FOTO: Soňa Prachfeldová

Takový všední obyčejný den

18. 1. 2022

Můj příběh vzpomínky

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5 b. / 36 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Miloslava Richterová 19.1.2022 14:21

Toto vyprávění, budou-li se o to potomci zajímat, bude jednou velmi vzácné. Já jsem byla vděčná za dopisy mého otce, které psal švagrovi - mému strýci na vojnu. Měla jsem je zapůjčené k naskenování, ležely stužkou převázané 70 let v zásuvce. Dále mi jiný příbuzný poskytl zápisy o mé babičce, nar. v roce 1900, které si zapsala její sestra o každém z rodiny.

Zdenka Jírová 18.1.2022 23:56

Mám to podobné, . Také jsme měla a mám ráda vše připravené v pátek, abych v sobotu měla hotovo. Vnučka mi dala před 3 roky také knížku Babičko, vyprávěj. Poctivě ji vyplňuji a sháním materiál o minulosti. Je to hezká práce. O všech svých příbuzných jsem napsala, jací byli a nějakou historku, na kterou si pamatuji.

Hana Polednová 18.1.2022 23:24

Soni, krásný všední den v tvém podání. Mám to podobné. také mám ráda v pátek vše hotovo a krásné vzpomínky na dědečka. Přeji ti ještě hodně takových všedních dnů s krásnými fotkami. A knížka bude bude jednou pro vnučku krásná vzpomínka na babičku.

Jan Zelenka 18.1.2022 20:12

Krásná úvaha se závěrečným posláním a k tomu krásné fotky. Také rád vzpomínám na to pěkné, co mne kdy v životě potkalo. Ale i přes všechny možné trable, jde život dál a měli bychom ho užít plnou měrou!

Jana Šenbergerová 18.1.2022 19:31

Soňo, krásné myšlenky a fotografie od krásného člověka vždycky potěší. Kéž by takových bylo co nejvíc! Díky.

Svatava Páleníková 18.1.2022 18:41

Pěkně jste to napsala.

Jindra Hubačová 18.1.2022 18:35

Soničko, děkuji, milé čtení a vzpomínání. Také nejraději vzpomínám na svého milovaného dědečka a babičku, kteří mi věnovali lásku a péči do 18 let. Budu jim vděčná za vše do konce svého života!

Alena Velková 18.1.2022 17:24

Moc hezky napsáno.

Soňa Prachfeldová 18.1.2022 16:56

Děkuji vám , jsem občas nostalgická a moc vděčná, když čtu vaše milé komentíky. ♥

Blanka Lazarová 18.1.2022 16:39

Soni, moc pěkné povídání - jako u tebe vždycky. Díky.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Křižovatky života

Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi položil, ale tehdy jsem si na ni neodpověděl. Až nyní se o to pokusím.

Jan Zelenka

Potkala jsem pár andělů, co neměli křídla, ale měli srdce

Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem náhody, ale jejich schopností, že je potkáte v pravý čas. Dnes jsem si vzpomněla na jednoho z nich.

Zuzana Zajícová

Lednová vzpomínka na mladá léta

Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych si trochu zavzpomínala. Minulou neděli mi v noci začal bolel krk, zuby, a tak jsem zůstala přes den doma v teple.

Marie Ženatová

Taneční dozvuky

V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého bydliště v plném proudu těžba uranu. Okolnosti tomu chtěly, že jsem tenkrát pracovala na ředitelství dolů jako admistrativní pracovnice. Mým nadřízeným byl všemi kolegyněmi obávaný Bedřich M., takový "studený čumák."

Eva Mužíková