Cizí jazyky – odkdy dokdy? I. část
Ilustrační foto: pixabay

Cizí jazyky – odkdy dokdy? I. část

1. 9. 2022

Z výsledků ankety nedávno zveřejněné na portále pro aktivní seniory i60.cz vyplynulo mj., že 40 % respondentů se domnívá, že pro učení se cizím jazykům není rozhodující věk.

Protože jsem se problematikou výuky cizích jazyků zabývala v zaměstnání, rozhodla jsem se o ní napsat příspěvek. V jeho první části se budu věnovat rané výuce cizích jazyků, ve druhé učení se cizím jazykům dospělými.

Je nezpochybnitelné, že znalost cizích jazyků je v současné době velmi důležitá. Proto je také jedním z hlavních témat vzdělávací politiky. Odborníci i laická veřejnost diskutují zejména o době, kdy začínat u dětí s výukou cizího jazyka a zda a kdy zařadit do vyučování druhý cizí jazyk. Mnozí dospělí pak se snaží zdokonalit své jazykové znalosti nebo si je rozšířit o další cizí jazyk.

Problematikou (cizích) jazyků a jejich výuky se zabývají především následující disciplíny: neurolingvistika, lingvodidaktika, psycholingvistika a sociolingvistika.

Neurolingvistika zkoumá vztah jazyka a mozkových procesů či tkání, které jazyk zprostředkovávají. Zabývá se reprezentací a zpracováním řeči v mozku z vývojového hlediska, zkoumá získané i vývojové patologie řeči apod.

Lingvodidaktika je nauka o metodách jazykového vyučování.

Psycholingvistika je tematicky široký interdisciplinární obor zaměřený na otázky jazyka a myšlení, který má styčné body s lingvistikou, psychologií, sociologií a jazykovými disciplínami. Výsledky psycholingvistických výzkumů nacházejí své praktické uplatnění např. ve zdokonalování metod výuky čtení a psaní, výuky mateřskému i cizímu jazyku, při řešení problémů bilingvismu, při léčení poruch řeči aj.  

Sociolingvistika se zabývá vztahy jazyka a společnosti; jejím cílem je ukázat vzájemnou závislost proměn jazyka na proměnách sociálních struktur.

Mnozí odborníci hovoří ve prospěch zavádění rané výuky cizím jazykům, velký zájem o ni jeví i rodiče dětí předškolního a mladšího školního věku. Na základě poznatků neurolingvistického a psycholingvistického osvojování řeči se doporučuje na jedné straně začínat s výukou cizímu jazyku až kolem 10. – 11. roku života dítěte, kdy se uzavírá gramatický systém mateřského jazyka,  nezařazovat u dětí do 10 – 12 let do výuky cizímu jazyku abstraktní pravidla a neučit se nová slova izolovaně, ale v kontextu, neboť izolované informace mozek zpracovává hůře; na druhé straně se zdůrazňuje vhodnost naučit se cizímu jazyku do 11 let věku, a to především vzhledem ke schopnosti osvojit si správně výslovnost. Vzhledem k tomu, že schopnost dětí imitovat je v tomto věku největší, měli by výuku podle možnosti zajišťovat rodilí mluvčí.

Někteří odborníci konstatují, že v dětském věku probíhá osvojování mateřštiny i cizího jazyka spontánně, což však neznamená, že děti se učí jazykům lépe – učí se jinak než dospělí a mladiství po pubertě. Znalost gramatiky přispívá k trvalejšímu osvojení si cizího jazyka – dítě se má v případě nejistoty „o co opřít“, učí se poznávat své chyby, snáze si osvojuje další cizí jazyky.

Odborníci vyslovující se proti zavádění výuky cizím jazykům na úrovni předškolní výchovy kladou otázku, zda je tato výuka efektivní, a připomínají nebezpečí stresování dítěte rodiči, pokud dělá v osvojovaném jazyce malé pokroky. Raná výuka cizím jazykům může mít podle nich i negativní vliv na osvojování mateřštiny. Důležitou roli hraje i připravenost učitelek cizích jazyků v mateřských školách, a to po stránce znalosti jazyka, didaktiky pro mateřské školy a vývojových specifik předškolního období.

