Podzimní vítr

Krátké dny a dlouhé stíny,
večer dříve pod peřiny.
Krásné barvy všude kolem,
vítr létá loukou, polem.
Listí stromů setřese,
tváří lidí dotkne se.
Po obloze honí mraky,
poletují jako straky.
Sluníčku se posmívá,
ať se pořád neskrývá.
Po strništích sviští, duje,
ženám sukně nadzdvihuje.
Když však začnou létat draci,
bere vážně svoji práci.
Ptáky něžně poponáší,
za komínem večer straší.
A když přece unaví se,
smůlu má, ten nevyspí se.
Proletí nad krajinou
a odletí za jinou.