Nejsem aktivní senior. No a co?

Jsem také starý důchodce, přes 80 let, ale považuji se za aktívního důchodce, tedy aspoň fyzicky aktivního. Přiznávám se dobrovolně, že také dělám jen to co mně baví a dělá dobře pro zdraví. Jsem rád, když se ráno probudím a nic mne nebolí a tak se mohu věnovat i jiným aktivitám než sportovním. Ovšem já se každé ráno bez násilí rozvičím, pak posnídám a vyrážím na intenzivní vycházku 3km do přírody. Večer před setměním vycházku ve stejném rozsahu opakuji. Máme vedle rod. domku velkou zahrádku, na které se mohu vyřádit.Manželka má zahrádku také ráda, neboť jak říká, mottyka je její nelepší kamarádka. A protože si toho dost na zahrádce vypěsatujeme, tím ušetříme na jídle, což je při dnešní drahotě nezbytné. A tak se nenudíme, jako ti, kteří bydlí v činžácích. Znám několik sousedů, kteří v důchodu nedělali nic a už jsou dávno tam, nebo jiní, kteří se desítky let trápí s nemocemi, vyplývajícími z neostatku pohybu (srdce, klouby,páteř..) a tak přispívají k zvyšování nákladů zdrav. pojišťoven na léčení. Jakmile vítězí lenost nad vůlí, pak je to zlé!

Pane Vácho přesně tak to cítím i já. Dělám jen to co mne baví a na co mé síly stačí, nesnažím se s nikým držet krok. Děkuji Vám...

:-) Někde ve svém archivu mám prastarý Renčínův fór : Nad dvěma chlapíky vznáší se rozkošnicky třetí a dole se praví: "Ten člověk je tak nevzdělanej, tak neskutečně blbej, že ani neví, že člověk nemůže lítat." Autorova úvaha je s přihlédnutím k dostupnému jeho profilu tím fórem naruby; aktivní senior nám líčí, že není aktivní, "no a co!" Jinak roztomilé přistižení in flagranti ... :-)

Váš článek se mi nejen líbil, ale i mě pobavil. Jsem ráda, že má ještě někdo také jiný názor než ten, který je nám všude předkládán. Kdo má kondici a chuť se někde angažovat, nechť tak činí, ale proč to neustále vnucovat všem.

Výborný článek i názory v diskuzi. I já dělám jen to, co chci (pokud manželka neuvažuje jinak). Vnukli jste mi inspiraci pro nový příběh.

opravuji - když chci něco dělat

Už to, že jsem šla z rušné Prahy do poklidného jihočeského městečka, svědčí o mnohém. Když chci něco dělt, dělám. Teď zrovna budu mít pro seniory vyprávění o zážitcích z několika cest. Určitě ne wikipedie, nýbrž pár zajímavostí, snad trochu vtipných. Ale jinak si zde usedlá a odepsaná nepřipadám. Možná budu učit němčinu. :-D Ale ne proto, abych nezakrněla.

Výstižný článek, trefné komentáře, nedá mi nevzpomenout na díl z Chalupářů o výletě do Prahy s názvem Romeo z autobusu. Zde myslím pan Hlinomaz říká, já nechci jít tam, kam ostatní, já chci tam, kam chci já. Zrovna to bylo ke Flekům. Náhodou. Každý z nás je jiný, i když jsme všichni důchodci. Každý máme jinou představu, jiné možnosti, jiné zájmy. Tak proč nejít svou cestou i v téhle etapě života, kdy už nic nemusíme a můžeme dělat, co chceme.

Děkuji za rozumný názor.

Nelze než souhlasit s autorem. Ať si každý dělá to, do čeho se mu chce. A nechce-li se mi zrovna nic dělat, nedělám nic! Černé kroniky jsou plné příběhů aktivních seniorů, se kterými to seklo při běhu pro zdraví, horské túře a pod. Nač blbnout? Když budu mít náladu, projdu se, vyrazím podívat se někam, kde jsem nebyl, či kam jsem neměl dříve čas se podívat a hotovo. Nikam se nenechám nutit.