V letech 1262 až 1268 zde Přemysl Otakar II. zbudoval kamenný hrad, který byl postupně přestavěn na dnešní poděbradský zámek. K velkému rozkvětu panství došlo za pánů z Kunštátu. Nejznámějšim pŕedstavitelem tohoto rodu byl český král Jiří z Poděbrad. Jeho synové povýšili Poděbrady v roce 1472 na město. V roce 1905 byl na nádvoří zámku navrtán minerální pramen a v následujících desetiletích se z města staly známé lázně.
Pohled na poděbradský zámek přes Labe
Výletní lodě parkují na Labi pod zámkem
Osobně mám toto město ráda. Navštěvuji ho opakovaně, nemám to sem z Hradce Králové daleko. Cítím se tady dobře. Nevím přesně proč, možná se trochu podobá místům, kde jsem zvyklá žít. Město se rozkládá v rovině kolem řeky Labe a všude je spousty zeleně. Ale hlavně mám s tímto městem spojené samé pozitivní zážitky. Krásně upravený lázeňský park s řadou vodních prvků a spoustou květin, který je kouzelný v každé roční době. Spousta míst, kde se dá dobře posedět u sklenky vína či u dobrého jídla. Ale i široká nabídka zajímavých procházek a výletů do okolí. Vždy mívám sebou fotoaparát a většinou se mi podaří nafotit a objevit něco zajímavého.
Tentokrát jsem byla v Poděbradech s kamarádkou jen na krátkém wellness pobytu. Bydleli jsme v malém klidném hotýlku kousek od Labe a přímo z okna jsme se dívali na jez s hydroelektrárnou a plavební komorou. Samozřejmě mi to nedalo a zjistila jsem si o elektrárně pár informací. Stále funkční poděbradská vodní elektrárna patří k nejstarším stavbám tohoto druhu na Labi. O její výstavbě bylo rozhodnuto v roce 1900 v souvislosti s celkovou regulací Labe. Projekt vypracoval poděbradský rodák Antonín Engel, později rektor ČVUT. Stavba začala v roce 1914. Elektrárna byla postavena v neoklasicistním stylu s prvky kubismu. V roce 1919 byly spuštěny první dvě z plánovaných čtyř Francisových turbín. Plánovaný termín se trochu protáhl kvůli válce, celý objekt byl dokončen až v roce 1923.
Jez s elektrárnou
Součástí objektu je i plavební komora o rozměrech 85×12×3,5 metru, která stojí v místě, kde bylo původní koryto Labe. Plavební komora je od jezu oddělena ostrovem širokým až 40 metrů. Dříve se na ostrov dalo zajít, posedět na lavičce a pozorovat plynouci vodu pěkně zblízka. Nyní je vstup na ostrov uzavřen. V roce 2002 byla přes Labe a plavební kanál vybudována nová lávka pro pěší. Lávka otevírá přímou cestu k městským jezerům, ale také spojuje dvě významné cyklotrasy.
Plavební komora
Z hotelu to máme jen kousek na poděbradský zámek. Jeho masivní stavbu v centru města lze jen stěží přehlédnout. Už zdaleka je vidět od řeky, ale vstup do zámku je z náměstí Jiřího z Poděbrad. Na první zámecké nádvoří si chodím ráda odpočinout ke kašně, kde z chrličů proudí praménky vody.
Vstup do zámku
Na trávníku okolo kašny se ve větru pomalu a nepravidelně pohybují obrovská pestrobarebná srdce. Až nyní jsem se dozvěděla, že tato srdce jsou výsledkem projektu Srdce Evropy, který měl připomenout desáté výročí vzniku Evropské unie a 550. výročí mírové mise krále Jiřího z Poděbrad, který propagoval mírovou zahraniční politiku. Srdcí je zde 28, což odpovídá počtu zemí v EU v roce 2014. Každé z srdcí představuje jednu ze zemí EU. Malbu srdcí prováděli žáci uměleckých škol.
Srdce na prvním zámeckém nádvoří
V objektu zámku je i kavárna, restaurace, penzion a městské divadlo. Sídlí zde i Studijní středisko Ústavu jazykové a odborné přípravy - specializované pracoviště zaměřené na přípravu zahraničních studentů ke studiu na českých vysokých školách.
V parku
Během své návštěvy jsme několikrát zamířili do lázeňského parku. Jen tak se pokochat, posedět u dobré kávy, projít obchůdky na promenádě. Lázně byly oficiálně otevřeny v roce 1908, v roce 1910 se staly majetkem obce a začaly se významně rozrůstat. V té době byla podle plánu Františka Jandy hlavní promenáda protažena od lázeňského centra až k hlavnímu nádraží a v okolí byl založen park. V roce 1936 byly v parku sestrojeny i známé poděbradské květinové hodiny. Málokdo však ví, že k nim patŕí i litinový trpaslík, který odbíjí hodiny úderem kladívka do obrovské muchomůrky. V období socialismu však byl trpaslík považován za vrchol nevkusu, a tak byl odstraněn. Znovu se objevil až po roce 2000, nenajdete ho však vedle hodin, ale o kousek dál v parku.
Libenského kolonáda
V parku je kromě spousty sezónních květin i řada zajímavých dřevin a také několik soch. Při vstupu na kolonádu od náměstí narazíte na sochu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, která je bez podstavce a můžete se jí podívat přímo do očí. Do parku se vrátila až v roce 2008 po posledních výraznějších úpravách parku.
Jeden z vodních kanálů
V parku je řada zajímavých vodních prvků. Kromě vodotrysků a fontán jsou v západní časti parku umístěny vodní kanály a bazénky, které v horkých dnech přitahují hlavně děti. I já si v nich ráda namočím ruce, je to příjemné osvěžení.
Zdroje informací: wikipedie, www.botany.cz
