Všechny fotografie: Helena Přibilová

Irák – pohostinným “divokým” Kurdistánem

5. 5. 2022

Můj lékař ortoped se jmenuje Jakub Nabi a pochází z iráckého Kurdistánu. O svém snu stát se lékařem napsal knihu “Moga”, kterou čtu po večerech v hotelu během této cesty.

Cestopisy Heleny Přibilové cestování exotika

Autor: Helena Přibilová

Hodnocení:

(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Hrádková 8.6.2022 13:27

Dobrý den, rovněž tento cestopis se mi líbil, o to více, že pochází z oblasti, kde jsem nebyla a tím je pro mě zajímavější.

Martina Růžičková 9.5.2022 17:24

Vaše cestopisné články vždy čtu s nadšením z mnoha informací o životě v zemích, pro mě značně exotických. Jste odvážní cestovatelé, což je ale jistě dáno i zkušenostmi a znalostmi, které s manželem máte. Díky za další úžasný článek i fotografie.

Helena Přibilová 8.5.2022 21:07

Děkuji za další milé komentáře.

Alena Velková 7.5.2022 14:36

Zdá se, že máme stejného ortopeda:-))

Jana Šenbergerová 6.5.2022 15:13

Čtu a vidím, že stále platí "jiný kraj - jiný mrav". A to je dobře, pokud si můžeme vybrat, ve kterém kraji chceme žít a do kterého se chceme jen podívat.

Marie Ženatová 6.5.2022 06:38

Milá Helenko moc děkuji za obdivuhodné zážitky i fotografie z této země, ale i z těch mnoha a mnoha dalších navštívených *

Helena Štěpánková 5.5.2022 22:58

Velmi zajímavý článek. Kéž by jednou lidé mohli cestovat po světě bez obav z jakéhokoliv nebezpečí...

Dana Novotná 5.5.2022 14:32

Úžasné čtení a poučné. Nevím, jestli bych měla odvahu tam jet, ale musel to být zážitek. Děkuji

Naděžda Špásová 5.5.2022 13:28

Tak tam by mě opravdu nikdo nedostal, církev mi vadí jako taková a ortodoxní v tom vede. Země je to určitě hezká, ale naštěstí krásných zemi bez upřednostňování náboženství je víc. Nicméně nikomu to nezávidím a neberu. Každý může mít svou pravdu.

Vladislava Dejmková 5.5.2022 11:46

Děkuji za krásné a podrobné zprostředkování pohledu na místa, která nikdy osobně nenavštívím. Vždycky si vaše příspěvky přečtu a zamyslím si.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Africká Rwanda: Dlouhá cesta od genocidy k ekologickému prvenství

Slova, která jsme v červenci 2012 slyšeli od našeho řidiče v Kigali zněla děsivě: „Podívejte se na lidi kolem. Komu je více než třicet pět let, má na rukou krev. Je jisté, že někoho zabil, ale kolik jich bylo, neví ani on sám. Mohlo jich být pět, deset nebo padesát.“

Helena Přibilová

Bezpečné putování nebezpečnou Kolumbií

Nevím, zda bychom do Kolumbie cestovali bez podpory francouzských přátel, kteří nám poskytli ubytování v jejich bytě v hlavním městě Bogotá a především doporučili spolehlivého řidiče, se kterým jsme objeli velkou část Kolumbie.

Helena Přibilová

Gambie a Senegal: africký kolorit a lidské příběhy

Jsou tři hodiny ráno a Oliver nás svým autem dovezl do našeho domova v Gambii, státečku vloženém do Senegalu po obou stranách stejnojmenné řeky. Noční africká vesnice nevypadá zrovna vábně.

Helena Přibilová

Japonsko – moje láska na první pohled

Nihon. Slovo, které v japonštině znamená „dva podlouhlé předměty“, ale také název země, kde se tímto jazykem mluví. Japonsko. Cokoliv se o něm řekne, je pravda. Supermoderní a tradiční.

Helena Přibilová

Svatý Tomáš – ztracený ostrov v Guinejském zálivu, kde se rodí nejlepší čokoláda na světě

São Tomé e Príncipe neboli Svatý Tomáš a Princův ostrov je jedna z pěti původně portugalských kolonií na africkém kontinentě (další čtyři jsou Guinea-Bissau, Mosambik, Angola a Kapverdské ostrovy). Leží přibližně 250 kilometrů od pevniny na rovníku v Guinejském zálivu.

Helena Přibilová