Příběhy naší rodiny - Střípky uplynulého času II

Krásné vzpomínky na rodiče. Podobně krásný rukopis měla moje babička.

Je krásné a nostalgické to vzpomínání na naše rodiče, prarodiče a příbuzné. Honzo jistěže máš velmi mnoho po tatínkovi. Určitě mnoho dobrého a vztah k psaní i básnění. I zamilovávání se v mladych letech. Moc se mi líbí staré podobizny.

Děvčata, děkuji. ještě bude třetí, poslední díl - O babičce. otec měl mimořádný rukopis, možná něco pochytil v mládí na Obchodní akademii. V Nelahozevsi dostal k opisování i vesnickou kroniku.

Vzpomínky máš moc krásně doložené, Jendo.

Honzo,i další díl Střípků mě potěšil. Moc milé a zajímavé. A ten rukopis ? To je nádhera. Ano dříve se vyžadoval krasopis.

Jendo, fotky mých rodičů a prarodičů má v albech moje sestra. Já jich mám jen několik. Opět jsi si dal s článkem hodně práce, obdivují Tě.

Děkuji za sdílení vašich rodinných pokladů. Mně jich zůstalo pramálo, většinou jen vzpomínky, které si jednou odnesu s sebou, a pár fotografiích, které přenechám svým dcerám. A mám dopisy od maminky, které mi psala od roku 1969, kdy jsem se odstěhovala, do roku 1999, kdy zemřela.

Výstižně napsáno, váš tatínek měl velké srdce, měly tam místo jeho dívky, maminka, rodné město a vlast.... krásné vyprávění díky.

Moc hezky napsané. U nás také nejsou staré dokumenty, stěhováním se jich spousta zlikvidovala a v paneláku zase tolik místa nebylo.

Zdeno i Věrko, děkuji. Nejvíce si cením toho, že když jsem se v minulosti už desetkrát stěhoval, všechny písemnosti - otcův i můj deník, staré fotografie, dopisy, staré pohlednice, prvorepublikové reklamní prospekty - to vše mé četné stěhování přežilo ve zdraví. Rád z toho něco zde zveřejním. Je to velký kus života našich blízkých, kteří již dávno odešli.