Chléb, tráva, buchty, lepidlo… Vůně z dětství si pamatujeme celý život
Ilustrační foto: Pixabay

Chléb, tráva, buchty, lepidlo… Vůně z dětství si pamatujeme celý život

11. 1. 2022

To, co jsme kolem sebe cítili, když jsme byli malí, v nás často vyvolává vzpomínky i v pokročilém věku. Výraz "vůně dětství" není jen prázdný pojem. Většina lidí má skutečně určitá životní období spojena s konkrétními vůněmi či pachy.

Tu situaci zná hodně lidí. ‚Co mi to jen připomíná?‘ říkají, když cítí nějakou vůni. Nemusí jít zdaleka o parfém, často se to týká určitého druhu jídla, konkrétních květin, nějaké situace. Stává se, že se člověk dostane na určité místo a najednou má pocit, jako by tam už dříve, kdysi byl, protože cítí vůni, která mu něco připomíná. Jako by ho přenesla desítky let zpátky. Do dílny k dědovi, kde byl cítit určitý druh lepidla. Do kuchyně, ve které máma míchala karamel. Nebo na vesnici, ve které trávil prázdniny a pekelně v ní smrděl hnůj.

Když přijde řeč na toto téma, většina lidí si uvědomí, že skutečně má s dobou dětství či mládí spojené určité pachové vjemy.

„Vybaví se mi půda na letním bytě, která voněla senem a dřevem. Milovala jsem vůni starého prachu, který tančil v paprscích slunce,“ říká spisovatelka Halina Pawlovská. Krásna na toto téma mluvil i herec Stanislav Zindulka. „Dětství jsem trávil v podkrkonošské Jilemnici, takže si na tu dobu vzpomínám vždy, když cítím vůni trubiček. Ovšem žádné nevoněly tak jako ty jilemnické, které pekla moje teta,“ vyprávěl.

Existují studie, podle kterých je vizuální paměť kratší než paměť čichová. Zatímco obrazy, tedy to, co jsme viděli,  si po čase údajně vybavujeme čím dál hůře, paměťové vjemy v nás přetrvávají déle a ovlivňují výrazně podobu našich vzpomínek na určitá místa, čas a situace. Někdo umí této skutečnosti geniálně využít, čehož je důkazem například Thierry Mugler, autor parfému Angel, který se stal jednou z nejznámějších a nejpoužívanějších vůní na světě. Mnoha lidem ten partém připadá divný, protože není květinový, není ovocný, je zkrátka jiný, než parfémy bývají. Jeho tvůrce tvrdí, že ho k vytvoření této kompozice přivedl fakt, že velmi často vzpomíná na vůni, která ho provázela dětstvím. A sice, na babiččin jablečný závin. Možná je to vysvětlení, proč si ho lidé po počáteční fázi překvapení tolik oblíbili – připomíná jim i jejich dětství.

Psycholog Václav Mertin potvrzuje, že zachování si určitých čichových vjemů z dětství je důležité. „Jen si vzpomeňme na vůni Vánoc, jak si ji pamatujeme z dětství. Mnohdy si ji pamatujeme více, než jaké dárky jsme kdy dostali pod stromeček,“ říká.

V souvislosti s tím, jak vnímáme různé pachy a vůně, proběhl zajímavý experiment v Paříži. Jedna firma tam před časem vyvinula sérii vůní, které nazvala vůně historie. Nešlo v podstatě o vůně, jako spíše o zápach, ve kterém dříve lidé běžně žili a údajně odpovídala tomu, co kolem sebe cítili obyvatelé Paříže v osmnáctém století. Takže směs odpadků, výkalů, těžkých parfémů, koželužských výroben. Většina lidí se nyní téměř pozvracela, když si k lahvičce s tímto pachem přičichli. Autoři pokusu se tím snažili dokázat, že se lidský čich přizpůsobí prostředí, které ho od narození obklopuje.

Těžko říct, co budou za vůni dětství považovat dnešní děti, protože většina domácností je nyní zahlcena různými umělými vůněmi, čistícími prostředky, dezinfekcí. Čím dál méně dětí zná vůni čerstvě posečené trávy nebo čerstvě upečeného chleba. I vůně, které si pamatujeme z dětství, totiž naznačují, jak hodně a jak rychle se svět mění.

psychika stárnutí vzpomínky
Hodnocení:
(5.1 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helena Přibilová
Kdykoli cítím vůni mandarinek, vybaví se mi Vánoce z dob mého dětství.
Zuzana Pivcová
Pamatuji si na pro mě, městské dítě, úžasnou vůni do černa upečených brambor, vyndaných z popela. A pak také bonbony fialky, ty voněly!
Danka Rotyková
To je zvláštní, nikdy jsem o vůních z dětství nepřemýšlela, ale máte pravdu, člověk si je pamatuje celý život. Moc děkuji, že jste mi ty hezké pocity připomněli.
Marcela Pivcová
Také jsem si připomněla vůni libečku v zahrádce u babičky . V Podkrkonoší jsme této rostlině říkali "vopich" - mně bohužel nevoněl, naopak zapáchal.
Eva Kopecká
Žádná nová knížka mi dneska tak nevoní, jako knížky, které jsem v dětství dostávala k Vánocům. A žádné letní ráno mi na vlastní chalupě nezavonělo, jako prázdninová rána u dědy. Bydlel na okraji vesnice. Vánoční stromek s cukrovím kdysi voněl po celém bytě. A dneska? Kam se ty vůně poděly...
Jana Porcalová
Ano, vůně do vzpomínek určitě patří. Já sem do sbírky přihodím třeba z dětství tu nepříjemnou nádražní a vlakovou karbolkovou, ale i z chalupy pod česačkou krásně hořkou chmelovou, či z červencové návsi sladkou lipovou spolu s včelím symfonickým koncertem. A to alpské seno, které už jsem tu kdysi zmiňovala, to je také nezapomenutelné...
Daniela Řeřichová
Moc hezký článek. Také si vybavuji vůni horské louky, vůni lesních jahod a malin, vůni maminčiny bábovky, dědečkovy dílny, stodoly se senem…. A i dnes mi krásně voní papírnictví a knihkupectví, to máme s vnučkou stejné.
Věra Ježková
Dovoluji si upozornit na svůj článek https://www.i60.cz/clanek/detail/19404/vune-meho-detstvi
Jarmila Fialová
Vůně libečku mi připomíná dětství u babičky
Magda Škodová
Čerstvě posečená tráva - začátek prázdnin...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.