Zamyšlení nad náladou

Milá Věrko, moc děkuji za zajímavý článek* a myslím si, že s výčtem různých typů nálad i pravdivý. Takže se snažím mít stále tu "lepší" náladu - obzvláště po přečtení tak ojedinělého článku i příspěvků v diskuzi

Aničko, to snad ani není možné. Myslím, že náladu nám můžou zkazit především naši nejbližší, třeba nevědomky. Např. jen tím, že se s nimi v něčem neshodneme.

Jsou lidé, kteří nikdy a nikomu nezkazí náladu. Doufám že jsem toto přirovnání ve Tvém článku Věrko nepřehlédla.

Omlouvám se Věro ,ale trochu jsi mi článkem náladu zkazila. Je to článek moc odborný a vůbec ne z normálního života.

Nic dalšího k náladě mě nenapadlo, snad jen nálada v mínusu. Občas mě taky přepadne a tak se ji zase snažím dostat do plusu.

Zuzko, nenáladu jsem neznala. Marcelo, zvířátka mě nenapadla, ale samozřejmě souhlasím. Děkuju.

Jsem přesvědčena, že různé nálady se týkají nejen lidí, nýbrž i zvířat. Naše kočky chytnou občas bláznivou náladu, která se projevuje znenadání velice rychlým běháním po chalupě a běhají i jednotlivě - žádná hra na honěnou! A v hospodě je občas příležitost "udělat si náladu" nebo aspoň "náladičku".

Věrko, díky, je to zajímavě pojato. Nevím, jestli se to říká běžně, ale já znám výraz "být v nenáladě" místo "mít špatnou náladu".

Moc vám děkuji.

Špatných nálad jsem si užila víc než dost, než mi došlo, že je naprosto zbytečné nechat si kazit náladu někým nebo něčím, co většinou nezměním, zatímco svou náladu mohu "přeladit a vyladit", tedy změnit. Většinou jsem v dobrém rozmaru. Ráno vstávám s dobrou náladou a večer s ní jdu spát. Je nám spolu dobře. Občas mám ale náladu vražednou. Obzvláště v poslední době. To bych vraždila, aby nemohli vraždit jiní. Věro, dala sis s tím hezkou práci. Moc už se k tomu dodat nedá.