Všeználci. Všechno vědí, všechno znají. Žít v jejich blízkosti je vskutku těžké

Já jich "pár" znám, dokonce vědí, jak bych se měla chovat, vyjadřovat, oblékat......, abych pro ně byla přijatelná. Přesto mi nevadí, já žiji svůj život :-) :-)

Jak tak přemýšlím došla jsem k názoru, že žádného všeználka neznám.

Všeználci mi nevadí, buď něco dobrého vyslechnu, nebo až tak nevnímám.

Pokud komukoliv všeználkové vadí a to dokonce tolik, že mají potřebu o tom psát, tak k tomu mají určitě pádný důvod. Jedním z těchto důvodů bývá pocit vlastní dokonalosti a tento pocit nevědomky podsouvají komukoliv, kdo jim ve chvíli "načechraného" ega první přijde do cesty :-) Každý jsme zkrátka nějaký, mně všeználkové nevadí a je jen na mně, zda mám důvod na ně reagovat, či nikoliv.

Nejsem a uz nikdy nebudu Vseznalek, jsem si vedoma mezer v ruznych oblastech jak praktickych tak teoretickych, to laskave prenecham jinym.

Paní Kopecká, rozepíšu se, jako správný Všeználek:) Vypůjčil jsem si charakteristiku od někoho cizího, ale zastávám stejný názor: Cituji úryvek: Neználkovým hlavním protipólem je Všeználek. Dokonalý klaďas, uznávaný vůdce, něco mezi Vinnetouem a Taťkou Šmoulou. Je zajímavé, že ačkoliv je řeč o postavě veskrze dokonalé, když v dospělosti někoho nazvete Všeználkem, málokdy se jedná o lichotivé přirovnání :-). konec citace. Zdroj: https://jandourek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=210092 Já pokračuji: Z toho plyne, že právě takový člověk – Všeználek podle knížek, ten jedničkář, ten inteligentní je skutečným ne oblíbencem, právě proto, že toho tolik ví. Takové ve škole nazývají šprty. Všeználek, který by nic nevěděl, jen uděloval špatné rady, o které by nikdo nestál, protože by radil špatně, tak by byl jen k politování a to by byl spíše kibic, ale takového lidé raději snesou, dá se rychle „odstřelit“ - správnou odpovědí - názorem, ale s Všeználkem si neví rady, tak ho napadají jen kvůli tomu, že moc ví a proti tomu nemá argument ani Všeználek.:) Paní autorka do toho zapletla i sociální inteligenci, jako by ta všem Neználkům už z principu chyběla, což je blbost. Ta je rozprostřena v populaci, jak sama autorka píše, bez rozdílu vědomostí, které lze oznámkovat u tabule a může tedy „sociální inteligence potkat“ stejně toho Všeználka jako třeba Sirupčíka. :) A ještě k tomu, že si doktoři stěžují na Všeználky vyzbrojené internetem, co jim do toho kecají. Dnes existují počítačové programy, které vám označí léky, které jdou proti sobě a přitom je vám klidně doktor předepíše, ten program se primárně určen pro doktory, ale ti staří s počítačem neumí a tak to dělá lékárna nebo pacient „Všeználek“ sám. Co je na tom špatně? Že pan doktor to neumí sám a ne že si to vyhledá pacient – Všeználek. Co ti doktoři, kteří zničili nedávno život toho mladého kluka po banální operaci mandlí? Možná, kdyby si všechno přečetl těsně před operací takový poučený Všeználek internetem, tak by takovou chybu neudělal. . . .

Ve výrazu Všeználek pane Vrbo nejde o člověka inteligentního, výherce vědomostních soutěží, jedničkáře, studenta s červeným diplomem. Všeználka si naopak představuji jako věčného radila, který vnucuje svoje moudra všem kolem, aniž by o to žádali a stáli.

Ono je to lehké takto označit člověka se snahou ho potupit. Vždyť, co je špatné na tom, když někdo například zná lépe pravopis a druhé o tom poučí. Je to ten Všeználek? Já si myslím, že ne v tom pejorativním významu. Je Všeználek, kdo pro nás vyzobá to nejdůležitější, jak mají vypadat různé literární formy? Já si myslím, že určitě ne v tom pejorativním významu. Já si myslím, že to není žádný člověk, který ty druhé poučí, protože o té věci hodně ví a jsou lidé, kteří mají široký přehled a pak jsou lidé, kteří takový přehled nemají a ti buď o takové poučení stojí nebo nestojí. Teprve tam nastává problém, když ten chytrý se to snaží natlačit pod tlakem do hlavy tomu, kdo o to nestojí, protože to stejně není schopen pochopit ani po sté. Nebo vůbec nesnese, aby byl v té roli poučovaného, protože to naruší jeho integritu – jak se dneska říká, dříve jsme jen řekli – sere ho to. Pak si dotyčný Neználek „vyleje vzteka“ z vlastní nevědomosti ještě na tom ochotném dobrákovy Všeználkovi a označí ho potupně a ostatní stejně „nadaní“ v jeho okolí, jako Neználek, se k němu ochotně připojí: „Jo – ty jsi ten nejchytřejší ze všech!“ Například moje manželka není schopna ani po 43letém manželství pochopit, jak je možné, že se tak ohromné a těžké letadlo může vznést do oblak. Vztlak jí nic neříká. V rodině platím za toho zde přesně popisovaného Všeználka, ale kdo tu krásnou knížku přečetl, tak se za to nemusí stydět. K zahození není ani jiná pohádková postava – Brouk Pytlík. Když někdo žije v kině jako on, tak tam sem tam něco pochytí, i kdyby nechtěl, nemá kam jinam koukat. A jen tak na konec, aby byla legrace, tak jak autorka popsala v tomto článku všechno kolem Všeználků, tak si možná neuvědomila, že se i tím automaticky mezi ty všeználky také zařadila pro ty, kteří by chtěli být na ni zlí. Kdo chce psa být, tak si hůl najde. Ovšem, někdy se stane, že se i dobrák Všeználek vzbouří. Jednou jsme se chystali vyhodit do sběrného dvora část křesílek a ponechat jen ta nová ve stejném provedení, nedávno koupená a já chtěl zbytku rodiny pomoci s výběrem a naložením těch špatných, která lidem trhala oděv a byla rozklížená a čekala jen, až se koupí ta nová. Pustili se do mne, jako jeden muž, že nepotřebují, abych jim do toho zase kecal, že si ví rady. Tak jsem si šel číst na horní balkon knížku. Přišel jsem, až když bylo po všem, kdy jsem si chtěl dočíst poslední kapitolu ve stínu břízy na terase a vychutnat triumf. Jasně, že odvezli ta nová křesílka. Když to zjistili, bylo pozdě, tak pěkná křesílka se hned někomu hodila – už tam nebyla. Všeználkové, dejte si také občas pauzu a ztrestejte ty urážky – je to těžké, já jsem si málem prokousl jazyk, když jsem viděl, jak ta nová křesílka cpou do auťáku, aby se jim tam pořádně vešla a nemuseli jezdit nadvakrát. :)

Článek mě zaujal a když se oprostím od autorčina záměru upozornit na chytrolíny, kteří nám znepříjemňují život, tak označení "všeználek" ztrácí pejorativní význam a autorčino téma mě nasměruje na výjimečné lidi. Kdo sleduje v TV televizní soutěž Na lovu, tak nepochybně ocení znalosti Lovců. Kdo má v rodině člena Mensy, což mě postihlo před dvěma lety, tak ho možná potěší chvíle, kdy sdílí své znalosti bez povýšenosti, prostě, jen tak.

Vím, jaké to bylo, když jsem byla v práci nová...teď jsem tam nejstarší a mám to za pár. V životě bych nechtěla být tou starou nesnesitelnou, co všechno ví a všechno zná. Aby mě měli ostatní plné zuby. Jsem ráda, že zvládám to, co ony, dělám si svoje a když mají nový nápad, nikdy ho z vlastní lenosti nesmetu se stolu. Na to mám moc dobrou paměť. Sice tam už ty ostatní, co nade mnou tehdy ohromovaly nos, nejsou, ale mám dobrý pocit z toho, že ty některé mé nápady se ujaly a fungují dodnes.