Zahrada je mojí láskou už šedesát let
Všechny fotografie: Soňa Prachfeldová

Zahrada je mojí láskou už šedesát let

9. 5. 2022

Není to zase tak dávno, kdy jsem začala se zahradničením. Nebo ano? Před více než 60 lety jsem objevila půvab pěstování kytiček a jahod v truhlících u nás na dvoře.

Měli jsme dům ve městě, který neměl nic jiného, než dvůr s garážemi, chlívky na uhlí a dřevo a prádelnu, ve které jsme se v zimě v létě koupali. A tak jsem už jako dítě chtěla tato zákoutí vylepšit a dědeček mi stloukl různé truhlíky. Tehdy začalo mé zahradničení a také můj úmysl, že až budu velká, nebude ze mě selka, ale zahrádkářka a že budu bydlet na vesnici, kde budu mít baráček se zahradou. Na nastávajícího jsem ještě ani nemyslela.

Mé sny se splnily, k baráčku se zahradou jsem dostala i manžela, jak také jinak, když se v tom domku narodil. My jej potom odkoupili asi za 8 tisíc, od tehdejšího MNV. A začali rekonstruovat vše. Byly to hezké a těžké začátky, ale mně se splnily mé dívčí sny. 

Nejdříve u mě platilo: Čím hloupější sedlák, tím větší brambory. Ale i dnes si myslím, že kdejaká novota a přehnojování umělými hnojivy, také není to nejlepší. Méně a přírodně znamená více. Nějak se mi dařilo, ani nevím jak a hlavně jak jsem při práci a při dětech se ještě stačila věnovat zahradě. I když někdy to bylo skoro při měsíčku, kdy jsem dala děti spát a ještě jsem zalévala kytičky. Nějak se vše zvládalo. A to se užitky zavařovaly a různě uchovávaly. Dnes už mám více času na zahradu, ale také méně sil. Také je zapotřebí dobré počasí - slunce a déšť a zdraví, aby se nám zahradničení vydařilo. 

Pobývat na zahradě, pozorovat její život se všemi motýly, brouky, žížalami je nádherné. A což, když vyraší první poupata, první květy na ovocných stromech. Jako první ovoce přijdou červené jahody, pak maliny, třešně, meruňky, hrušky, jabloně a co já vím, co vše může být na zahradách jinde. Také vlastnoručně vypěstovaná kedlubna, rajče, okurka, či hrášek, jsou jedinečné plody naší práce. A piplání s kytičkami, vždyť to znáte milovníci květin, to je hodin a radostí z hezkých květů.

Není to tak dávno, kdy se před zhruba 60 lety začal odvíjet můj životní zahradnický příběh, láska k přírodě a všemu živému. Velkou konev na zalévání jsem vyměnila za menší, naběhám se častěji, ale pořád to dávám a mám to ráda.

Zahrada je láska na celý život, zůstává s vámi, je vám věrná a trpělivě čeká, kdy k ní přijdete si popovídat a ona vám rozumí. Odměnou vám pomáhá, je to taková dělba práce. Udělej a já se ti odměním. Věnuj se mi a já tě potěším. Je to symbióza duše i těla. Přeji všem zahrádkářům i balkonovým a pokojovým, ať se jim daří v jejich zálibě, ať jim přináší radost a zdraví a pohodu.

Zahrada je láska na celý život!

 

Jarní soutěžení 2022 zahrada
Hodnocení:
(5.1 b. / 29 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Chodorová
Se zájmem jsem si přečetla Tvé vyznání zahradě, já si na zahradě taky něco odsloužila, ale nemůžu tvrdit, že jsem zahradnice, přišla jsem do našeho domu z činžáku, ale snažila jsem se, navíc mě potom okouzlily hlavně kytičky, to ještě tak trochu dodržuji, ale přímo zahradu si vzala na starost snacha, protože já už kvůli mému pohybu na ní nestačím. Musím ještě pochválit Tvé fotky, jsou nádherné a přeji Ti Soňo hodně sil a radosti v Tvém krásném koníčku.
Zdenka Koldová
moc pěkné vyznání,také se ráda hrabu v zemi,s přibývajícím věkem však vše omezuji,konvice na vodu též je menší,klasická motyka vyměněna za lehkou od jisté firmy,záhony i sortiment rostlin rok od roku menší.Mimo zahradu ještě ráda jezdím na 5denní dovolené a mé heslo je:pokud ještě zvládnu kufr do vlaku a můžu mlátit motykou,tak žiji,i když to někdy "dře",no ale co bych mohla chtít lepšího,když mě je osmdesát.Poslední dobou říkám,že se vždy těším až skončí Vánoce a já snad budu mít to štěstí,abych mohla zasít nějaká semínka,začínám paprikami.
Soňa Prachfeldová
Děvčata moc děkuji, Evko pejsky přidám příště.
Eva Mužíková
Ahoj Soni, konečně jsem se dostala na přečtení Tvého nádherného vyznání. Máš to vypiplané s láskou a rostlinky Ti to vracejí. Marně jsem hledala pejsky, ty přece do Tvého království patří.
Blanka Lazarová
Soni, moc pěkný koníček . A pěkně jsi to zdokumentovala. Tak ať máš ještě hodně sil a hodně radosti ze své krásné činnosti. Já se na to chystám v příštím životě. :-)
Alena Tollarová
Zahrádkaření je moc pěkná záliba, když té zahrady k obdělávání je tak akorát, aby to člověk zvládl. Já jsem vyrostla v domě s velikou zahradou a po smrti tatínka jsem na ní pracovat musela, nadšená jsem z toho jako dítě nebyla. Přesto jsem v životě nikdy nezažila období bez záhonů s bramborami, zeleninou i kytičkami a trvá to dodnes.
Soňa Prachfeldová
Děkuji vám všem za milé komentíky, hřejí u srdce ♥
Marie Měchurová
My jsme začali zahradničit až po třicítce, kdy se nám podařilo získat od zahrádkářů do pronájmu malou zahrádku. Závislost nás zatím neopustila. Domácí marmelády, kompoty, náložené okurky nám vydrží vždy celý rok. Soni, přeji Tobě i nám ať nám ta závislost ještě chvilku vydrží. Máš to moc hezké!!
Jitka Hašková
Soňo, to je krása- Máš úžasného koníčka. Já jsem kdysi pěstovala rajčata na lodžii. Byla vynikající, ale časem to začalo být velmi nákladné.
Jana Šenbergerová
Soňo, když se o ni staráš, ona ti to vrací. A já ti přeji, ať je to tak nejen v tomto, ale i ve všech tvých příštích životech.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.