První kurzivka na krávy
Úvodní foto: autor článku

První kurzivka na krávy

25. 3. 2022

Kráva je tvor velice potřebný a užitečný. O tom není sporu. Nevím, proč jsem neměl, jako dítě, krávy rád. Možná proto, že byly moc velké a divně bučely. A taky proto, že se mi jednou zdálo, jak mě jedna kráva honí a já se před ní musel schovat do kanálu. Když vyjížděl ze statku vedle nás pan Vorel se spřežením krav, táhnoucích žebřiňák, vždy jsem se raději uchýlil do bezpečí našeho dvorku. Ostatně, bál jsem se i koní.

Matkou mi bylo ale vysvětleno, že kráva není agresivní zvíře, že je moc užitečná, protože dává mléko, maso a taky, že tahá žebřiňáky se vším možným. Jí se to povídalo. Byla z velkého hospodářství a tam chovali několik krav. To otec z žádného hospodářství nebyl, a tak jeho postoj ke kravám se velmi blížil mému.

Ve škole jsem se ke svému údivu dozvěděl, že krávy mají vlastně čtyři žaludky – knihu, bachor, čepec a slez. Cítil jsem to jako nespravedlnost, protože já měl žaludek jen jeden. Postěžoval jsem si matce a ta mi s úsměvem pravila, abych byl rád. Kdybych se totiž zase nacpal nezralých třešní a zapil je vodou, jak to mám ve zvyku, bolely by mě čtyři žaludky. Takhle mne bolí jen jeden. Tuto logiku jsem musel uznat.

Matčin vztah ke kravám se přece jen jednou trochu změnil. To jsem se díval z otevřeného okna na ulici a na starý kostelík před námi, když jsem uslyšel velký kravál a dusot. Naklonil jsem se víc z okna a spatřil matku, jak kvapem vybírá pravotočivou zatáčku za domem a doslova sprintuje ke vchodu. Za ní se vyřítilo stádo splašených krav s vlajícími ocasy a zamířilo dál po silnici směrem k druhé části vsi. Za kravami běželo několik starších kluků s klacky a řehtačkami v ruce a měli z toho svátek.

Matka si doma hluboce oddechla, napila se vody a začala nadávat.

„Potvory mizerný, musí se splašit zrovna, když jsem venku. Stihla jsem to tak tak.“

Já jsem tehdy velice ocenil její sportovní výkon, o němž jsem neměl do té doby ani tušení. Nikdy se totiž takhle neprojevila. Já bych tak rychle utíkat nedokázal. Celá vesnice byla toho dne na nohou a usilovně čistila kravské exkrementy, které byly úplně všude. Ještě v noci pracovníci statku honili krávy po vzdáleném Ovčíně.

Ale život popošel, krávy z mého života zmizely na dlouhá desetiletí, a to jsem se zase musel bát něčeho jiného. Člověk se pořád něčeho bojí. Takový už je holt život.

Můj příběh příroda zvířata
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Krávy mne obklopovaly skoro celý život, bydlela jsem na vesnici a už od raného dětství patřilo pasení krav k mým a sestřiným povinnostem. Po absolvování SZTŠ se každodenní povinností zootechničky stala návštěva všech kravínů a malých chlévů, kde byly ustájeny. Nikdy nezapomenu na nádherný pohled na zrození telátek, pečlivé olizování jejich mokrých kožíšků a první pokusy o postavení na vratké nožičky. Na mléčnou pěnu okolo jejich tlamiček a drcání do vemene maminky při sání, doprovázené vrtěním ocásků v rytmu sání. A dlouhé řasy okolo ohromných tmavomodrých očí, na to se fakt zapomenout nedá. Jendo, děkuji Ti za tento článek, který mé vzpomínky vyvolal....
Jan Zelenka
Paní Kosťunová, o kravských očích píši v druhé kravské kurzivce, kterou budu dávat po této. Jsou skutečně krásné.
ivana kosťunová
Můj respekt z krav, které mě děsily svojí obrovitostí zmírnil kdysi dědeček slovy : "Podívej se, jaké má ta ta kravička krásné oči" . A opravdu.
Martina Růžičková
Ke kravám chovám značný respekt, neb jsou o hodně větší než já. Splašené stádo by mě určitě ještě dnes přinutilo k vytvoření osobního rekordu v běhu, případně i ve šplhu! :-D Prima článek.
Jan Zelenka
Dámy, děkuji vám za ohlasy. V nelahozevském Památníku jsme byli zvířaty obklopeni. Vlevo od nás byl soukromý statek pana Vorla a mezi Památníkem a lobkovickým zámkem byl veliký Státní statek, bývalý lobkovický velkostatek. Inu, vesnice, jak má být. Po statku pana Vorla zbyla jen travnatá louka a stráň a místo státního statku je velký park se sochou Antonína Dvořáka. Vesnice dostala zcela jinou tvář.
Věra Ježková
Jendo, moc pěkná vzpomínka. Krávy jsou sympatické. Přesto bych se s nimi nechtěla kamarádit příliš zblízka.
Anna Potůčková
Ke kravám mám neutrální vztah, občas jsem do kravína chodila za svojí sestřenicí, která byla dojička. A stejnou funkci zastávala také moje hodná tchýně, která když byly mé dcery malé je občas brala do kravína se na ně podívat. Dětem je jedno jestli je zvíře malé nebo velké, hlavně že je vidí. Z vyprávění maminky vím, že ona jako malé dítě je měla doma a musela svým rodičům občas u nich pomáhat.
Vladislava Dejmková
Jako dítě žijící ve městě jsem živou krávu spatŕila až ve svých pěti letech. Tehdy se mi zdála neskutečně obrovská. Respekt k nim mám celý život.
Alena Vávrová
Idylka - kravičky na pastvě za ohradou, příp. ještě se zvonci na krku. Prázdniny v dětství jsem trávila na venkově, jedna babička kravku v chlévě měla - cítila jsem respekt - i jinak - když jsem vídala drobounkou babičku při dojení. Pak na stř. škole jsme měli předmět Základy rostlin. a živočišné výroby. A to jsme museli okusit praxi v kravíně - vyčistit stání, omýt vemeno a nasadit dojicí stroj. Vždycky mě flákla ocasem, poznala že se bojím. A mělo to dohru - ten den jsme pravidelně mívaly taneční a my smrděly hnojem a polovina holek ještě ke všemu do školy dojížděla. To pak byly fofry, dát se do gala.
Daniela Řeřichová
Můj vztah ke kravám je neutrální. Z dětství se pamatuji na knihu spisovatele J. Š. Baara Pro kravičku. Na motivy tohoto dramatu byl podle povídky Kráva J. Procházky natočen v r. 1993 sugestivní film K. Kachyni v hl. roli s A. Mihulovou a R. Holubem.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.