Skutečnost není nikdy "vidět", nýbrž vždy je "na dosah intuice", tedy Srdce, které lidé mohou míti otevřené

Sil.ně věřící nejsem,jen trochu,ale hodně,hodně Vás chápu a Vašim slovům rozumím.

Milí přátelé, moc děkuji za všechny Vaše komentáře. Můj život je skutečně velmi duchovní, skutečně věřím silně v Boha, kterého máme všichni v srdcích. Je to Láska, Intuice, Naděje... Celá léta jsem o toto prosila, až jsem se s dovolením dostala tam, kde Jsem. Přála bych to každému člověku, protože poté život získává jiný smysl..hodnoty se úplně změní. Vím, že jsem od malička taková byla, ale musela jsem přestát děsivé zkoušky....Dnes za vše nesmírně děkuji a stále více se stávám pokornější a pokornější, což ale neznamená, že bych si neponechala vnitřní hrdost. Není to ale pýcha, je to zváštní pocit mírumilovného vztahu sama k sobě a ke všemu a všem kolem, je to obrušování egoismu....... Přeji hezký čas všem. Se srdečným pozdravem. Dana

Děkuji za tyto věty.Četla jsem je několikrát.

Danuše, máš pravdu.

Mám ráda oba světy. Ten duchovní i materiální. Proto tu jsem.

Milá paní Danuše, jste plná vnitřního bohatství, jste člověka s krásnou duši.

Paní Kollinová, dovoluji si poznámku. Základem víry je víra v sebe a není závislá na věku, ani na tom, co Vám kdo řekne. Když mě propouštěli z nemocnice, tak mi pan primář řekl, "po tom, co jste prodělala, vaše cesta k uzdravení bude hodně dlouhá, a stejně vaše plíce nebudou nikdy ve stavu, jak byly před nemocí". Můj syn mi řekl, "mami ta cesta bude tak dlouhá, jak si určíš sama, nezávisle na tom, co ti pan doktor řekl. Po roce jsem měla, bez jakýchkoliv medikamentů, plíce úplně zdravé, bez známek po prodělané nemoci. Vždy když si za jakýchkoliv okolností přestanu věřit, tělo mi to dá najevo.

Mám velký respekt před Vaší vírou, která Vám dává sílu. Nebylo mi dopřáno a už asi nestihnu pocítit to, čím jsou obdarování věřící.

Tvé příspěvky mají vždy duchovnější rozměr, Danuše. Máš tady své nezastupitelné místo. Vnímám život v jeho složitosti a respektuji každého člověka v jeho přístupu k víře.

Milá Danuško, napsala jste to krátce a výstižně a bez jediné výhrady s Vámi souzním. I ke mně se informace, které ke svému životu potřebuji, vždy dostanou. Byly doby, kdy jsem byla neúnavná "bojovnice" za svoji pravdu (vlastní prožitky), ale díky mimozemské pouti mojí Duše v době vážného onemocnění, vím, že smysl života je v úplně něčem jiném, než v žabomyších sporech.