Dítě nepatří do ústavu, ale do rodiny
Ilustrační foto: Ingimage

Dítě nepatří do ústavu, ale do rodiny

22. 1. 2022

Jsou oblasti, v nichž Česká republika zaostává za ostatním světem a čelí proto masivní kritice. Jsme například jednou z posledních evropských zemí, kde jsou děti do tří let umisťovány do kojeneckých ústavů.

Od začátku letošního roku začala platit novela zákona o sociálně – právní ochraně dětí, podle níž budou postupně do roku 2025 kojenecké ústavy zanikat.

Většina výzkumů a analýz hovoří o tom, že ústavní pobyt má na dítě ve věku do tří let neblahý vliv. Brzdí rozvoj osobnosti a má negativní dopad na emocionální vývoj dítěte. Je také známo, že měsíční pobyt dítěte v kojeneckém ústavu stojí až 60 tisíc korun. Spolu se záměrem omezení institucionální péče se musí vytvářet podmínky pro umístění dětí do pěstounských rodin.

V současné době u nás fungují tři skupiny pěstounů. Nejčastěji jsou pěstouni rekrutováni z okolí rodiny a příbuzných či osob blízkých dítěti. Další kategorie pěstounů jsou pěstouni na přechodnou dobu, která prakticky trvá po dobu 12 měsíců a jsou do ní umisťováni novorozenci, které matky zanechají rovnou v porodnici, nebo děti které jsou rodičům odebrány soudní cestou z důvodů zanedbávání péče, týrání a zneužívání. Během jednoho roku se potom příslušné organizace a instituce společně snaží aktivizovat biologickou rodinu pro možný návrat dítěte nebo hledají jinou formu trvalé rodinné péče. Jednou z nich je dlouhodobá pěstounská péče, což je poslední kategorií pěstounské péče.

„Největší zájem o pěstounskou péči na přechodnou dobu byl kolem roku 2013, kdy byla zákonem upravena výše odměny pro tyto pěstouny. Postupně však tento boom ztrácel na síle, když zájemci zjistili, že péče o děti je velmi náročná a finanční prostředky nejsou adekvátní“ uvádí Lucie Nováková z doprovázející organizace Maják z Ústí nad Labem.

„Pěstoun má pracovní dobu 7/24. Musí být především neskonale laskavý a trpělivý. Dítě, které je jim svěřeno do přechodné pěstounské péče, prošlo vesměs těžkými životními situacemi. Rodiče, jimž jsou potomci odebráni na základě soudního rozhodnutí jsou ve většině případů závislí na drogách nebo alkoholu. Většinou nemají rodičovské kompetence a nejsou schopni péče o své děti.“ dodává Hana Hokrová z Majáku.

Zájemci o pěstounskou péči mohou základní informace získat na webových stránkách jednotlivých krajských úřadů, ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) či neziskových organizací.

Přechodní pěstouni tzv. profesionální musí projít přípravou na tuto činnost v rozsahu 72 hodin, dlouhodobí pěstouni 48 hodin. Příbuzenští pěstouni přípravami neprocházejí. Součástí průpravy je tzv. odborné posouzení žadatelů, kteří zároveň získají obecné informace o problematice náhradní rodinné péče a o právech a povinnostech pěstouna. Pěstoun musí být starší 18 let, horní věková hranice není stanovena, každý žadatel se posuzuje individuálně.

Od letošního ledna na základě uvedené novely zákona dochází ke změně odměňování pěstounů. Především budou dané částky pravidelně valorizovány, takže nemusí pečující čekat na úpravu zákona. Odměna pro pěstouna na přechodnou dobu nyní představuje 29. 160 Kč hrubého měsíčně (od 1. 1. 2022), ostatní pěstouni mají odměny rozlišené podle počtu dětí příp. formy péče. Všichni pěstouni mají dále nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte měsíčně ve výši 4 950 – 7 260 Kč dle věku dítěte, v případě, že se jedná o dítě s postižením, se příspěvek na úhradu potřeb dítěte zvyšuje na 5 115 – 9 900 Kč podle věku a míry postižení dítěte. Části pěstounů zejména příbuzenským se odměna pěstouna snížila, dávky pěstounské přešly pod jiný režim dávek, ze kterých stát již neodvádí sociální a zdravotní pojištění.

