O moři
Všechny fotografie: Jana Hošková

O moři

11. 9. 2022

Od doby, kdy jsem poprvé uviděla moře, což bylo v mém dětství samozřejmě moře bulharské při nějaké ROH dovolené s rodiči, jsem mu propadla celým svým srdcem. Byla jsem jím fascinována a jsem dodnes a zároveň mám k němu po svých několika dobrodružstvích veliký respekt.

Obdivuji všechny ty, kteří slyší na „modravých dálek volání“ a vydávají se zkoumat všechny jeho taje. Ani mně nikdy nestačilo jen sebou tak plácnout na břeh a celý den se smažit, a tak jsem viděla různá moře z mnoha jejich úhlů.

Několikrát mne to ovšem stálo pořádný úlek a strach. Například při potápění ve Španělsku, když jsem kdesi dole při dně a dál od břehu obdivovala (pouze s jednoduchým vybavením šnorchlem a brýlemi) cosi na nějakém útesu a náhle jsem zaznamenala nahoře setmění a pohyb. Brýle se mi mezitím zamlžily a já viděla nahoře nad sebou jen dva černé pohybující se stíny. Úlekem jsem málem spolkla šnorchl, protože první co mne napadlo, že nahoře plují žraloci. Protože mi už nestačil dech, byla jsem nucena vyletět nahoru jak střela přímo pod domnělé žraloky. Nevím, jestli se lekli taky, nebo mne dole viděli, ale byli to dva potápěči v černém a na rozdíl ode mne plně vybaveni. Nevzrušeně pluli pomalu dál a ani se neohlédli na kuckající, zalykající se a potápějící se „taky potápěčku“, přestože tenkrát jsem ještě byla celkem pohledná mladice (zřejmě jsem tak v tu chvíli nevypadala :-)).

Dopadlo to pro mne dobře, nakonec ještě tady jsem, jak vidíte. Dosáhla jsem tehdy břehu svými skrovnými a ubohými silami, zatímco jsem se při tom notně nalívala mořskou vodou. Na nějakou chvíli jsem pak zcela ztratila chuť se potápět, než mi zase otrnulo.

Moře inspirovalo spoustu básníků, ale mně utkvěl z dětství pouze úryvek jedné z básní:“ Ó moře, čím je ti mé hoře“. A to mne napadlo i tenkrát, když jsem po čtyřech dosáhla břehu. Kdykoliv jsem pak seděla na nějaké pláži či útesu a kochala se krásou moře, napadl mne tento úryvek a uvědomila jsem si, jak jsme proti této spoustě vody všichni malí a bezmocní.

Pro nadcházející sychravé dny podzimu přidávám ze své bohaté sbírky pár svých náhodně vybraných fotek moře krásného, přívětivého, nádherného, úžasného a tonoucího obvykle v záři slunce.

Tak se zahřejte pohledem na ně a naberte si z nich dostatečně, budeme to teď všichni asi potřebovat…

cestování moře Můj příběh
Hodnocení:
(5.2 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Komberec Jakubcová
Procestovala jsem hodně zemí a měla možnost poznat různé oceány a tím i moře. Asi největší vlny jsem zažila na Kapverdách. Také na Gran Canarii je možnost koupání v oceánu dána množstvím obrovských vln. Každé moře je jiné, asi nejklidnější je Menor Mar ve Španělsku a pak Mrtvé moře v Izraeli.
Marie Hrádková
Moře mě fascinuje od dětství. Prvně Černé moře v Bulharsku, dále Jadran, Středozemní s přespáním na pláži a ráno skočit do vody, Atlantik, Tichý oceán, Karibik, Indický oceán, Magellanův průliv s ledovci. A ještě šnorchlování!
Alena Velková
Takovéto výhledy se nikdy neomrzí!
Jana Hošková
Jano, musela jsem se zasmát...evidentně jste si vybírala "špatná" moře a špatný čas návštěvy ! :-)) I když musím říct, že Balt mne tedy taky neoslovil, Černé moře jsem neviděla, protože mne nikdy nelákalo. Vichřici lze zažít leckde, u moře je ovšem mnohem děsivější. Ale všechno jste přežila, vrátila se a jste bohatší o zážitky, to se taky počítá ! :-))
Jana Šenbergerová
Mám ráda moře stromů, moře hvězd nad hlavou, vodu v bystřinách, potůčcích, mírnou dešťovou, ale moři plnému nezkrotné vody jsem nikdy nepropadla. Pobyt u Baltu mám spojený se zimou, spoustou žahavých medúz a s bouří, která nás zastihla na vyhlídkové plavbě. U Černého moře v Abcházii jsem si uhnala úpal, což na dlouho přebilo mou radost z pobytu u moře. V Chorvatsku bylo moc krásně, ale blízkost mnoha ostrovů nedala vyniknout mořské mohutnosti. V kempu jsme zažili vichřici tak silnou, že nás málem odnesla i se stanem. Ráda se na moře podívám na fotografiích a ve filmech a ke spokojenosti mi to stačí. Asi jsem zažila potopu světa, protože velká voda není nic pro mě. :-)
Jana Hošková
Ano, pláž Navagio je úžasná a romantická. Já ji kdysi viděla bohužel jen z útesu. I ostatní pláže Zakynthosu stojí za to. :-))
Alena Tollarová
Od Černého moře, které je modré :) jsem se zrovna vrátila. Moc moří jsem nepoznala a potápět bych se bála. Nejkrásnější barvu moře jsem viděla u pláže Navagio na Zakynthosu. Tam jsem si dvakrát zaplavala a chtěla bych se tam vrátit.
Alena Vávrová
Moje první moře bylo také v Bulharsku na Slunečním pobřeží, se třemi dětmi, a to hned 2x za sebou. Pak dlouho předlouho nic a pak to byl na několika místech Atlantik ve Francii a nakonec Středozemní moře taktéž ve Francii a ta moje fascinace mořem začala už dřív, než jsem ho na vlastní oči poprvé spatřila. A teď už jen asi: "Buď sbohem, živle nespoutaný...!"
Marie Ženatová
V Bulharsku u moře jsme byli poprve i se všemi třemi dětmi - byl to pro nás všechny ohromný, přímo fascinující zážitek. Díky za milé vzpomínky, modrozelená barva moře je i pro mne nejoblíbenější*
Alena Švancarová
I já mám ráda moře,je to živý organizmus.Je jiné ve dne a jiné v noci.Miluji zvuk vln,které se neustále přelévají.Mám z něho respekt a neumím v něm plavat.Bojím se.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.