První rande. V šedesáti se ho bojíme víc než v sedmnácti
Ilustrační foto: Ingimage

První rande. V šedesáti se ho bojíme víc než v sedmnácti

24. 10. 2022

Co si obléknout? O čem mluvit? Kam jít? Přinést kytku? Nechat si za sebe zaplatit? Když jde o první schůzku s někým, kdo se nám líbí, klademe si spoustu otázek a je jedno, zda jde o nezkušené teenagery či životem protřelé pardály a lvice.

Udělat dojem, neztrapnit se, zalíbit se. To je to, oč při prvním rande běží. Ale jak na to? V posledních letech si tuto otázku klade čím dál více lidí vyššího věku, kteří žijí sami a zkoušejí najít někoho na trávení příjemných chvil.

„Když jsem řekla mámě, že jdu na první rande, strašně se rozesmála a ptala se, co jsem tedy dosud celý život dělala,“ vypráví jednapadesátiletá Kateřina, která žije řadu let po rozvodu sama a nedávno se přes sociální sítě seznámila se stejně starým učitelem. „Vysvětlila jsem mámě, že ten výraz první rande znamená, že jdou někam poprvé s novým mužem, že podobných jsem absolvovala několik, ale vždy to byl spíše trapas. Na tomhle mi záleží, z toho, co si píšeme, se zdá být vtipný, chytrý, jsem na něj zvědavá, chci se mu líbit. Máma na to řekla, že mi závidí, že v její době se v tom věku na první rande nechodilo,“ doplňuje.

Jenže nyní se první oťukávací setkání lidí vyššího věku stala běžnou věcí, svědčí o tom velký nárůst  seznamek pro tuto věkovou kategorii. Ovšem někteří lidé lehce znejistělí novými trendy se ptají, zda je nyní považováno za vhodné to, co v jejich mládí bylo běžné.

„Dcera říkala, že nemám platit automaticky na tu paní, ale že se jí mám zeptat, zda by ji neurazilo, kdybych ji na kávu nebo víno pozval. No to mi přijde, jako bych sondoval, zda neušetřím a netěšil se, že řekne, že to zacáluje sama. Já naopak myslel, že se shodím tím, že automaticky nevytáhnu šrajtofli. Dcera tvrdí, že teď je to jinak. Ale já nevím, ta paní je přece starší, tak jede na trendu této doby nebo považuje za správné to, na co jsme byli zvyklí v mládí my?“ přemýšlel třiašedesátiletý Tomáš, který nedávno vyrazil na rande s paní, se kterou se seznámil při čekání na autobus při výletu do Beskyd. Dopadlo to dobře, na první schůzku přinesl malou kytičku, zaplatil za víno a pomohl dámě do kabátu. „Komentovala to slovy, že je ráda, že džentlmeni nevymřeli a přiznávám, že mi to udělalo radost,“ shrnuje.

Právě malá kytka a slušné nevtíravé chování je to, co na první schůzce zabírá, vlastně není třeba nic jiného vymýšlet. „Na prvním rande teprve zjišťujeme, zda se s tím druhým chceme znovu potkat, jde v podstatě o nezávazné setkání, není důvod, aby se muž předváděl,“ říká odborník na etiketu Ladislav Špaček. A má jasný vzkaz. Jestliže jde o lidi středního či vyššího věku, mělo by se považovat za automatické, že muž zaplatí útratu. Tak to totiž odjakživa bývalo. Pokud si ale spolu vyrazí dva mladí nemajetní studenti, není podle něj nic špatného na tom, když se o útratu podělí.

A další častá otázka, zda na první schůzku nosit kytku? Ano, i to je prý starý dobrý zvyk, kterým dává muž najevo, že ho žena zajímá, že jde o něco jiného než běžené kamarádské či pracovní setkání. Ale pozor, odborníci na etiketu se shodují, že vhodná je kytička co nejmenší, třeba malé fialky či sněženky, taková která nepřekáží při případné procházce. Shodují se na tom i ženy.

