Zahradnické radosti i starosti

Pane Schmíd moc děkuji za zajímavý příspěvek a pěkně vás zdravím*. Ano, zahrada dá velmi mnoho práce. Já jsem ji včera dosekla sekačkou, ale večer už jsem úplně padala. Také mám vnoučátka, která mi dost pomáhají, ale teď mají více učení - v současnosti mám čtyři na gymnaziu - vnučka bude ve čtvrtek maturovat. A ten vnuk co byl se mnou v Praze kde jsme se všichni i s vaší milou manželkou viděli je ve třetím ročníku - přivydělává si promítáním filmů v kině - ten mi také často pomáhá se sečením, ale hlavně až v prázdniny. Blahopřeji vám ze srdce k ocenění za vás příspěvek*

Ať vám zahrádka přináší hodně užitku a hlavně radosti.

Ať se vám dobře hospodaří.

Zahrada je radost, námaha i užitek. Když člověka stárne, zahání i chmury, nutí k pohybu a když se najdou mladší ruce k pomoci, tak je to fajn. Hlavně ať slouží k radosti a ne k udření.

Zdědili jsme zahrádku po manželových rodičích, později dokoupili pole. Snažíme se pěstovat brambory a veškerou zeleninu. Mrkev, petržel, celer, červenou řepu, fazolky nakostkuji a zamrazím. Z dýně hokaido připravím pyré a také zamrazím. Cibuli, česnek uchováme na hůře. Já se kolikrát divím, jak to vše manžel zvládá, protože 90% prací si dělá sám, já jen pomáhám. Ale on to má jako životní lásku, nic nedělá pro peníze, jen pro radost. Domek spravujeme už 27 let,dali jsme nová okna, kde bylo potřeba, ve třech místnostech nové podlahy, komplet novou elektriku, stará je střecha, topení, to nás ještě čeká. /Já slyším často, jen, aby ten dům nespadl/....

My máme už pár let zahradu pronajatou, ale nic tam nepěstujeme, majitel do toho peníze nedá a my se staráme, aby nespadl dům, sem tam něco zasadíme, máme tam gumový bazén, tak žádné zle. Je ale hodně v kopci, tak je otázka času, jak dlouho to budeme zvládat.