Příběh naší rodiny: Plameny

Maruško i po dlouhé době, co jsi napsala tento článek, pláču hrůzou. Oheň, voda, vítr - živel, který si nedá poručit. Nevím, kde jsem byla a článek mi unikl, ale i tak vše prožívám intenzivně. Jsi statečná a jak jsem poznala i Jirku, jste obětaví a ochotní pomoci, proto jste měli i tolik pomocníků, když jste byli v nouzi. Díky za dobré lidské duše.

Maruško, jak mi to mohlo uniknout? To byl velký šok a hrůza. Nikdy jsi o tom nemluvila. Jsi tak skromná a statečná . Už je dobře i s domem i se zdravím viď. ❤️

Na tento článek jsem narazila dnes v noci. Je mi z toho smutno... Maruško, hlavně zdraví!!!!

Maruško, přestože jsem se o této děsivé události dozvěděla od Tebe po telefonu ještě tentýž den, tak teď při čtení a pohledu na fotky je mi z toho znovu smutno. Jsem však ráda, že jsi měla tak rychlou pomoc a že to neskončilo ještě hůře. Přeji Tobě i Jirkovi hodně sil a dál už jen samé radostné události.

Maruško???? Musela jsem se znovu vrátit na začátek článku, abych se ujistila, že jsem datum četla správně. Nemohla jsem uvěřit, že se ta hrůza stala v letošním roce, že jsi o tom nikde nepsala. Nebo mi to uniklo??? Jsem z této informace v šoku. Je mi smutno z pohledu nejen na mrtvé chlupáče, ale na celou tu zkázu. O to více se budu radovat z Tvých informací které mi posíláš a které dokazují, že jsi se dokázala opět vrhnout do života.

Pozaru se bojim cely zivot, muj otec byl nejdriv dobrovolny hasic a potom az do smrti z povolani, vim kolik takovych tragedii bylo, proto s Vami velice citim.

Zažila jste opravdovou hrůzu, ale i úžasnou solidárnost lidí, kteří vám pomáhali. Přeji již jen klidné dny.

Maruško, to muselo být strašné. Ještě že se ti nic nestalo. Držím palce. ať se z toho co nejdřív vzpamatujete.

Maruško, to je opravdu silný příběh. Hlavně že obytný dům zůstal zachován a nikdo nebyl zraněn. Přeju hodně sil.

Paní Maruško, vůbec si nedovedu představit, jak bych se ve Vaší situaci zachovala. Váš hrozný zážitek mi ale připomněl událost z paneláku, kde bydlím a kde asi začátkem devadesátých let nějací pachatelé zapalovali sklepy. Bydlím v prvním patře, tehdy byla u mne Zuzka na návštěvě a musely jsme se ihned dostat z bytu ven přes zakouřenou chodbu k sousedům na balkon. Ty tři - čtyři metry jsme s obtížemi překonaly, naštěstí hasiči oheň brzy zlikvidovali. Vám přeji jen klid, aby Vás už nic zlého nikdy nepotkalo.