„Ten pán to myslel asi dobře, ale dostavil se na naši první schůzku s takovou tou příšernou kyticí sestavenou z dlouhých květů, byla tam antúrie, jakési dlouhatánské trávy, celé to bylo v igelitu a navíc v tom ještě byly tyčky, na nich byly napíchnuté bonbóny. Pominu, že to bylo nevkusné. Horší bylo, že jsem s tím pak kráčela centrem města, dost to překáželo, i předtím v cukrárně to nebylo kam dát. Takové zbytečné mi to připadalo,“ říká osmapadesátiletá Helena, která během posledních tří let absolvovala takzvané první rande mnohokrát. „Pak mě to přestalo bavit. Ti muži byli buďto nervózní a trapní nebo naopak přehnaně sebevědomí a trapní. Jeden mi pořád chtěl něco objednávat a říkal, že je finančně zabezpečený. Jeden naopak pořád mluvil o tom, jak je třeba spořit na penzi, protože se penzisté mají strašně špatně. Nevím, co bylo horší poslouchat,“ říká se smíchem.

Muži to mají v této situaci složitější, protože se od nich očekává, že budou mít první rande ve své režii. To znamená vybrat podnik, rozhodnout se, zda se vůbec do nějakého půjde nebo bude lepší jen vycházka, vyřešit dilema, zda brát či nebrat kytku a pak jakou, ale hlavně nalézt odpověď na tu nejtěžší otázku – o čem budeme mluvit.

Ženská nervozita na první schůzce je také vysoká, i když z trochu jiných důvodů.

Líbím se mu?
Zvolila jsem vhodné oblečení?
Neměla jsem se více nalíčit? Neměla jsem se méně nalíčit?
Nejtěžší otázka zůstává stejná – o čem budeme mluvit?

Různé seznamovací agentury si dokonce vedou seznamy témat, které protějšek na rande spolehlivě otráví, odradí od další schůzky. V případě lidí vyššího věku to jsou: nemoci, vnoučata, stížnosti na cokoli, finanční situace, vzpomínky na předešlé partnery.

Pro všechny věkové kategorie platí, že lidem vadí, když se někdo na první schůzce příliš vychloubá, je výrazně sebevědomý, snaží se ohromit. A je jedno, jestli jde o muže, který se tváří, že si může cokoli koupit nebo o ženu, která si na tvář dala kila líčidel a navěsila na sebe všechno rodinné zlato.

Zkrátka, první rande je těžká disciplína, ať člověka potká ve dvaceti nebo v šedesáti. Uspějí v ní jen ti, kteří umí brát život s humorem.

 

 

 

