Ideální čas. To je časté nesmyslné slovní spojení

Ideální čas není nesmyslné slovní spojení, záleží jen, k čemu ho vztahujeme. Každý, kdo něco pěstuje, ví své, momentálně se jedná o sklizeň. Je toho více.

Zda se něco událo v ideální čas, tak na to můžeme přijít taky až po letech. Já jsem se jednoho dne tak v ideální čas doma pohádal s rodiči a protože jsem se se chtěl koukat nerušeně na hokej, hráli jsme s SSSR, tak jsem si vzal malinkou televizi Šeljális, kterou jsem si v ideální čas zakoupil přesně před týdnem v obchodě Berjozka, kde jsem znal vedoucího, ten ji pro mne měl v ideální barvě - oranžově pískové ideálně schovanou pro mne pod pultem. Tu jsem si sbalil do sportovní kabely a začal jsem s ní za ségrou do zaměstnání, že se tam někde ideálně zašité v komoře pro uklízečky na ten hokej budu koukat. Tam jsem se setkal v ideální čas s krásnou a sále se usmívající holkou, tu jsem si vzal a stala se tou ideální milenkou, ideální manželkou, ideální matkou a jsme spolu stále, ale náš vztah nebyl stále tak ideální, ale ideálně jsme spolu překonali všechny bouře. Jo - existuje ideální čas a dokonce věřím, že existují i tak zvané biologické hodiny, které nám řekly, že máme ideální čas se vzdát samostatného života a jít dále spolu a mít děti. :) Jo - chce to i se umět i ideálně pohádat v ideální čas a pak se ideálně usmiřovat milováním - jooo - to byly časy - dnes se už ani pořádně nehádáme, natož milujeme. :)

Všechno v životě má svůj čas. Pro každého je ten čas ale jiný. A to je dobře. Pak je život pestrý a zajímavý. Všichni všechno ve stejné době? Hrůza.

Nad tím nepřemýšlím...

Nic nepřijde tak, aby se to člověku zrovna úplně ideálně hodilo. To je život. Člověk se těm okolnostem kolikrát v životě musí chtě nechtě přizpůsobit. To je život.

Časy se mění tak, jak jsem se změnila já. Dlouho mě mrzelo, že jsem žila v systému, který mi nedovolil studovat. Bylo tomu, tak jak mělo být a dnes jsem ráda že tomu tak bylo. Kolik praktických věcí bych se nenaučila, kdybych svůj "ideální čas" promarnila na studiích. Pro moji vnitřní radost mi stačí věci přízemní, když se povedou. Například dnes byl ten ideální čas (Úplněk), ve kterém jsem při rekonstrukci zahrady nachodila 12 000 kroků, dílo se podařilo dokončit a mám z něj takovou vnitřní radost, že se za Úplňku jdu ještě projít na Zelenou cestu, abych až kolem půlnoci ulehnu, usnula :-) ♥ :-)

Ideální čas je pro každého jiný. Díky za tu volnost. Nepatřím k těm, co mají nalinkováno, co se patří, a poučují ostatní, jak by se měli chovat. V naší rodině jsme byli svobodomyslní. Byla jsem ráda maminkou na VŠ, jsem ráda babičkou, která je věčnou studentkou. A nesoudím jiné, že se chovají podle svých potřeb. Hlavně ať má každý radost ze života. Je jenom jeden, reparát není možný. :-)

Ideální čas, tím jsem se nijak nezabývala. Přestože je mnoho osobních záležitostí ohraničeno časem. Nejen osobních i zákonitosti přírody. Prvni dítě jsem měla ve 20, třeti v 36. Ideální čas je, jak nám vyhovuje a jak jej zvládame a jak nás naplňuje radostí. U3V nedělám pro papír, ale pro sebe, pro svoji vnitřní radost, když udelam test a je dobrý. Papír v tomhle věku je opravdu nepotřebný. Když se ochladí a zaprší je ideální čas vysazovat rostlinky. Ideální čas není tak špatné spojení.

Počkala jsem si a také jsem se dočkala, jen s tím rozdílem, že k tomu jak dnes žiji, mě nepostavili druzí. Když jsem nemohla studovat, když k tomu byl "ideální čas", tak nevím, proč bych měla studovat dnes. Abych se mohla "blýsknout" před druhými, že mám "papír"?, to jdu raději pracovat na zahradu, vykoupat se do Jizery, nebo si udělám výlet na koloběžce, ....................., k ničemu z toho co dělám mi "papír" nechybí. Co jsem se potřebovala k životu naučit, to mi dala ZDŠ a dva roky učňáku na pekařku. Nic navíc od života, ani od druhých nečekám ♥

Ani pro mě není toto slovní spojení nesmyslné, lépe možná zní "pravý čas". Na některé změny v životě si musíme třeba počkat nebo nás před ně postaví druzí.