Ilustrační foto: Pixabay

Obyvatel postýlky hlásí

11. 8. 2022

Všechny mé nejranější vzpomínky spadají maximálně do mých šesti let a všechno jsou vzpomínky, nejsou to příhody, které by se v rodině tradovaly. Aspoň tomu pevně věřím. Vybavuji si totiž detaily, vůně, světla a barvy.

Příběhy naší rodiny vzpomínky

Autor: Oldřich Čepelka

Hodnocení:

(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Daniela Řeřichová 11.8.2022 07:47

Děkuji nejen za vzpomínky, které v mnohém rezonují s mými, ale zejména za literární formu, kde má každé slovo své přesné místo. A nesentimentální fotografie z archivu autora přidávají na autenticitě.

Vladislava Dejmková 11.8.2022 06:53

Krásné vzpomínky. Mně se při čtení vybavila jedna podobná - jak mě u babičky koupali v dřevěných neckách postavených na dvou židlích.

Zpět na homepage Zpět na článek

Fajnšmekr maminka Kateřina

Maminka s námi pobývala v domácnosti již několik let a jak léta ubíhala, nemívala hlad a nechtěla moc jíst. Přitom jsem denně vyvařovala - dle jejího vzoru, žádné polotovary si k nám cestu nikdy nenašly! Naštěstí jsem zjistila, co na maminku platí.

Taťana Veselá

Vzpomínky na dětství po letošním prvním poprašku sněhu

Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích v podvečer z okna, tak jsem ke svému milému překvapení uviděla padat drobné sněhové vločky. Právě jsem se chtěla jít trochu projít. Ale vzdala jsem to a raději si vychutnávala ten milý příchod nadcházejících zimních dnů, a i když se občas opakuji, trochu si zavzpomínala.

Marie Ženatová