Volný čas je pro někoho splnění snu, pro jiného život ničící katastrofa

Musím se přiznat, že já jsem třeba hrozně rád, že mám teď mnohem víc volného času. Konečně se totiž můžu naplno věnovat svým koníčkům, hlavně pak zahradě a rybařině. Teď v zimě teda zrovna na ryby nechodím, ale jak se trochu oteplí, tak začnu. Zrovna před týdnem jsem si na to dokonce objednal i nové vybavení z https://www.parys.cz/camping/

Tak já teda vím, jak naložit s volným časem. Právě proto jsem se do důchodu těšila a v žádném případě bych nešla už pracovat, toho jsem měla za celý život dost. I manžel se těšil, ale jemu bohužel nebylo dopřáno. Není to jednoduché, ve dvou se to lépe táhne, ale neštěžuji si. Nyní mohu trávit od jara do podzimu celou dobu na chalupě a nemusím čekat na víkend. A lidiček mám kolem sebe stále dost. Takže za mne, nehonit se pro peníze a užívat si.

Do důchodu jsem se vysloveně těšila. Šla jsem do něj o 2 roky dříve a nelituji ani vteřiny. Mám více času nejen pro sebe, ale také pro vnoučata, pro koníčky, můžu více cestovat a to i v týdnu, kdy jsem v pracovním procesu nemohla. Dokud jsme s manželem živí a schopní pohybu je nám dobře. Na základní potřeby máme a na co nemáme, to nemusíme mít.

Pěkný článek. Hodí se mi sem heslo: Jaký si to uděláš, takový to máš ! Vím, není to lehký. Ale kdo měl v životě honičku, hodně koníčků a přátel, ten si poradí. A taky to záleží na rodinném zázemí - vnoučata, zvířata, zdravotní omezení, atd. Všechno jde, když se chce. I když ne úplně stejně jako dřív.

Já jsem v důchodu moc ráda, hlavně, že se nemusím stresovat, nikam nespěchat a mám čas na všechno. Ty první volné dny jsem si postupně pustila všechny díly "Doktor z hor" Nové příběhy, protože ten seriál mě chytl za srdíčko. Pokud jsem byla v práci, nebyl čas. Manžel půjde do důchodu v březnu 2022. Zrovna včera mi řekl : "Co já budu doma dělat?" Asi před měsícem se ještě těšil, ale teď, jakoby se nějak zalekl. Přitom nemá v práci na růžích ustláno a nikdy neměl. No chlapi vše berou úplně jinak...

:-) Maximo-minimální polarizace výstupů z jistě seriózních průzkumů? Nelze se pak divit rozkladu G.N. :-) :-) :-)

S nástupem do důchodu a vyhazovem z původní práce jsem si našla jinou, takže můj život je v podstatě stejný.

Já se do důchodu moc těšila a šla jsem hned, jak to bylo možné. Nelituji. Přesto ta změna byla těžší, než jsem předpokládala,. Bylo to tím obrovským rozdílem mezi náročným zaměstnáním a začátkem důchodového života, kdy jsem najednou nic, co jsem nechtěla dělat, nemusela. Pomalu jsem se vzpamatovala a začala se těšit z koníčků, na které jsem dobrých 40 let neměla čas. Dovedu si představit situaci, kdy má člověk takovou profesi, že ji může vykonávat až do konce života - to je určitě obrovská výhoda, kterou spousta lidí nemá. Proto jsou takové rozdíly mezi námi. Ale to je život, navíc ztížený 2 lety pandemie. Proto přeji všem seniorům, aby se snažili dělat si každý den alespoň malé radosti a pamatovali na své psychické zdraví.

S manželem jsme si volno a spoustu vnoučat užívali, cestovali jsme. Ani teď mi někdy nestačí den. Práce mne bavila, ale renta je bezva.

První den, co jsem mohl jít do důchodu jsem neváhal, nevím, proč bych měl chodit do práce, pracují pro sebe i když nám ukradli peníze a prodloužila se povinná pracovní povinnost, ale s tím nelze už nic dělat, důchod je bezva?