Údaje ministerstva práce a sociálních věcí potvrzují, že v Česku momentálně funguje na 15 tisíc pěstounů. Aktuálně u nás nejvíce chybí jak přechodní, tak dlouhodobí pěstouni pro handicapované děti a děti z minoritního etnika. Do péče se také velmi špatně dostávají větší sourozenecké skupiny. Uvádí se, že dětí v ústavní péči je nyní na osm tisíc. MPSV odvozuje akutní potřebu péče pro 50% těchto dětí, z čehož vyplývá, že v této chvíli je zapotřebí zajistit 4 tisíce pěstounských rodin.

„O možnosti stát se pěstounem se zájemci často dozvědí od dalších pěstounů. Avšak pro nábor pěstounů by bylo třeba, aby jednotlivé kraje a ostatní aktéři v systému náhradní rodinné péče udělaly masivnější propagaci.

S pěstouny je také nutné být v neustálém kontaktu a poskytovat jim všemožnou podporu. „ Zákon stanoví, že každý pěstoun musí mít tzv. doprovázející organizaci jako je například náš Maják. Pravidelně musíme navštěvovat pěstounské rodiny a snažíme se s nimi řešit obvyklé starosti a záležitosti týkající se pěstounské péče (soudní, zdravotní atd.). V rámci podpory pěstounů se mj. zaměřujeme na to, v jakém psychickém stavu jsou pěstouni, protože jejich práce se sice zdá být rutinní, ale péče o děti svěřené je v mnohém psychicky náročnější než o vlastní potomky. Cílem naší práce je podporovat pěstounské rodiny, tak aby byly  schopny vytvářet pohodové prostředí, od kterého se odvíjí i pohoda dítěte,“ konstatuje Lucie Nováková z ústeckého Majáku.

Zbývá jen věřit tomu, že se podaří najít další obětavé pěstouny a zajistit tak dobré zázemí pro opuštěné děti.

 

Příběh pěstounky Věry Polákové (58): K dětem jsem měla vždy velmi blízko

K dětem jsem měla vždy velmi blízko. Mám čtyři děti s poměrně velkými věkovými rozestupy, takže jsem vždy doma měla několik věkových kategorií dětí. V rámci jejich výchovy jsem se zapojovala do mimoškolních aktivit v jejich základní škole, vedla jsem např. výtvarný kroužek, jezdila jsem na školy v přírodě jako pomocná vychovatelka. Práce s dětmi mě velmi bavila a naplňovala. Když jsem před lety skončila s podnikáním,  poohlížela jsem se po nějakém zaměstnání. Právě v té době hledali do Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc  „tetu“, tak jsem to zkusila.

Pracovala jsem tam celkem čtyři roky, a kdyby se ona síť Zařízení nedostala do finančních obtíží, asi bych tam zůstala až do důchodu. Ovšem, jako samoživitelka jsem si nemohla dovolit čekat na výplatu několik měsíců, byla jsem tedy nucena hledat si jiné zaměstnání. Stejný nápad měla i má kolegyně, která začala pracovat jako pěstounka na přechodnou dobu. Když jsem ji posléze potkala, byla velmi spokojená, práci si chválila. To ve mně vyvolalo zvědavost, nicméně jsem stále pochybovala, že by to bylo pro mě vhodné. Poté však došlo k souběhu několika okolností, kdy už jsem musela rychle konat, protože se má rodina díky pozdnímu vyplácení výplat dostala do velkých finančních obtíží. Zašla jsem si na Magistrát v našem městě, kde mi na sociálním odboru podali obšírné informace o pěstounství na přechodnou dobu. Dlouho jsem váhala a nakonec jsem se rozhodla, že do toho půjdu a nikdy jsem ani na vteřinu nezalitovala.

Stálý a stabilní příjem je důležitý, ale pro mě je hlavní motivací to, že mohu být užitečná. Že mám doma tvorečka, pro kterého jsem střed světa a nejdůležitější osoba v jeho životě.  Že teď, když jsou mé děti velké a rozutekly se mi po republice, je tu někdo, kdo mě potřebuje.  Také mi vyhovuje, že oproti předchozímu zaměstnání mám ve své práci větší volnost, protože rytmus péče a denní režim si určuji sama, respektive dítě, které mám aktuálně v péči.

Dávám lásku a péči a vrací se mi to.  Přechodnou pěstounkou jsem už šestým rokem a zatím jsem měla štěstí na samé novorozence,  které jsem přebírala do péče přímo z porodnice, a kteří byli později předáni buď do osvojení, nebo do dlouhodobé pěstounské péče. Jsem v kontaktu téměř se všemi novými rodinami „mých dětí“.  Pravidelně mi posílají fotky a videa a já mohu s uspokojením sledovat, jak rostou, prospívají a jsou svou novou rodinou milovány. Ano, loučení někdy bývá bolestné, protože některý z těch malých úžasných tvorečků se mi zvlášť zavrtá do srdce, ale když vidím, jak se jim v nových rodinách daří, cítím obrovskou satisfakci.

A šťastná tečka na závěr: není nic krásnějšího, než šťastný úsměv a uslintaná pusinka od mojí malé  osmiměsíční princezny, kterou mám nyní v péči. To je nad všechny odměny světa.

děti rodina
Hodnocení:
(4.3 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Daniela Řeřichová
Omluva, hvězdiček má být plný počet. Velmi si vážím práce pěstounů; je to velký dar a velká obětavost vychovávat děti, které si přinášejí mnoho zátěží z původních rodin. Sestra mé babičky si vzala po válce šest sirotků ke svým dětem, znám rodinu, která se stará o 14 přijatých dětí; ta nepřetržitá starost a péče se nikdy nedají kompenzovat penězi. Ale je málo vyvolených, kteří mohou tuto službu vykonávat.
Michaela Daňková
Děkuji moc paní Hažové, že si vybrala právě toto téma. Děti - rodina - a jak docílit toho, aby maximum dětí bylo v rodinách. Je to velmi obtížné a za mne - je třeba podporovat vše, co umožňuje zdravý vývoj dětí v rodinách. Přechodné pěstounství je institu, který bych řekla, že je trochu opomíjený a nemá tolik pozornosti veřejnosti, kolik by si zasloužil. Být přechodným pěstounem je velmi a velmi náročné, je to nekončící práce 24 hodin denně, je to poslání, které se musí vykonávat s láskou. A za to pěstounům a všem, kteří se na tom podílejí, vyjadřuji velký obdiv a poděkování. Michaela Daňková
Ivo Patta
Potřeba angažovat stále více pěstounů do výchovy dětí je důsledkem systémově vadné politiky vlád v daňové a sociální oblasti vůči našim rodinám s dětmi. První Klausovou vládou počínaje a doufám Babišovou vládou konče. V daňové oblasti sebrala Klausova vláda pracujícím rodičům v nadměrných daních tři čtvrtiny peněz na výchovu dětí v rodině (pokles z 50 % na 12,5 %). Aktuálně ministerstvo financí daňově zohledňuje 20 %, tj. 1/5 nákladů na výchovu dětí. Pracující rodiče tak vychovávají děti za peníze, které mohou bezdětní utrácet za svoje koníčky. To ale není vše, co dělají naše vlády proti našim rodinám a dětem od 1. ledna 1993. Další stejně velký problém je v zajištění péče ve stáří. Ta se dostává bezdětným důchodcům prostřednictvím odvodů sociálního lži-pojištění (správně daň), od cizích dětí, které nevychovali, protože jim, vzhledem k bezdětnosti nemá kdo přispívat z odvodů SP na jejich starobní důchody. Díky tomu bezdětný důchodce aktuálně vytuneluje z dividend rodičů - důchodců v průměru 2 miliony korun. Jen za rok 2021 dělá tunel od důchodců, kteří vychovali děti (plurál), k důchodcům bezdětným 53 miliard korun. Více v auditu státního rozpočtu 2018 na str. 172 v knize Ekonomům to myslí černobíle.
Alena Majcherová
Souhlasím, dítě patří do rodiny. Ale řekněte a vysvětlete to těm, kteří ho plodí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?