovského původu...
Největší rozkět zažil Norimberk mezi roky 1470 a 1530. Bohatství města a jeho výhodná poloha jako „tržiště střední Evropy“ umožnilo vznik vynikajících děl umělecké a řemeslné výroby. V té době Norimberk patřil, společně s Kolínem nad Rýnem a Prahou, mezi tři největší města Svaté říše římské.
Doba nacismu
O pět století později Norimberk neblaze proslul událostmi, ve kterých zase hráli "hlavní roli" Židé. Adolf Hitler si totiž vybral Norimberk - mimo jiné díky dobrému vlakovému spojení - jako ideální místo pro říšské stranické sněmy nacistů. Dne 15. září 1935 na 7. říšském sjezdu NSDAP v Norimberku byly přijaty tzv. Norimberské zákony. Tímto aktem dali nacisté své antisemitské ideologii právní formu. A byl to také Norimberk, kde po 2.světové válce zasedal Mezinárodní vojenský tribunál, který v Justičním paláci soudil 24 nejdůležitějších představitelů nacistického Německa.
Co musíte v Norimberku vidět
Ačkoliv byla velká část Norimberka po náletech za druhé světové války zničena, mnohé historické budovy byly v poválečných letech zrekonstruovány či nahrazeny zajímavými architektonickými stavbami, a tak je dnes ve městě rozhodně co k vidění.
Hradby s věžemi, branami a mosty
Kolem centra Norimberka (Starého města) se táhne skoro neporušený pás hradeb, do níž je zasazeno více než sedmdesát (z původních 130) hradních věží.
Norimberský hrad
Jedna z dominant města. Kaisersburg byl sídlem většiny císařů Svaté říše římské a jejím "opěrným" bodem, a to doslava. Hrad nebyl ve středověku nikdy dobyt. Dobyl jej až Napoledon, kterému se ovšem Norimberk vzdal bez boje.
Kostel svatého Vavřince (St. Lorenz)
Gotická trojlodní bazilika z poloviny 13. století s vysokým halovým chórem z roku 1477 a dvěma věžemi, mezi nimiž je kruhové okno s erby Karla IV. a jeho manželky Anny Svidnické. Z vnitřního zařízení se zachovalo mnoho soch a barevná okna z 15.–16. století.
Stará radnice
Pozdně renesanční stavba východně od kostela s gotickým křídlem z roku 1340.
Kostel Panny Marie
Kostel postavený z podnětu Karla IV. v parléřovském stylu roku 1362, trojlodní hala s pozdně gotickou fasádou z roku 1506.
Dürerův dům (Dürer-Haus), hrázděný dům z roku 1420 v jedné z méně poškozených částí města, pod západním koncem hradu, obsahuje Dürerovo muzeum.
Schöner Brunnen („krásná kašna“)
19 m vysoká gotická kašna z roku 1396 s bohatou figurální výzdobou, která symbolizuje výstavbu říše. Na kovové mříži kolem kašny je umístěn měděný prsten. Podle legendy prý plní přání těm, kdo s ním třikrát zatočí.
ZOO
Ideální místo pro návštěvu s dětmi, kteří už mají dost historie. V zoo budou obdivovat zejména vystoupení delfínů v tamním delfináriu.
Hauptmarkt
Hlavní prostranství starého města, kde se koná vůbec největší adventní trh ve střední Evropě. Právě tady proudí každoročně statisíce lidí z celé Evropy, aby si mohli dát tradiční svařák, norimberský perník či norimberskou klobásu. Letos je oficiální zahájení adventních trhů stanoveno na 25. listopadu, trhy končí 24. prosince ve 14. hodin.
S využitím wikipedie a informačních lmateriálů města Norimberk