Výsledky několika mezinárodních výzkumů také ukázaly, že raný začátek nezajišťuje automaticky výrazné pozitivní výsledky, že přínos není závislý na době zahájení, ale na kvalitě učení a času, který je mu věnován. Nepotvrzuje se tedy jednoznačně na první pohled „logická“ úvaha, že čím déle se jedinec učí cizímu jazyku, tím lépe jej v důsledku bude umět; jinými slovy, že člověk, který se učí angličtinu od mateřské školy, bude umět lépe anglicky než člověk, který se anglicky učí od čtvrté třídy.

Někteří odborníci se domnívají, že plošné snižování počátku cizojazyčné výuky není důsledkem odborné diskuse či reflektování výsledků empirických výzkumů, ale že jde spíše o politická rozhodnutí, motivovaná laickými názory odrážejícími politicko-ekonomické trendy v mnohých evropských zemích.

Je tedy zřejmé, že s často proklamovaným „Čím dříve, tím lépe“ se neshodují zdaleka všichni.

 

Literatura:

FENCLOVÁ, M.: Některé důsledky raného učení cizím jazykům. Cizí jazyky, 2004/2005, č. 2, s. 40–42.

Fremdsprachenerwerb – Wie früh und wie anders? Bonn: Forum Bildung 2001.

JEŽKOVÁ, V.: Proměny a inovace ve výuce cizím jazykům v Evropě. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání. Sborník referátů XI. konference ČAPV /CD-ROM/. Brno, ČAPV, 2003.

JEŽKOVÁ, V.: Raná výuka cizím jazykům jako jeden z aktuálních úkolů jazykové politiky Spolkové republiky Německo a České republiky. In Školní vzdělávání. Zahraniční trendy a inspirace. Praha, Karolinum 2007, s. 124–140.

NAJVAR, P.: Raná výuka cizích jazyků v České republice na přelomu 20. a 21. století. Pedagogická orientace, 2008, č. 2, s. 37–51.

Další zdroje:

https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/
https://www.czechency.org/slovnik/
https://cs.wikipedia.org/wiki/

 

 

 


 

 

 

Hodnocení:
(4.7 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Kdo cestuje do cizích zemí, pak je dobré znát i další jazyky. A je dobře, že děti dnes mají tu možnost. A lidé v určitých profesích, tak tam je to nutnost. Vzdělaných lidí nebude nikdy dost. Koupila jsem si nový německo český slovník, abych si trochu osvěžila chabé znalosti a ještě jsem ho neotevřela.
Antonín Nebuželský
Na dovolených po Evropě jsem si vystačil s němčinou, tedy tim, co tam někde zbylo. Teď už několik let nikam nejezdíme, takže jen ty nákupy v Německu. Jenže abych se k něčemu dotlacil, rozhodl jsem se navštívit vnučku v Dubaji, tak se snazim s tou angličtinou jak už tady někde píšu a doufám, že budu soběstačný, až tam vyrazím. Doufám, že tam budou mluvit tou angličtinou, kterou se tady pracně učím. :-)
Marie Faldynová
Také si myslím, že je to u každého jiné. Před svým výletem do Bolivie jsem se učila španělsky od 60 do 62 let, došli jsme do lekce 22 a v Bolivii jsem se rozmluvila až když jsme jeli domů. Že mi to učení půjde jako psovi pastva mi bylo jasné od začátku, ale bojovala jsem. Učila jsem se většinou celé fráze - při časování sloves jsem na každou osobu slovesa vymyslela jednoduchou větu. Prostě jsem chtěla do hlavičky španělštinu natlačit za každou cenu. Potěším vás jistě tím, že po deseti letech už zase neumím nic :-))
Dana Puchalská
Zajímavý článek. Já jsem na učení lajdák. A teď už se asi cizí jazyky učit nebudu.
Irena Mertová
To je zajímavé, pošlu odkaz na článek dceři (kvůli vnučkám).
Eva Kopecká
Aniž bych četla diskusi, za život jsem se učila čtyři jazyky, i nepovinně v ZŠ, i později v dospělosti jsem si je trochu osvěžila na třech kurzech. Dva mě bavily, jeden teda víc, a domluvím se dodnes. Měla jsem na to buňky. Děti jsem na jazyk dala až tehdy, když to muselo být. Dnes je to jinak, jazyk už na ně čeká na všechny stejně v první třídě. Ne každý na ty jazyky je a mělo by se to tak brát. Rodiče by dítě neměli nutit do aktivit jen proto, že tam chodí děti od sousedů nebo že sami možnost neměli. Pokud dítěti nejde čeština, nebo pokud má nějakou vadu a disfunkci, je pro něj další jazyk katastrofa. Úplně nejvíc mě fascinují rodiče předškoláků, kteří se jich s odpuštěním zbaví ve dvou a půl letech, i když je matka na mateřské dovolené se sourozencem, dítě pomalu ani neví, proč tam chodí, samozřejmě tam i spí, a jakmile se v září vyvěsí kroužek jazyka pro nejstarší děti, snaží se tam některé matky nacpat i toho svého tříletého. Aby o něco nepřišel. No a rodiče nejstarších tam samozřejmě dají i děti neklidné a hyperaktivní, s vadou řeči, atd. Během školního roku se to vyselektuje a ten rok kroužek dokončí třeba jen polovina. Podle mě je to nanic, protože i když dítě rok dokončí a nemá odklad a do školy půjde, začne tam s jazykem zase od začátku. V rámci výuky zadarmo, kdežto ve školce to stojí docela dost. A rodič má důvod tam dítě dvakrát nechat dlouho, protože bývá jazyk odpoledne. Výuka podle mě patří do školy, pro celou třídu a ne od první třídy.
Martin Vrba
Já si myslím, že je to takto. Kdo má na jazyky "buňky", tak se je učí snadno už v mládí a tomu to vydrží i do vysokého věku se v nich zdokonalovat, když je má možnost uplatnit. Kdo byl na jazyky tvrdý (jako já), tak u něj se zázrak na stará kolena nestane. Kvůli "zamilovanosti" do jedné telenovely - do hlavní protagonistky herečky a hlavně zpěvačky Karoliny Ramers jsem si nakoupil učebnici španělštiny a CD a DVD a začal jsem se učit. Chtěl jsem vědět, o čem jsou ty její teskné písničky. Měl jsem krasopisně vedené sešity a slovníčky i kartičky se slovíčky do metra a zázrak se nekonal. Skončil jsem u 5. lekce. Syn mi nainstaloval do PC překladač a tím se můj zájem vytratil. :) Ale občas si ji pustím na YouTube : https://www.youtube.com/watch?v=5GopWBdrCCk Věřím, že kdybych jí měl za učitelku, že bych se i tu španělštinu naučil. :) Už jen pro ty její krásné oči : https://www.youtube.com/watch?v=rn9bQk2XIrA
Jitka Caklová
Já jsem ve škole strávila 9 let, stačí mi že jsem se naučila český jazyk, psát, počítat, v učňovském školství 2 roky a také o něm něco vím. "Není nejlepší" je slabý odvar skutečnosti. Řemesla už zmizela, kde se maká rukama, tam česky neslyšíš a myslím, že každý ví proč.
Věra Ježková
Jitko, o našem školství něco vím. Strávila jsem v něm téměř celý život. To současné není nejlepší. Řemesla bohužel mizí. Taky potřebuju chleba víc než angličtinu.
Antonín Nebuželský
To učení se čemukoliv může být třeba i zábava. Já se teď, místo koukání a zprávy, učím anglicky. Na YouTube. Ne, že by mi to kdovíjak šlo, ale je takový neutrální, no a třeba tam i něco zůstane. A jen takový postřeh k té práci, teda té užitečné. Včera pohled do parlamentu, to stálo "za to". Snad každý s těch co se mají starat, aby tady bylo dost chleba, čuměl do mobilu...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.