Vombat se zabydlel a luskouni jsou na cestě, říká šéf Zoo Praha Miroslav Bobek

Hezký povídání, Cooper je fešák. Už se k vám těším.

Děkuji za zajímavý rozhovor s Miroslavem Bobkem. Nedávno jsem byla v divadle na jeho povídání o zoo. Je to velmi milý, sympatický pán, často cestující za zvířátky a jeho vyprávění je mnohdy dobrodružné.

Zoologická zahrada patří pro mne k oblíbeným místům návštěv. Pěšky k ní dojdu asi za dvacet minut. Proto se také pravidelně několikrát do roka do ZOO podávám. Vždy tam nacházím něco nového, zajímavého - a není to jenom možnost setkat se s novými zvířaty. Nezapomínám ani fotografovat, jen nějaké nevšední záběry a kvalitní fotky se mi zatím moc nedaří. Přála bych si, aby ZOO prosperovala, aby stále patřila mezi nejkrásnější zahrady na světě.

Díky za zajímavý rozhovor i pěkné fotografie. Všem zvířatům pražské ZOO přeji, ať se jim tam dobře daří a zaměstnancům, ať je práce těší. Panu řediteli pak, ať má co nejméně starostí se všemi, včetně návštěvníků. A pro nás na íčku bych si přála, aby zvířata Aleně T. vždy tak hezky pózovala.

Vombata jsem zažila v rezervaci v jihoaustralském městě Adelaide na jaře 1992. Vůbec jsem nevěděla, co je to za zvíře, ale docela se mi líbil. Těším se na tento druh v pražské zoo. Snad se mu u nás bude dobře dařit.

Už se těším, až se půjdu do ZOO podívat na vombaty. Viděla jsem je v roce 2006 v Austrálii v Zoo.

Děkuji za tento rozhovor, v knihovně mám čtyři knížky pana ředitele. Do zoo jezdím moc ráda a vydržím se tam s foťákem toulat hodiny a hodiny. Nikdy to není stejné. Naposledy jsem byla v téměř prázdné zoo asi před 14 dny. Na tasmánské čerty ani vombata jsem bohužel zatím štěstí neměla a ještě jsem je neviděla. Ale z minulé návštěvy mám můj téměř životní úlovek, pářící se dikobrazy. To už dozajista nikdy nevyfotím.

Už se moc těším, až zase vyrazím na jaře do zoo s vnoučaty.