Přes ulici v Čakovicích z parku do parku

Hano, pamatujete ještě koupaliště v Letnanech? I tam jsme se mohly potkat.

V zámeckém parku jsem se ocitla celkem náhodou loni také asi touto dobou, právě tam kvetly první talovíny. Rybník byl vypuštěný, na stromech byla spousta havranů. Říkala jsem si, že za pěkného počasí tam musí být pěkně a plno lidí.

Dano, je vidět, že jsme se pohybovaly na stejných místech. To je teda náhoda.

Do čakovického cukrovaru jsme chodili se školou na exkurzi.

Hano, na SVVŠ studoval můj brácha i manžel...

Článek s hezkými fotkami ve mně vyvolal vzpomínku na mé mládí. Bydlela jsem v Letňanech a jako děti jsme chodily s družinou do Čakovic na Havraňák.V zámku bylo gymnázium, kam jsem v roce 1968 nastupovala. Přede mnou tam studovala sestra, to byla SVVŠ. V Čakovicích byl i cukrovar, kde pracovala moje maminka na vrátnici. Často jsem tam za ní jezdila a měla to tam hodně prochozené. Později jsem tam s vnukem jezdila na koupaliště. Od té doby se Čakovice hodně změnily a zastavěly.

Park v Čakovicích jsem objevila náhodně ještě v době, kdy procházel revitalizací. Vypuštěný zámecký rybník a chodníky plné bláta zrovna neskýtaly hezký pohled. Díky Vašim krásným fotografiím mám nyní možnost vidět, jak velkou proměnou park prošel. Určitě se tam zase někdy vypravím, abych vše viděla na vlastní oči.

Čakovice jsou součástí mého mládí. Bydlela jsem nedaleko. Přes pole jsme přes Havraňák ještě jako děti chodili na koupaliště, někdy jsme jezdili jednu zastávku vlakem. Taky jsme tam chodili na posvícení, s kamarádama jsme jezdili na motorce po okolí..za mého mládí to tam takhle krásně nevypadalo. Máte krásné fotky.

Je to ostuda, ale Čakovice znám jen z autobusu při cestě do Globusu. Tedy, teď už ne.

Zase jsem díky Vám"poznala" další pražské zákoutí.