Nejen pro obrýlené I.
Všechny fotografie: Věra Ježková

Nejen pro obrýlené I.

7. 6. 2022

Nosíte brýle? Stále, nebo jen občas? Nebo kontaktní čočky? Nebo jste brýle nosili a odložili jste je díky operaci očí? Nebo je vůbec nepotřebujete a prostě se vám jen líbí? Pak možná uvítáte mé pozvání do světa brýlí. Na výstavu Brejle a okuliare, Design brýlí v Československu. Příspěvek jsem rozdělila do dvou částí.

Výstava byla otevřena do 28. května. Seznamovala návštěvníky s historií československé výroby brýlových obrouček a s dalším směřováním tohoto obzvlášť v minulosti opomíjeného řemesla. Ukazovala i aktuální trendy v navrhování brýlí a jejich tvorbu na UMPRUM.

V různých historických epochách se vnímání brýlí a jejich nositelů měnilo. Na počátku příběhu brejlařiny byl průhledný vybroušený krystal – čočka, držená v ruce, jež pomáhala oku lépe vidět. Posléze se začalo řešit, jak ji upevnit přímo před oko. Tak začaly vznikat první brýle, jejich technické řešení a design. Rozvoj brýlařství v českých zemích lze datovat do druhé poloviny 19. století.

1920

První dekáda samostatného Československa se nesla ve znamení skřipcových brýlí, řazených k obrubám typu bez stranic. Americké modely s přímou vodící hrazdou si oblíbil i T. G. Masaryk. Zajímavými dobovými brýlemi jsou vrtané skřipce bez obrouček s pružnými páčkovými sedly nebo lorňonové brýle s držátkem (č. 9). Brýlové obruby se v této době vyráběly ručně v malých dílnách po celém Československu, přetrvávajících ještě z dob monarchie. Drátkovým brýlím se stranicemi za uši se tehdy říkalo „větrovky“ (č. 8). První sériovou výrobu brýlí ve spolupráci s designéry rozvinul podnikatel Vilém Eckstein ve své továrně v Nýrsku, a stal se tak největším výrobcem obrub v meziválečném Československu. V této tradici dodnes pokračuje Okula Nýrsko.

1930, 1940

Nejrozšířenějším typem prvorepublikových brýlí byly obruby s kulatými skly známé jako Windsorky (č. 15). Jejich okrouhlé rámy byly výhodné z hlediska sériové výroby, jelikož bylo možné nechat je osadit skly téměř kdekoli na světě. Nositelem brýlí tohoto typu byl např. Josef Čapek. V této době začal syntetický celuloid nahrazovat tradiční drahé materiály jako želvovina a rohovina. Hořlavý celuloid byl postupně vytlačen další umělou hmotou, tmavým bakelitem. Koncem 40. let začaly být velmi populární vrtané „rimless“ brýlové rámy, které měly broušené čočky spojené s brýlovými dílci šroubky (č. 10). Některé z velkých brýlařských firem první republiky byly po roce 1939 převedeny německou okupační správou na válečnou výrobu, na což později doplatily spojeneckým bombardováním a po roce 1945 zestátněním.

1950

V době znárodňování vznikly ze dvou velkých a několika menších prvorepublikových brýlařských firem národní podniky Okula Nýrsko a Dioptra Turnov; na Slovensku byl zřízen odštěpný závod Okula Bratislava. V Nýrské Okule vznikají na základě patentu Otto Wichterleho první bezpantové brýle zvané Nylonky, které údajně vydržely až dva miliony ohnutí v kloubech (č. 17, 18). Do celého světa byly vyváženy statisíce slunečních i dioptrických brýlí.

V 50. letech k nám dospěly brýle typu „cats eyes“, nazvané podle podobnosti s kočičíma očima (č. 20). Tyto celuloidové obruby lze považovat za první československé brýle, jež mají tvář cíleně zdobit.

V turnovské Dioptře se začaly vyrábět vzdušné brýle z kovu s plastovými čočkami a barevnými přechody zdobené tradičními zlatnickými technikami nebo celuloidové obruby se vsazovanou bižuterií opatřené ozdobnými nýtky. Převládá technologie frézovaných brýlí s nýtovými panty. Transparentní brýle panto nosila i česká politička Milada Horáková.

