Cizí jazyky – odkdy dokdy? I. část
Ilustrační foto: pixabay

Cizí jazyky – odkdy dokdy? I. část

1. 9. 2022

Z výsledků ankety nedávno zveřejněné na portále pro aktivní seniory i60.cz vyplynulo mj., že 40 % respondentů se domnívá, že pro učení se cizím jazykům není rozhodující věk.

Protože jsem se problematikou výuky cizích jazyků zabývala v zaměstnání, rozhodla jsem se o ní napsat příspěvek. V jeho první části se budu věnovat rané výuce cizích jazyků, ve druhé učení se cizím jazykům dospělými.

Je nezpochybnitelné, že znalost cizích jazyků je v současné době velmi důležitá. Proto je také jedním z hlavních témat vzdělávací politiky. Odborníci i laická veřejnost diskutují zejména o době, kdy začínat u dětí s výukou cizího jazyka a zda a kdy zařadit do vyučování druhý cizí jazyk. Mnozí dospělí pak se snaží zdokonalit své jazykové znalosti nebo si je rozšířit o další cizí jazyk.

Problematikou (cizích) jazyků a jejich výuky se zabývají především následující disciplíny: neurolingvistika, lingvodidaktika, psycholingvistika a sociolingvistika.

Neurolingvistika zkoumá vztah jazyka a mozkových procesů či tkání, které jazyk zprostředkovávají. Zabývá se reprezentací a zpracováním řeči v mozku z vývojového hlediska, zkoumá získané i vývojové patologie řeči apod.

Lingvodidaktika je nauka o metodách jazykového vyučování.

Psycholingvistika je tematicky široký interdisciplinární obor zaměřený na otázky jazyka a myšlení, který má styčné body s lingvistikou, psychologií, sociologií a jazykovými disciplínami. Výsledky psycholingvistických výzkumů nacházejí své praktické uplatnění např. ve zdokonalování metod výuky čtení a psaní, výuky mateřskému i cizímu jazyku, při řešení problémů bilingvismu, při léčení poruch řeči aj.  

Sociolingvistika se zabývá vztahy jazyka a společnosti; jejím cílem je ukázat vzájemnou závislost proměn jazyka na proměnách sociálních struktur.

Mnozí odborníci hovoří ve prospěch zavádění rané výuky cizím jazykům, velký zájem o ni jeví i rodiče dětí předškolního a mladšího školního věku. Na základě poznatků neurolingvistického a psycholingvistického osvojování řeči se doporučuje na jedné straně začínat s výukou cizímu jazyku až kolem 10. – 11. roku života dítěte, kdy se uzavírá gramatický systém mateřského jazyka,  nezařazovat u dětí do 10 – 12 let do výuky cizímu jazyku abstraktní pravidla a neučit se nová slova izolovaně, ale v kontextu, neboť izolované informace mozek zpracovává hůře; na druhé straně se zdůrazňuje vhodnost naučit se cizímu jazyku do 11 let věku, a to především vzhledem ke schopnosti osvojit si správně výslovnost. Vzhledem k tomu, že schopnost dětí imitovat je v tomto věku největší, měli by výuku podle možnosti zajišťovat rodilí mluvčí.

Někteří odborníci konstatují, že v dětském věku probíhá osvojování mateřštiny i cizího jazyka spontánně, což však neznamená, že děti se učí jazykům lépe – učí se jinak než dospělí a mladiství po pubertě. Znalost gramatiky přispívá k trvalejšímu osvojení si cizího jazyka – dítě se má v případě nejistoty „o co opřít“, učí se poznávat své chyby, snáze si osvojuje další cizí jazyky.

Odborníci vyslovující se proti zavádění výuky cizím jazykům na úrovni předškolní výchovy kladou otázku, zda je tato výuka efektivní, a připomínají nebezpečí stresování dítěte rodiči, pokud dělá v osvojovaném jazyce malé pokroky. Raná výuka cizím jazykům může mít podle nich i negativní vliv na osvojování mateřštiny. Důležitou roli hraje i připravenost učitelek cizích jazyků v mateřských školách, a to po stránce znalosti jazyka, didaktiky pro mateřské školy a vývojových specifik předškolního období.

Výsledky několika mezinárodních výzkumů také ukázaly, že raný začátek nezajišťuje automaticky výrazné pozitivní výsledky, že přínos není závislý na době zahájení, ale na kvalitě učení a času, který je mu věnován. Nepotvrzuje se tedy jednoznačně na první pohled „logická“ úvaha, že čím déle se jedinec učí cizímu jazyku, tím lépe jej v důsledku bude umět; jinými slovy, že člověk, který se učí angličtinu od mateřské školy, bude umět lépe anglicky než člověk, který se anglicky učí od čtvrté třídy.

Někteří odborníci se domnívají, že plošné snižování počátku cizojazyčné výuky není důsledkem odborné diskuse či reflektování výsledků empirických výzkumů, ale že jde spíše o politická rozhodnutí, motivovaná laickými názory odrážejícími politicko-ekonomické trendy v mnohých evropských zemích.

Je tedy zřejmé, že s často proklamovaným „Čím dříve, tím lépe“ se neshodují zdaleka všichni.

 

Literatura:

FENCLOVÁ, M.: Některé důsledky raného učení cizím jazykům. Cizí jazyky, 2004/2005, č. 2, s. 40–42.

Fremdsprachenerwerb – Wie früh und wie anders? Bonn: Forum Bildung 2001.

JEŽKOVÁ, V.: Proměny a inovace ve výuce cizím jazykům v Evropě. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání. Sborník referátů XI. konference ČAPV /CD-ROM/. Brno, ČAPV, 2003.

