Zralý jedinec. Tak se má říkat lidem ve věku nad šedesát

Já se necítím jako zralý jedinec, a proto si jím nejsem. Jsem 66 letá paní, to by mělo stačit.

" ..... protože mnozí z nás seniorů k tomu (ke zralosti) nedošli, chovají stále jako děti. Co já vím, třeba si tím dokazují, že jsou pořád mladí." Právě takovéto věty vypovídají o nezralosti jedince. Jsem ráda, že jsem se dostala do zralosti ženy, která se ve svých 73 letech cítí mladá, a o které si ti, co si myslí, že jsou zralí, myslí, že jsem nezralá. :-) Hlavní je, nebrat si moudra "zralých" osobně :-) :-) :-)

Hlavně si to nebrat osobně, jako další události v životě. Zamyslet si nad tím. Jsem zralý? Je to čest, protože mnozí z nás seniorů k tomu nedošli, chovají stále jako děti. Co já vím, třeba si tím dokazují, že jsou pořád mladí. Když mě mladší ženy začaly první zdravit, tak jsem to nemohl vydýchat. Pak jsem uprostřed lesa o tom přemýšlel. Vlastně bych jim měl poděkovat za dobré vychování, protože většina dětí a rodičů nezdraví??? Čas nejde zastavit, jen si ho ještě smysluplně a krásně prožít.

Vůbec nechápu, oč tu jde... Během života - a dokonce i dne - se jednomu každému z nás oslovování a tituly mění, a je to úplně normální. Dokonce jsou oslovení klasická a speciální. V běžném životě jsme všichni "pán" nebo "paní" , to je normálka, profesně třba "doktor" nebo "inženýr" (prominete, na "magistra" jsem si kromě lékárny nezvykla), doma jsme "babi", "mami" nebo "zlato". To všechno jsou tituly, a všechny prima A fakt je úplně jedno, jestli je nám čtyřicet nebo sedmdesát.

No, že se věk podepisuje, asi na každém,je jasné, nicméně "dědo" mi zatím nikdo cizí neřekl. Ale, až se budu šourat s hůlkou přes silnici, tak třeba mi to tak moc vadit nebude.

Mnohdy se rozčiluji, že mi něco nejde tak, jak bych si představoval. Kamarádi mi říkali "Podívej se do občanky na datum narození!" Nemám to však rád! Pokud člověka nic nebolí a není svým fyzickým stavem nijak omezen, tak není žádný důvod, aby se nějaké činnosti vzdával jen proto, že se dříve narodil. Proto není dobré nás oslovovat "dědo" či "babičko"! Dědou či babičkou jsme jen pro svá vnoučata!

Přemýšlela jsem o tom všem a napadlo mě,že vždy bývala rada starších.Tak se tedy považuji za "starší" a basta.

Panu Martinovi Vrbovi, hluboké studnici vědomostí a zkušeností, svému nejlepšímu učiteli, k dnešnímu svátku přeji, aby jeho humor, kterým na íčku perlí, nikdy neustal :-) :-)

:-) :-) Navzdory perfektní charakteristice pana Vrby, zraji jako víno. Žádná křeč, žádná prázdná slova, moje maličkost je toho důkazem. Když se někdo rozhodne zrát jako hruška, je to jeho věc. Mně se nic "nerozjíždí", ale z vlastní zkušenosti z minulosti umím pochopit celou řadu zdravotních neduhů. Zavádějící je psaní charakteristik a o někom koho neznám osobně, obzvláště. Nikomu nic nepřeji, protože vím, že každý dostává, co si zaslouží i bez charakteristiky.

Označení -zralý, je zavádějící. Už svým významem. To pak musíme připustit i nezralý a přezrálý. jsem starý, to jo, za rok mám 80, ale necítím se být zralý, nebo dokonce přezrálý. Západní snahy o křečovitou korektnost jsou nesmyslné. I to je známkou postupného úpadku naší civilizace. Co se vlastně pod tím označením - zralý - skrývá. Jsou to jen prázdná slova. Dobrý článek.