Nad chováním některých cyklistů se může jen kroutit nevěřícně hlavou

Také s uvedenými body souhlasím. Jako pěší i jako cyklistka si už dlouho lámu hlavu, proč kola přestala být vybavena zvonky. V Praze v poslední době vzniklo mnoho vyznačených tras pro cyklisty. Samozřejmě chápu, že je pro životní prostředí prospěšnější, když lidé jedou na kole a ne autem. Ovšem na mnoha místech vede trasa pro cyklisty přímo po frekventované komunikaci. Je to vyznačený úzký proužek hned vedle pruhů pro automobily. Cyklista se tam nadýchá z plných plic zplodin a nedej bože, kdyby ztratil rovnováhu! Neštěstí by bylo hotové. O nervy je sledovat turisty, jak na vypůjčených kolech projíždějí za dopravní špičky např. křižovatku na I.P. Pavlova.

Hezky jste to sepsala. S tím nelze jinak než souhlasit. Přesto sama mám jeden problém. Na kole jezdím moc ráda, ale jen tak nalehko, prostovlasá, tedy bez přilby, bez rukavic a cyklistického oblečku. Dnes už nejezdíme 50 km, ale jen tak max. 10 pro radost. Nejraději po cestičkách pokud možno v rovině, i když ta se u nás jen tak nenajde, místy, kde je minimální provoz. Rádi se kocháme, každou chvíli zastavujeme a něco obdivujeme či fotíme. Když někoho předjíždíme, dáme o sobě včas vědět, abychom předjížděného nevyděsili tím, že se kolem něho nečekaně mihneme, nebo naopak mu zazvoníme za zády na poslední chvíli. Na silnicích je to stejné jako v životě. Ohleduplnost je vždy namístě.

Moc pěkný a příhodný článek. většina cyklistů, jezdí, s prominutím, jak prasata. Bez zvonků,, bez varování a naplno. Ptal jsem se své starší dcery, proč nemají na kolech zvonky. Podívala se na mne jak na debila a až vykřikla - to je přece masňácký - . Na venčení s Britney si musím dávat pozor, protože cyklisté jezdí po sídlištních cestách naplno a bez jakéhokoli varování a jednou mi skoro zabili psa. A já navíc špatně slyším. Policii je úplně jedno, že jezdí po cestách, kde je cyklistům vjezd zakázán. Ta jejich bezohlednost je zcela v souladu se stavem dnešní společnosti.