FOTO: Z archívu autorky článku

Parťáci na cestách

14. 2. 2022

domácí mazlíčci můj příběh

Autor: Eva Krausová

Hodnocení:

(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Mužíková 14.2.2022 19:38

Evko, moc hezké vyznání. Fotky mluví za vše, Robin je úžasný. Tak ještě hodně společných let.

Jana Šenbergerová 14.2.2022 15:09

Evo, to je dobře, že jste si tak hezky padli do noty. S přáteli, ať dvounohými nebo čtyřnohými, je na světě přece jen o něco líp. Přeji vám mnoho krásných výletů.

Alena Švancarová 14.2.2022 13:11

Moc hezky psané.

Daniela Řeřichová 14.2.2022 11:36

Ať se vám s parťákem dobře šlape. Člověk nemá být sám.

Jitka Hašková 14.2.2022 11:35

To je dobře, že máte nového parťáka. Psí parťák je úžasný.Přeji ještě mnoho krásných společných výletů.

Eva Krausová 14.2.2022 11:06

Honzo máte pravdu, je to člen rodiny. Hani, v přírodě je nejlépe. Meginka mi bohužel odešla v roce 2020, byla vážně nemocná. Robin mi vrátil radost do života.

Hana Rypáčková 14.2.2022 11:00

Hezky se touláte, taky jsem venku šťastná. Znala jsem tvou bílou Meginku a že máš Robina mi nějak uniklo. Mějte se spolu hezky... Cindyna má hezký batoh. Má krátké nožičky a tak chvílemi nese.

Jan Zelenka 14.2.2022 09:47

Soužití s pejskem je úžasné. Zvláště, když člověk už žije sám. Jsou to věrní kamarádi.

Zpět na homepage Zpět na článek

Vzpomínky na svatební den

Vdávala jsem se v dubnu roku 1974. Bude tomu již bezmála 50 let a doufám, že společně s mužem v…

Věra Rampírová

Člověk míní, život mění: Těžká jsou rána důchodců

Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační rána, kdy nebudu muset vstávat po zazvonění budíku, toho hrozného, nepřítele, který dříve každé ráno nekompromisně hulákal na nočním stolku, dokud mě, na pokraji infarktu, nevyhnal z postele.

Alena Velková

Zápisník starého muže: Pes v domě podruhé

Mladým v cizině jsme při návštěvách venčili jejich psa, silného a nádherného rotvajlera, jak už…

Zdeněk Folvarčný

Jsem cvok nebo nám tu straší?

První dny po odchodu pejska Ferdy jsem byla trochu ztracená. Chvíli to trvalo, než jsem si zvykla, že nemusím dveře do prádelny otevírat velmi opatrně, abych ho jimi neuhodila, že nemusím na schodech dávat pozor, kam zrovna šlapu – totiž na koho, hlídat otevřenou branku a bránu.

Libuše Křapová

Užíváme života nehledíc na věk

Léto je tu a my s Robinem i přes můj úraz a kontroly na traumatologii chirurgie si užíváme dnů, kdy nejsou vedra. A když vedra jsou, tak vstaneme brzy ráno a jdeme do lesa až k rybníku. Tam je blahodárný stín.

Eva Krausová