Ilustrační foto: Pexels

Óda na rajče a chléb aneb Tak se vaří v Toskánsku

19. 8. 2022

Když se doma nesní chléb a ztvrdne, nikdo ho tady nevyhodí. Je nakrájen na kousky, lehce opečen, pak chvíli namočen do vody a nasypán do mísy k rajčatům, okurkám, bazalce a cibuli. Vítejte v Toskánsku, v oblasti „kuchyně chudých“, do které se snadno zamilujete.

cestování gastronomie Itálie

Autor: Vratislava Hofmanová, redakce

Hodnocení:

(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Margita Melegova 20.8.2022 11:17

Chleb u nas opravdu nezustava, vyjimkou je ze nakrajene krajicky trochu oschnou a to jsou potom hody, bud obaleny ve vajicku se zeleninovou oblohou nebo cesnekove topinky s ajvarem, ty delam obycejne v zime.

Jan Zelenka 19.8.2022 22:26

Mám rád italskou kuchyni. Několik let jsme se ženou pracovali jako obchodní zástupci dvou firem, které dovážely italské potraviny. Dodnes rád něco z italské kuchyně vařím.

Jana Šenbergerová 19.8.2022 14:31

O italské kuchyni toho moc nevím a nikterak mi to nevadí, neboť žiji ve zcela jiných přírodních podmínkách. Chléb je u nás tak dobrý, že se nestává, aby zbyl. Navíc ho kupujeme tak, aby nezbyl. Tzn. podle potřeby velký nebo malý. Občas ho také usušíme k dalšímu využití (kostičky do polévek nebo plátky na topinky). Co nesníme my, slupnou slepice našich přátel. Se základem toskánské kuchyně bychom také dobře vystačili.

Helena Přibilová 19.8.2022 12:08

Ze všech italských regionálních kuchyní mi také nejvíce zachutnala ta toskánská.

Zpět na homepage Zpět na článek

Monticello Amiata. Toskánská vesnička se třemi stovkami obyvatel má dva kostely, muzeum, knihovnu i divadlo

Vesnička Monticello Amiata ani nebyla cílem naší cesty po jihovýchodním Toskánsku. Nenajdete ji v cestovatelských bedekerech, nemá žádnou mimořádnou památku či atrakci, kterou by přitahovala turisty. Také jsme tam žádného nepotkali. A možná právě proto je tak kouzelná.

Jan Raška

Toskánský Manhattan

Možná jste tam byli, městečko se jmenuje San Gimignano. Ale možná jste jako většina návštěvníků Toskánska zajeli hlavně do Florencie a do Pisy. My jezdili především menšími městy a vesnicemi. Na kolech.

Oldřich Čepelka

Jižní Toskánsko: Tam, kde se zastavil čas

Je tu všechno - hodně slunce, zeleně, tyrkysové moře i krásná jezera, nádherné hory, vynikající víno, dobří lidé. A v každém městě či malé vesnici na vás dýchne kus historie. Jako by se tu zastavil čas. Je to balzám na duši, tady chcete žít.

Jan Raška

Sicílie je fascinující zemí mnoha kontrastů, která dodnes hrdě uchovává působivé stopy své slavné minulosti

Když se naše letadlo odlepilo ze vzletové dráhy na letišti v Palermu, docela jsme si oddechli. Opouštíme do slova a do písmene horkou půdu, na mnoha místech ještě doutnající. Sicilské peklo bylo cítit ve vzduchu. Ale při pohledu z okna letadla jsme se shodli: Bella Sicilia!

Jan Raška

Elba: Vyhnanství v ráji

Když byl císař Napoleon Bonaparte po definitivní porážce donucen abdikovat a uchýlit se do exilu, vybral si jako svůj nový nedobrovolný domov ostrov Elba. A věděl proč.

Jan Raška