rande vztahy a sex
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
No jo, paní Evo, závěrečné příklady jsou "jenom" pro společné bytí, nikoliv pro ulovení někoho, kdo by se o mě postaral a převzal zodpovědnost i za moje dýchání.
Eva Kopecká
Na prvním randeti se v tom věku, o němž je řeč, potkají dva lidé, kteří mají jednu ve společnou. A sice to, že žijí sami. Jistě, o svých zálibách si napsali. Ráda čtu ale může znamenat plno informací, které se druhému odkryjí až při bližším pohledu. Může to znamenat, že za knihy ztratím první i poslední peníze. Ale i to, že čtu úplně všechno a že čtu denně. Místo procházky, místo vaření, místo úklidu. Že mám ráda zvířata, může znamenat různé. Že je doma vše podřízeno němé tváři, že v mém bydlení je těžko uklidit a pro člověka i žít. Že mohu chodit po oblečená toliko do sportovního a postaršího. Atd atd. Proč tedy ten protějšek nepotkat raději rovnou na vycházce jako pejskařka pejskaře? Jako cyklistka cyklistu? Jako výletnice výletníka...?
Eva Kopecká
Trefa hřebíku na hlavičku. Přesná.
Jitka Caklová
Čím více druhému nabízíme, tím více ústupků pro svoji záchranu později děláme.
Martin Vrba
Koukám, že jsem už tak "uvolněnej", že už nerozlišuji ani "z" a "s": (z nějakým) :)
Martin Vrba
Paní Evo, ani ty páté nebo i ty desáté schůzky nemusí být tragické. Copak jsme je považovali v mládí za tragické? Hlavně je nesmíme - ty schůzky i sebe i případné partnery brát tragicky a nesmí být v nich křeč, že musí dopadnout z nějakým šťastným koncem ve všech významech. Brát to tedy jako jenom jako další setkání v řadě a dokonce bych doporučoval to i jen předstírat, že to tak je - i když dotyčný na to hledí s nadějí, že už konečně někoho k sobě najde. Když nejde o život, tak je všechno jen brnkačka a kdo už měl v životě na kahánku nebo byl s blízko člověka, který už byl na návštěvě na druhé straně - tak bere život teprve správně.
Eva Kopecká
Některých věcí bych už v důchodu chtěla být ušetřena. Větší operace, schůzky s nějakým pánem, malování celého bytu, stěhování, zásadní výměny nějakého většího spotřebiče. Přítel přijede, odjede, máme oba svůj život. Z náhodného setkání dvou lidí vznikl kvalitní neplánovaný letitý vztah, což je terno. Jsem spokojená doma sama, v létě na chalupě, děti bydlí blízko, i když se denně nevidíme, dělám, co mě baví a nenudím se, jen zdraví aby se nezhoršovalo. Cíleně hledat a podřídit tomu veškeré úsilí? To radši udělám něco užitečného. Když to má člověka potkat, tak ho to potká. Musí být hrozné se každou chvíli připravovat na setkání s dalším novým adeptem, kontrolovat si, zda jsem si neměla radši vzít jinou kabelu, připravit si v duchu, o čem mluvit....ve finále, když to dopadne, potom řešit, kdo se ke komu nastěhuje a vlastně každý musí slevit ze svého soukromí, pohodlí, a ošklivé řečeno, přidělá si práci. Žena musí vařit...dřív si objednala pizzu a když se jí chtělo, odpoledne si klidně četla. Muž si musí srovnávat svršky, umýt si hrnek od kafe, zatímco dřív ten úklid u sebe moc neřešil....není to u mě lenost, ale prostě spokojenost s tím, jak to mám. Těm, co ta rande absolvují ve snaze někoho potkat, samozřejmě přeju, aby to vyšlo co nejdřív....jít na páté, desáté, atd rande, to musi člověka fakt zmáhat....
Eva Kopecká
Některých věcí bych už v důchodu chtěla být ušetřena. Větší operace, schůzky s nějakým pánem, malování celého bytu, stěhování, zásadní výměny nějakého většího spotřebiče. Přítel přijede, odjede, máme oba svůj život. Z náhodného setkání dvou lidí vznikl kvalitní neplánovaný letitý vztah, což je terno. Jsem spokojená doma sama, v létě na chalupě, děti bydlí blízko, i když se denně nevidíme, dělám, co mě baví a nenudím se, jen zdraví aby se nezhoršovalo. Cíleně hledat a podřídit tomu veškeré úsilí? To radši udělám něco užitečného. Když to má člověka potkat, tak ho to potká. Musí být hrozné se každou chvíli připravovat na setkání s dalším novým adeptem, kontrolovat si, zda jsem si neměla radši vzít