Ilustrační foto: Ingimage

Radikální upřímnost může život zkomplikovat, ale někdy ho zlepší

15. 7. 2022

Babi, mně u tebe nechutná. Maruško, v těch kalhotách máš příšerně velký zadek. Pepo, prosím, nechoď k nám se svou manželkou, my už nejsme schopni snášet, jak všechny neustále poučuje.

psychika rodina

Autor: Vratislava Hofmanová, redakce

Hodnocení:

(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Antonín Nebuželský 15.7.2022 08:51

To je pěkné téma. Docela jsem zvědav na diskuzi, tam mám svůj tip:-) Upřímnost, pokud to není vyloženě neomalenost je docela potřeba.

Zpět na homepage Zpět na článek

Dokázat odpustit křivdu je těžká disciplína. Ale určitě dobré předsevzetí

Odpustila jsem. Už necítím ublíženost, křivdu, zlost. Nemyslím na minulost, jdu dál… Kdo si umí říct tyto věty, má šanci prožít spokojený život. Jenže nestačí je vyslovit, důležité je jim skutečně uvěřit.

Vratislava Hofmanová, redakce

Marcela (69 let): Vnučky trápí úzkosti, já nechápu proč, když se mají dobře

Nevím, co se to děje. Stále čtu o tom, že děti a mladí lidé trpí psychickými problémy, chodí k psychiatrům. Nevěřila jsem, že to tak skutečně je, dokud se problém neobjevil v naší rodině.

Redakce

Věra (67 let): Já a chodit na terapie? Tak dříve bych se tomu vysmála

Dělala jsem si legraci z lidí, kteří mluvili o tom, že chodí na terapie. Smála jsem se každému, kdo veřejně mluvil o svých psychických problémech. Byla jsem přesvědčená, že se tak jen chtějí dělat zajímaví.

Redakce

Několik slov v mládí může zničit sebevědomí na celý život

To nezvládnu. Nebudu tam nic platná. Nic mi nesluší. Jsem úplně obyčejná ženská. Takové věty často říkají osoby, které mají nízké sebevědomí. A často jde o lidi vyššího věku, kteří v dětství nebyli zvyklí slýchat pochvaly a povzbuzování.

Vratislava Hofmanová, redakce

Helikoptéroví rodiče. Starají se, i když dospělé dítě o to nestojí

Vezmi si teplejší svetr. Co jdi dnes jedl? Nezhubla jsi? Nechci ti do toho mluvit, ale… Rodiče, kteří jsou zvyklí o své děti silně pečovat, se této touhy často nezbaví ani ve vysokém věku. Tento jev bude čím dál častější, až zestárne současná generace považující své potomky za božstvo.

Vratislava Hofmanová, redakce