Dávno už nemáme prázdniny

Milý, dojemný příběh.

Moc milý článek. Takových lidí člověk moc nepotká. V 80. letech jsem jezdila často do Brna na pomaturitní studium. Od nás do Brna to bylo asi 350 km po silnici, po kolejích nevím. Zažila jsem různých příhod dost - veselých i trapně směšných, ale i velmi příjemných. Teď už necestuji, tak nevím, zda se dá také něco podobného zažít.

Moc hezký článek. Zažila jsem podobnou zkušenost asi před 10 lety, kdy jsem byla s vnukem na lavičce pod Karlovým mostem. Přisedla si ke mně stará babička a vyprávěla svůj problém s dětmi, které s ní nemluvily a se svou nevyléčitelnou nemocí. Byla evidentně moc ráda, že ji někdo vyslechne.

Zdravím...mám také jeden nezapomenutelný zážitek z cesty vlakem,kdy jsem jela z Prahy na Moravu a v kupé byl herec pan Lukavský,byl to už starší ale noblesní pán.Měl již asi jisté zdravotní potíže,chtěl si upravit jakousi pomůcku na těle a přitom si nechtěně vysypal obsah aktovky,měl tam mimo jiné i cestovní budíček,který se mu zakutálel pod mé nohy ,ovšem jaksi se při tom rozdělil na dva kousy.Tak jsem mu jej z podlahy sebrala,složila k sobě a podala.Velmi mě děkoval a zval do divadla,že mě sežene lístky.Nabídku jsem samozřejně nevyužila.

Milá Libuško moc děkuji za tvůj dojemně lidský příběh. Nebyla jsem několik dní na internetu, tak se ozývám až nyní. Také jsem už někdy dřív viděla svůj článek ve Vimperských novinách - čtení pod lampou. Nějak zvlášť jsem to ale neřešila - zdá se mi, že mám stále méně a méně času na internet - je to asi škoda. Snad bude někdy líp? Jedna z vnuček mi letos maturovala na 8letém gymnaziu a dostala se na lékařskou fakultu a ten vnuk, s kterým jsem byla v Praze, když jsme se viděli - bude maturovat příští rok. Oba si přivydělávají ke studiu už delší dobu brigádami. Přeji Ti ze srdce vše dobré a mnoho a mnoho zdraví a dalšího neutuchajícího elánu*

Hezké vyprávění. :-)

Krásný příběh. Je pravda, že zcela cizím lidem řekneme často daleko více, než lidem blízkým. Mám moc rád taková neplánovaná setkání.

Vaše vyprávění na mě velmi zapůsobilo. Díky :-)

To je setkání. Člověk hledá s kým by si popovídal a někdy má stěstí na milého, vlídného člověka, je pouze krok od něj....

Dojemné, krásné, lidské. Díky. Je pravda, že někdo zapůsobí na první pohled na druhého velmi sympaticky, někdo ne. U starého člověka je to zřetelnější i pravdivější, má život psaný i ve svém obličeji a na nic už si nemusí hrát. Ví své.