jinou kabelu, připravit si v duchu, o čem mluvit....ve finále, když to dopadne, potom řešit, kdo se ke komu nastěhuje a vlastně každý musí slevit ze svého soukromí, pohodlí, a ošklivé řečeno, přidělá si práci. Žena musí vařit...dřív si objednala pizzu a když se jí chtělo, odpoledne si klidně četla. Muž si musí srovnávat svršky, umýt si hrnek od kafe, zatímco dřív ten úklid u sebe moc neřešil....není to u mě lenost, ale prostě spokojenost s tím, jak to mám. Těm, co ta rande absolvují ve snaze někoho potkat, samozřejmě přeju, aby to vyšlo co nejdřív....jít na páté, desáté, atd rande, to musi člověka fakt zmáhat....
Martin Vrba
Jééé - dostal jsem nápad. Na setkáních sourozenců a jejich manželů a dětí a vnoučat hrajeme různé vědomostní hry a mne nyní napadla myšlenka, že by byla dobrá hra na první schůzku - úkol by zněl PŘIPRAVIT SI PRO PARTNERA TAKOVÉ RANDE. No a já si to zkusím tady nanečisto tady u nás na Íčku.. Určitě bych chtěl, aby si byla partnerka jistá a cítila se dobře, tak bych měl sice v zásobě pár typů, kam jít a co dělat, ale nechal bych jí rozhodnout, kam by chtěla jít. Do kapsy bych si dal "připomínáček", abych se připomněl, že když bude mít partnerka chuť něco vyprávět, abych jí nechal povídat, nebral jí řeč (můj zlozvyk), ale abych byl vždy připraven jí v něčem doplnit, kdyby byla třeba nervózní. Musel bych najít i sám různá témata, abych byl připraven sám převzít iniciativu a dokázal ji bavit třeba i sám, kdyby byla nesmělá. Ta schůzka by měla několik částí. Budu si myslet, že máme třeba jaro, tak bych ji vzal až do ZOO na parníku. Parník se pohybuje, není problém s mobilitou, Praha se před pohybuje sama, Vltava teče, řeč se povídá, hluchá místa v debatě vyplní zvuky kolesového parníku (poznámka: nastudovat si významné stavební památky po toku - nezabíhat do detailů - působil bych usedle - to nejsem). Určitě bych partnerku mile překvapil, kdybych vytáhl z batohu osobně připravené svačinky - ale jaké - nebyly by řízky už moc familiární? Co myslíte? Ty bych vytasil tedy až podle situace. Během plavby bych se snažil partnerku humorným způsobem seznámit se svým životem, že jsem se v první třídě počůral, bych prozatím ponechal až na nějakou třetí - čtvrtou schůzku. Už během té plavby bych snad poznal, zda nenudím, zda má cenu se drápat do kopců ZOO k horním pavilonům. Kdyby to byl smíšek (tedy ideál pro mne), tak bych jí vyprávěl ten příběh "Jak jsme upekli hada". V ZOO je několik restaurací a tak bych tam zvolil i oběd. Zpátky bychom jeli autem, které bych si už den předem někam přistavil k ZOO. Podle nálady a chuti a fyzické kondice bych měl připravené lístky na nějakou divadelní komedii, nebo třeba jen projížďku noční Prahou, kdyby byla z venkova, určitě by to ocenila, jasně že bych měl měl připravené kazety s několika druhy hudby z let 60. abych si já i ona myslela, že je ta doba zpátky - když si to oba budeme přát - tedy zněly by cestou naše i světové HITY. Sám bych o nemocech nemluvil, ale kdyby se partnerka potřebovala "ze svých třeba i vyplakat", tak bych jí nabídnul nejen kapesník, ale i rameno a kdyby byla skvělá a chtěla, tak bych jí nabídl i přespání a ze svých nemocí se i vyležet u mne hned na prvním randeti - doma bych měl určitě nějaké pohoštění a co bych servíroval, aby se mi z toho ta holka nepoblinkala? Myslím, že taková šunka od kosti krájená na jemné plátky z vychlazené lednice s okurčičkou a se skleničkou vínečka by náladu nezkazila. A pak už by šlo třeba si zahrát i na hádání psaných písmenek a slovíček na holá záda obrácenou tužkou. Vidíte . nic jsem na tom nezměnil - tak bych se seznamoval v mládí i nyní. V podobném duchu udělám tu hru pro širší rodinu na oslavách Martina - každý bude muset napsat jak by to rande připravil nebo na jaké rande s jakým programem by byl rád pozván. Máme v kolektivu zastoupení od 3 let - 80 let. To bude srandy zase kopec - no kachna se bude taky smát. :)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA