Jak a proč se připravit na svůj skon

Nic proti tvému heslu, já jen, že věci po milovaném a vlastně každém člověku, který musel odejít, jsou pro mne kousek něho, tudíž se o nich vyjadřuji s úctou..

17.35 ... já prostě nemám k věcem žádný citový vztah... při výchově jsem razila heslo: "důležité nejsou krámy, důležité jsou vztahy"

Jak jsem vyčetla z textů pana Váchy, píše vždy se špetkou ironie a nadsázky. Předpokládám, že i tentokrát je tomu tak. Ale i tak bych to chápala, já jsem si po ovdovění opravdu nevěděla rady. Vše kolem domu a chalupy zařizoval manžel, trvalo měsíce, než jsem byla schopna "fungovat" samostatně. Takže tyto starosti paní Váchové rozhodně odpadnou.

Nebylo by lepsi na to nemyslet a uzivat si?

Nepřipravuji nic a souhlasím s oběma pány diskutujicimi přede mnou, slova jako zakrámovaná pozůstalost bych nikdy nepoužila..

Podobně jako pan Soukup po absolvování letošních 73. narozenin jsem si řekl, že tu budu ještě dalších 30 let. Nechci své myšlení nastavit na brzký příchod "zubaté". Nechci ji přivolávat. Právě naopak. Ta "zubatá" je mi výzvou k co nejplnějšímu prožití poslední třetiny. Těším se na nejbližší i vzdálené dny. Plánuji, užívám si je. Chci z nich mít jen radost. To vše jsem se naučil od své první manželky. Ta mi zemřela před 20 lety. A já si tehdá řekl, že tu budu o to déle, o co tu ona byla kratší dobu. Takže mě smrt neděsí. Důvěrně ji znám. Vím, jak vypadá. Nebojím se jí, protože mě baví život. Myslím si, že člověk směřuje tam, kam směřují jeho myšlenky.

Já bych byl velmi opatrný ! Sepisování tak obsáhlého materiálu si může náš mozek vysvětlit i tak, že ze smrtí v dohledné době počítáme. Oni si s tím pozůstalí poradí a navíc, za rok, za dva můžeme názory výrazně změnit. Dávám přednost radostné touze po dalším dlouhém a kvalitním životě !

Článek v této době není nijak povzbudivý ale silně pravdivý. Asi si to, že jednou odejdeme si v koutku duše připomínáme všichni. Snažila jsem se mít vždy doma pořádek a mít ho i ve věcech ostatních. Závěť neřeším, také mám 1 syna a on si s tím co po mně zbyde poradí. Zatím žiji a těším se z každého dne, jak se říká z každého dobrého rána.

Jsem velmi praktická, ale ve vztazích romantická. Už po 40 - ce jsem si uvědomila, že nejdůležitější je nejprve zajistit finanční prostředky na stáří. Je důležité myslet na to včas, i malé úspory po více než 20 ti letech jsou fajn. Bohužel, se zdravím to tak jednoduché není. Tady počty nepomohou. Je dobré se tím zabývat, ale jen do určité míry. Závěť řešit nemusím, mám jen 1 syna a jsem vdova. Mým cílem je teď udržet se fyzicky a psychicky v pohodě, udržet si hezké vztahy s blízkými. Možná, že za čas budu ještě něco chystat, ale nebude to tak složité. Jednu velkou čistku jsem již podstoupila před 9 lety, dosud mi nic z toho nechybělo.

Pane Vácho, Váš materiál osmi kapitol by mohl být doplněn v kapitole první o seznam věcí, které by měl mít kandidát na smrt pro jistotu připravené v tašce, ve víře, že ještě není konec a existuje byť malá, ale přesto jiskřička naděje, že nejde o den poslední. Jak se říká, naděje umírá poslední. :-)