Čakánek aneb Můj zážitek v zoo
Všechny fotografie: Martina Růžičková

Čakánek aneb Můj zážitek v zoo

22. 7. 2022

Je to už skoro osm let, kdy jsem trávila dovolenou s malou vnučkou a svojí maminkou v Luhačovicích. Na pár dní za námi přijeli i dcera se zetěm. Jeden den se rozhodli nás odvézt do Zlína a společně navštívit zdejší vyhlášenou zoologickou zahradu.

Byl to nezapomenutelný zážitek, a to nejen díky jedinečné expozici s mnoha vzácnými zvířaty.

Moje maminka již v té době bohužel ztrácela zrak. Naše návrhy, aby používala hůlku, která by jí pomohla snáze se pohybovat, však zatvrzele odmítala. Většinu této dovolené se mě tak za jednu ruku držela vnučka a za druhou maminka. Ubytovaní jsme tenkrát byli u velmi laskavých lidí. Když paní domácí zjistila, kam se hodláme vydat, spráskla ruce: „V zoo je to moc pěkné, ale je to pořádná štrapác! Babička by měla mít hůlku, aby se jí lépe šlo.“ S těmi slovy odběhla a za chvilku byla zpět s ozdobnou turistickou holí, láskyplně ji pohladila a povídá: „Tady vám nesu čakánek po dědečkovi. Co ten se s ním nachodil! Půjčte si ho, ale dávejte na něj, prosím, veliký pozor!“ Tak velkorysý návrh a tak krásnou hůl nemohla maminka odmítnout.

Ve zlínské zoologické nás hned na začátku uchvátili přátelští rejnoci, kteří připlouvali k okraji bazénu a nechávali se od návštěvníků pohladit. I další expozice, napodobující přírodu jednotlivých kontinentů, nás velice zaujaly. Bezstarostně jsme si užívali pohled na exotická zvířata, maminka se spokojeně opírala o čakánek a na střídačku se přidržovala vždy ještě někoho z nás. Já samozřejmě fotila jako o život.

Tahle pohoda trvala do okamžiku, kdy jsme se z vyhlídky nad výběhem nosorožců na tato zvířata dosyta vynadívali. Pomáhala jsem zrovna mamince po schodech, když tu vnučka vykřikla: „Babííí, ty nemáš čakánek!“ To nebyla dobrá zpráva. Běželi jsme zpátky na vyhlídku. Čakánek nikde! Až po chvilce jsme ho uviděli a krev nám ztuhla v žilách. Milý čakánek odpočíval uvnitř výběhu nosorožců za širokým dvojitým plotem!

Co teď? Jak bychom vysvětlili paní domácí, že jsme jejich rodinný poklad dostatečně neopatrovali? Zeť se vydal hledat větev, kterou by se pokusil hůlku z výběhu vytáhnout. Dcera usoudila, že bude lepší najít ošetřovatele, který by mohl za ohradu, a rozběhla se nějakého vypátrat. My zbývající jsme se snažily navzájem uklidnit. Maminka se rozpomněla, že čakánek opřela o plot, aby se mohla napít. Všichni jsme byli v ten okamžik zaujatí pozorováním majestátních obrů, kteří odpočívali v zadní části výběhu, a tak jsme si nevšimli, že někdo omylem o hůlku zavadil a ta odletěla dolů.

Po chvíli se jeden z tlustokožců zvedl a loudavým krokem zamířil k plotu na naší straně. „Babíííí, že ho nerozšlápne, viď?“ vydechla vnučka. Zvíře se blížilo a já se modlila, aby hůlku nepovažovalo za zpestření jídelníčku. Naštěstí se v tu chvíli objevila dcera ve společnosti muže ve stejnokroji zaměstnanců zoo. Ten se pak služebním vchodem dostal mezi oba ploty a holí s háčkem se mu podařilo čakánek zachytit a vytáhnout ho ven zvědavému nosorožci doslova před rohem. Naše úleva byla obrovská a všechny jsme našemu zachránci moc děkovaly. Byl tak úžasný, že nám ani nevyhuboval. Když se s námi rozloučil, vynořil se z protější strany poněkud zamazaný zeť, vlekoucí mohutnou větev. Místo, aby byl rád, že je naše nesnáz vyřešena, urazil se, že jsme s řešením nepočkali na něho a on prolézal křovisky zbytečně. Naše nadšení z dobrého konce tím ale nemohl pokazit.

Čakánek jsme vrátili majitelce a pro jistotu jsme jí ani slůvkem jeho dobrodružství neprozradili. Dodnes tedy na tento adrenalinový zážitek vzpomínáme jen my.

V příloze přikládám pár fotek, které jsem tehdy v krásné zoo pořídila.

Můj příběh Můj zážitek v zoo ZOO
Hodnocení:
(5.1 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helena Přibilová
Děkuji za hezký a napínavý příběh s dobrým koncem. Rovněž jste mi připomněla návštěvu v zoo Lešná v době mého dětství.
Dana Puchalská
To je opravdu hezká vzpomínka. A fotky? Ty jsou opravdu perfektní. Děkuju Martino.
Martina Růžičková
Jitko, Danielo, i vám moc děkuji za milé komentáře.
Daniela Řeřichová
Martino, díky za laskavý příběh s dramatickou pointou. Fotografie máš krásné jako vždy. V ZOO Lešná jsme párkrát byli, je mi sympatičtější než pražská.
Jitka Hašková
To bylo napínavé, hlavně, že to dobře dopadlo. Díky za zajímavý článek a bezvadnou fotodokumentaci.
Martina Růžičková
Potěšilo mě, že vás příhoda i fotky zaujaly. Díky :-)
Anna Potůčková
Martino ten článek jsem četla na jedno nadechnutí. Je moc hezký, plný adrenalinu a čekáním jak to dopadne.....Dopadlo to moc dobře. Tuto Zoo znám moc dobře, od nás jede na Lešnou přímý spoj. Na podzim se tam určitě vydám, ted je tam plno v době prázdnin a dovolených. Fotky si zaslouží moji velkou pochvalu!
Jana Jurečková
Je hezké, jak se paní bála o svůj čagánek a kladla vám na srdce, ať ho opatrujete. Taky jsem chodila se svými dětmi do ZOO a mám moc hezké vzpomínky. Tehdy tam byly ještě houpačky a všelijaké jiné věci pro děti, moc se jim tam líbilo.
Zdenka Soukupová
To byl tedy adrenalin! Hlavně že vše dobře dopadlo. Moc hezká příhoda a krásné fotky. ☼
Naděžda Špásová
Moc hezké fotky, hlavní je, že to dobře dopadlo. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?