JEŽKOVÁ, V.: Raná výuka cizím jazykům jako jeden z aktuálních úkolů jazykové politiky Spolkové republiky Německo a České republiky. In Školní vzdělávání. Zahraniční trendy a inspirace. Praha, Karolinum 2007, s. 124–140.

NAJVAR, P.: Raná výuka cizích jazyků v České republice na přelomu 20. a 21. století. Pedagogická orientace, 2008, č. 2, s. 37–51.

Další zdroje:

https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/
https://www.czechency.org/slovnik/
https://cs.wikipedia.org/wiki/

 

 

 


 

 

 

Hodnocení:
(4.7 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Už nebude platit "Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.", ale "Kolik řemesel umíš, tolikrát jsi člověkem."
Jitka Caklová
Asi bychom se v této debatě dostaly hodně daleko při pomyšlení, kolik zahraničních firem z našich úrodných polí nadělaly skladiště přebytečného zboží, honosně nazvané průmyslové zóny a z našich lidí, hlavně znajících cizí jazyk, si udělali své poskoky, kteří jen plní příkazy. Možná jednou tací ještě rádi půjdou dělat na pole a tvořit skutečné hodnoty.
Jitka Caklová
Věrko, víš kolik rodičů odmítá dávat děti do školy a učí je doma, protože vidí, "kde" je naše školství? Já žádný cizí jazyk neovládám, přesto o sobě také nepochybuji. Bez angličtiny se obejdu, ale bez chleba ne.
Věra Ježková
Tak jsem si snížila skóre z tabletu. Jazyky mě baví celý život a mám na ně talent. Měla jsem štěstí, že jsem je mohla používat v práci. Každý umí něco jiného. Jitko, někdo zase musí učit děti.
Naděžda Špásová
Věrko, ty jsi fakt nezmar. Já jsem měla ve škole ruštinu, soukromě jsem chodila na němčinu a agličtinu. Mluvit neumím, ale částečně rozumím. Myslím, že na věku moc nezáleží, ale je k tomu potřeba i talent a sluch.
Jitka Caklová
Vždy bude třeba někoho kdo zorá pole, zaseje obilí, umele mouku, upeče chléb, postaví dům, ...............................
Danuše Onderková
Rovněž patřím ke generaci, která se učila pouze ruštinu. V důchodu jsem se dala trochu na angličtinu, ale hlavně proto, že mi dcera ojela do Anglie. Nějaké základy jsem pochytila, takže jsem se nějak domluvila i v Anglii. Samozřejmě jak se říká i pomocí rukama a nohama. Cizím jazykem, zvláště anglicky se domluvím i na stánku se zmrzlinou. Ale celkem mi vadí, když přijdou maminky s dětmi kolem dvou let na zmrzlinu a děti to říkají anglicky, ale česky ještě pořádně nemluví. Tak nevím, jestli si někdy maminky něco nekompenzují.
Jitka Caklová
Každý to máme nějak. Jak nám dětem říkali naši rodiče "Jedním zadkem na dvou posvíceních se nedá sedět a vždy bylo je a bude něco za něco". Nikomu názor nevyvracím, ale už ve škole jsem cítila, že žádný jazykospytec ze mě nebude :-) a i bez sebemenší znalosti cizího jazyka jsem prožila a stále prožívám plodný život ♥
Marcela Pivcová
Patřila jsem bohužel k žákům, kteří na druhém stupni ZŠ měli pouze povinný ruský jazyk, další jazyk se na škole nevyučoval. Teprve po dvou letech měla sestra Zuzana možnost od sedmé třídy navštěvovat nepovinnou výuku němčiny. V prvním ročníku střední školy po přestěhování do jižních Čech pro náš ročník byla vedle povinné ruštiny výuka němčiny, další cizí jazyk se nevyučoval ani nepovinně. K němčině jsem se vrátila po několika letech v kurzech jazyk. školy, ovšem při práci učitelky na druhém stupni ZŠ, která ještě vedla zájmové kroužky a do školy z bydliště dojížděla, bylo studium časově téměř nezvládnutelné. Tehdy mi utekla léta, kdy snad by bylo ještě možné si předchozí znalosti zopakovat a doplnit. Myslím, že kdo mnohé zapomněl, se v pozdějším věku už dost obtížně k řeči vrací. Snad by pomohli rodilí mluvčí, ani na ty jsem neměla štěstí - škoda.
Věra Ježková
Děkuji za vaše názory. Zde neexistuje dobře, nebo špatně. Prezentovala jsem objektivně názory odborníků, kteří se sami neshodnou. Možná lze mezi řádky vyčíst, že k příznivcům rané výuky cizích jazyků nepatřím. Hudební sluch není pro osvojení správné výslovnosti důležitý. Např. K. Gott, ať mi jeho příznivci prominou, měl výslovnost v němčině špatnou (nikoli při zpěvu). Pro výslovnost je důležitý sluch fonematický, tj. schopnost jemného sluchového rozlišování. Dítě by mělo zvládnout rozlišit sluchem rozdíly mezi správným a nesprávným zněním hlásky. Schopnost fonematického rozlišování je základním předpokladem správného řečového vývoje. Já hudební sluch nemám dobrý. Správné výslovnosti v němčině a ruštině jsem se naučila „na poslední chvíli“ až na vysoké škole, díky skvělým učitelům.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden

Staré české filmy a pohádky se minulý týden líbily, a tak v nich ještě budeme pokračovat i v tomto týdnu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

18%