1960

Desetiletí následující po poválečných letech otevřelo pro československý design brýlí jednu z nejzajímavějších kapitol vývoje brýlového návrhářství. Umělé hmoty umožnily díky svým vlastnostem (barevnost, lehkost, pružnost, pevnost i snadná opracovatelnost) designérům více experimentovat. Nově objevená technologie vstřikování plastů do forem dovolila vyrobit jakýkoli tvar modelu.

Bezpantové polyamidové brýle Dolonit se vyráběly z jednoho kusu výlisku, což mělo velký vliv na ekonomii jejich produkce. Dolonitky se staly úspěšným vývozním artiklem i v západních zemích (č. 41).

V 60. letech se objevily první Wichterleho hydrogelové kontaktní čočky, které naprosto změnily dosavadní představu o dioptrických brýlích coby zrakové korekční pomůcce.

Koncem 60. let se stal ve světě populárním brýlovým trendem černobílý celuloid, inspirovaný popartovým uměním. V Nýrsku vzniká nová kolekce obrub s šachovnicovým dekorem (č. 34). Na rozvoj rokenrolu reagovala výroba brýlí z kašírovaného perleťového celuloidu. Přelomovým návrhem se u nás i ve světě staly obruby s panoramatickými skly.

Foto:

19. stol. a 1900: fotografie 2 - 6
20. léta: fotografie 7 – 9
30. – 40. léta: fotografie 10 – 16
50. léta: fotografie 17 – 26
60. léta: fotografie 27 – 42

 

Zdroje:

https://www.umprum.cz/web/cs/galerie-um/brejle-a-okuliare-design-bryli-v-ceskoslovensku-12650Informační texty na výstavě

výstavy
Hodnocení:
(4.7 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Neuvěřitelné množství brýlí a pokrok pokračuje. Mám ráda brýle v celku na nose, ty skřipce mi kdysi otlačily nos. Krásně jsi Věrko zpracovala dlouhatánský vývoj brýlí.
Irena Mertová
Moc zajímavé, pro mne jako celoživotní nositelku brýlí zvlášť :-).
Jana Šenbergerová
Moc zajímavá výstava a perfektní článek s dokumentací. Šedý zákal mě donutil k operaci, ale protože brýle se staly mou přirozeností, nechala jsem si je na dálku. Na čtení vidím výborně. Pro pohodlnější práci s počítačem mám druhé. Vyhovuje mi to. Až do letošního roku jsem vždycky nejen nosila jediné brýle, ale druhé ani neměla. Snížilo se tak riziko, že bych je musela pořád někde hledat.
Blanka Lazarová
Věrko, pěkný článek. Dnes už se nemusí ani děti bát, že se jim bude někdo smát. Z nutnosti nosit brýle si může každý udělat super doplněk. Mě ale tak trochu trápí. Jednak je pořád hledám a druhak jich mám asi 6 ( na čtení, do kabelky, do dálky, na PC, sluneční a na kolo). A to mě fakt štve. Do operace nejdu-pokud to nebude nutné a multifoky ani bifokální nesnesu. A to jsem je hrozně chtěla. Po půlroce nošení a zvykání jsem je musela nechat přesklít na normální. No co už. Je to individuální. Jiný si je nemůže vynachválit.
Martina Růžičková
Věro, díky za přehledný článek a spoustu bezva doprovodných fotek.
Anna Potůčková
Brýle nosím jen na čtení a dík jim jsem si mohla přečíst Tvůj článek o brýlích a něco se o nich také dovědět. Hezky jsi článek o brýlích napsala a doplnila zajímavými fotografiemi.
Naděžda Špásová
To se nám obrýleným moc líbí. Já už nemusím nosit brýle na dálku, ale mám troje. Na čtení, na TV a na PC. Sluneční brýle jsou u mně zásadní.
Jan Zelenka
Věrko, jako vždy skvělé. Informace jsou velmi přehledné.
Jana Kollinová
Zajímavý článek. Doma jsem měla po manželovu otci asi "větrovky" ze žlutého kovu, možná pozlacené, ale nejsem si jistá zda se skutečně ze žlutého kovu vyráběly.
Marie Novotná
Moc hezky napsané i nafocené.zajímavé téma.díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA