Léta padesátá

Moc hezké vzpomínání.

Děkuji za hezké vzpomínání. Ano, dění jsme nesledovali na na mobilu, a hezky z očí do očí na návsi a za humny. Někdy bylo hůř, někdy líp. Čas běžel a vzpomínky zůstávají :)

Skoro si myslím, že je to mně. Jen to místo je jiné. Krásné vzpomínání.

Krásné vzpomínání. Rodiče také chovali drobné zvířectvo, jako jsou husy, kachny, slepice a králíci a musel jsme pomáhat. A byl čas i na běhání po venku, i čas na učení. Nebyly počítače, mobily a dokonce rodiče nějaký čas neměli ani televizi. Žili jsme skromně, peněz nebylo, maminka se starala o 2 nemohoucí babičky a tatínek pracoval sám. Měli jsme zahradu, takže byla jablka, ta se zavařila nebo celá uskladnila a z rybízu se napekly koláče, nebo se z něj udělala marmeláda. Rodiče pěstovali i zeleninu jako je mrkev, cibule, celer, petržel a česnek. A zapomněla jsem na dýně. Kompot z nich byl výborný.

Ráda jsem si zavzpomínala. Rodiče pracovali v zemědělství, měli jsme plný dvůr "havěti", o kterou jsem se musela starat. Bylo mi jich potom líto, když šla zvířata na pekáč. Celý den jsme běhali sami po venku, žádná TV, žádné PC. To už se nevrátí. Hezké vzpomínky.

Moc hezké vzpomínání ... Já jsem u babičky a dědečka na vesnici byla do svých sedmi let (chodila jsem tam i do první třídy), pár let společně se sestřenicí a bratrancem, později jsme tam jezdili na prázdniny ... Hospodářství babička s dědečkem neměli, přestěhovali se na venkov z města když šel dědeček do důchodu, jen velkou zahradu, kde jsme my děti byly celé dny, jako větší pak o prázdninách také u rybníka, v lese, na návsi ... Mám tu dobu hluboko uloženou v srdci ...

Velice hezky a citlivě napsaný článek. Je důležité uchovávat a předávat tyto autentické vzpomínky. Zaznamenávám kroniku naší velké rodiny a je to zároveň výpověď o společenském dění.

Moc se mi líbí tvé vzpomínky, mám podobné na pobyt u babičky, synovec dělá strom života a často mne zpovídá, vzpomínky se mi vrací. A je milé, že je chce někdo slyšet.