Neprofesionalita, plnění pokynu nadřízených, nebo hloupost? Výsledek: ponížená stařenka

Dobrý den, trochu mi to zavání závistí. Ukrajinka si jede zadarmo, na pas. Já raději budu platit a budu doma v bezpečí. Ke slevě je třeba doložit doklad. Já vždy vytahuji okamžitě i OP, že jsem důchodce. Je to povinnost. Chování lidí nezměníte. Já jako vrchní rada jsem na kontrole vždy všechny nejdříve pozdravil, představil jsem se, předložil služební průkaz a sdělil, co budu kontrolovat. Jindra

Vynechám-li jakékoliv postranní úmysly a domněnky, pak mám nejblíž k těmto příspěvkům: Miloslava Richterová 29.3.2022 16:25 a Jana Mesarčová 28.3.2022 21:44. Možná to není ten správný postoj k věci, ale je můj, i když už vyjádřený někým přede mnou.

Paní Ilono, to je v podstatě to stejný - kontrola jízdenek či předložte jízdenky, u obou vět lze říct prosím , proto nechápu, co se na tom NESMÍ říkat ... Ale je to fuk, příště si lépe všimnu :-) K článku: Starší paní cestující jistě nebyla překvapená, že má předložit jízdní doklad a doplatit a určitě chápala dočasnou výjimku pro slečnu na druhém sedadle a, proto, že to byla baběnka a né baba, a hlavně vzhledem k okolnostem, jí to nezáviděla, ale přála ...

Ilono, dík za objasnění. U nás myslím také říkají jen Přistoupili? nebo Kontrola jízdenek. Ale zase je pravda, že nikdy neslyším, kyž průvodčí do vagonu vejde, zachytnu ji vždycky až v akci. A možná proto slýchám jen tu krátkou verzi u vedlejších sedadel. Ale už ani nepatuji, kdy jsem naposledy zažila nepříjemného průvodčí, ať kluka nebo holku. Vždycky jsou ochotní a poradí.

Jejda, paní Ilono, a jak se to teď teda říká? Já jedu vlakem jednou za rok (naposledy v září) a mám pocit, že vždy průvodčí řekne: "kontrola jízdenek", pak ještě požádá o doklad na slevu, tedy občanku ...

Dva roky covidu nejezdím vlakem, ale do té doby "Přistoupili?" bylo u nás normální. Článek se mi líbí, vede k zamyšlení nad naším chováním, následně nad postoji v příspěvcích. O starých lidech s úctou, prosím.

Mám pocit, že dnes je nevýhodou být pamětníkem, pamatovat jak bylo Čechoslovákům ve vlastní zemi před čtyřiapadesáti lety. Byla to vojska SSSR, bylo jedno zda Rusové, Ukrajinci, nebo Čečenci a vojska spřátelených armád. Do dnes mám v paměti, jak jsem o nějaký pátek později přišla v Turnově do řeznictví a tam manželky oficírů v kožichách, cizinky v ČSSR, "vykřikovaly", "My vás ještě naučíme žrát suchý kůrky." Kdo si dnes vzpomene, kolik lidí zaplatilo životem, kolik ztrátou svobody, jen proto, že chtěli žít svobodně ve vlastní zemi. Děly se věci, o kterých se mnohým ani nezdálo a já se ptám, "PROČ?"

Pani Danielo K., muj clanek vznikl na zaklade meho postrehu ve vlaku, je zamyslenim a ma vest k zamysleni, pisi v nem o cizince, nic o podvodu, pisi o kontrole, o stare pani, ... zavadejici vasne a predsudky jsou ke cteni v nekterych komentarich nekterych ctenarek, coz mne mrzi

Řekla bych, že být cizincem v Čechách je těžké. Kdyby nám tu Ukrajinci běhali ve špinavých teplákách, asi by se taky našel varovný prst nějakého moralisty "takhle teda ne" Souhlasím, že nás čekají větší problémy než vozit Ukrajince bez jízdenek - ale asi to nevyřešíme tím, že Ukrajinci začnou jezdit autostopem, nebo budou chodit pěšky.

Omyl, mobil ohodnotil bez mého vědomí. Pokud jsem osobně přítomna bezpráví, řeším záležitost na místě. Respektuji zákony a předpisy. Z článku není patrné, zda autorka vyjádřila v dané situaci své rozhořčení. Nevím sice, kdo a čím by měl stařenku ponížit, ale pocity můžeme mít různé. Jen se mi zdá, že ty černobílé charakteristiky obou protagonistek trochu brnkají na strunu nesnášenlivosti.