Ilustrační foto: Pixabay

Starostlivost

15. 4. 2022

společnost životní postoj

Autor: Hana Šimková

Hodnocení:

(5.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Rypáčková 17.4.2022 09:35

Ano, vše s mírou, i starostlivost. Bez přetvářky pomáhat. Proto existuje i spojení :"Nestarej se". Proto jsem ráda, že se o sebe ještě postarám, dokonce o Elišku a někdy i vnoučata.

Dana Puchalská 16.4.2022 18:33

Děkuju za zajímavou úvahu Hani.

Marie Měchurová 15.4.2022 19:26

Ráda se starám o rodinu, o kočky, o přírodu... Nikdo si nestěžuje, a já jsem ráda, že se mi to vrací.

Jan Zelenka 15.4.2022 17:15

Jo, poznat, kde je ta dělící čára mezi starostlivostí potřebnou a nepříjemnou vlezlostí. Abychom se mohli postarat o druhé, musíme se nejdříve postarat o sebe. Dobrá glosa.

Jitka Caklová 15.4.2022 12:12

Není starostlivost jako starostlivost. Hranici si určuje každý sám a nejhůř dopadne ten starající, když zjistí, že tu hranici přehlédl a "s polámanými křídly", kterými druhé chránil, už nezachrání ani sám sebe.

Hana Šimková 15.4.2022 09:12

Jituško nejdříve se musíš postarat o sebe a potom o ty druhé. Také se musíš naučit rozeznávat kdo si tu tvoji starostlivost zaslouží.

Hana Šimková 15.4.2022 08:56

Hranice asi je ale musíme se snažit být hodně citlivý, abychom ji poznali.

Daniela Řeřichová 15.4.2022 08:47

Kde je ta hranice, kdy je starostlivost prospěšná a kdy ne? Kdo to určuje?

Jitka Caklová 15.4.2022 07:38

...... a někdy se v dobré víře stane, že jsme sobečtí sami k sobě, staráme o druhé k jejich spokojenosti až do té míry, že na sebe zapomínáme. Když "vyhoříme", kdo pomůže nám? Není snad "trochu" sobectví i na straně těch, kteří berou pomoc, mnohdy nadstandartní, jako samozřejmost?

Zpět na homepage Zpět na článek

My jsme byli v mládí lepší. Ten pocit má mnoho starších lidí, ale pozor na něj

My jsme pořád neseděli doma, běhali jsme venku. Byli jsme zdravější, odolnější. Nebyli jsme tak přecitlivělí, rozmazlení. Tyto věty často říká střední a starší generace, když hodnotí mladé lidi. Hodnocení je disciplína, jejíž obliba stoupá úměrně s přibývajícími roky.

Vratislava Hofmanová, redakce

Kdo nic neočekává je šťastnější. Ve vztazích to platí dvojnásob

Podívej, co všechno pro tebe dělám. Vděčnosti se od vás nedočkám. Aspoň poděkovat byste mi mohli. Lidé, kteří říkají takové věty, si zpravidla komplikují život přehnanými očekáváními. Spokojenější jsou ti, kteří dělají to, co uznají za vhodné, ale obdiv, úctu a díky za to slyšet nepotřebují.

Vratislava Hofmanová, redakce

Příliš citliví a líní, myslí si staří o mladých. Přestaňme mladé kritizovat, mohou být inspirací

Šťourají se v pocitech, ze všeho dělají problém, nechce se jim pracovat, jsou jako snadno rozpustné sněhové vločky. Takto dříve narození kritizují současnou mladou generaci. Jenže řada jejích vlastností a typických rysů může právě seniorům život zpříjemnit.

Vratislava Hofmanová, redakce

Jak si užít podzim života

Rady, doporučení, sdělení, pokyny, poučení – na různá témata se toho na internetu hemží až až, do sytosti, nadbytečně, mnoho. Jak uvařit houskové knedlíky, jak vyčistit pračku, kdy přesadit fíkus, kudy nejkratší cestou do Timbuktu, jak si užít důchodu...

Jana Vargová

Melancholie je prevít

Chvíli sedíš v kavárně, bavíš se s lidmi, s přítelkyní, usmíváš se na pohledné servírky, popíjíš víno a vůbec ti nevadí, že je venku mizerně, že je zima a prší. Jsou to pozitivní chvíle, které máš rád. Ale pak vyjdeš ven a najednou je všechno jinak. Něco se v tobě změnilo.

Jan Zelenka